Proč se bojíme prasečího viru?

cm smrkajici muz

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Virus se od bakterie liší v tom, že neustále mění svou strukturu. Imunitní systém člověka je běžně schopen rozpoznávat tvar viru a má možnost se mu více nebo méně bránit, vytváří si proti němu protilátky, které jej zničí. Historie však ukázala, že jednou za pár desetiletí se vyskytne virus, který zmutuje natolik, až je lidský imunitní systém proti němu už úplně bezbranný… Pak vypukne epidemie až pandemie, tedy epidemie celosvětových rozměrů. Na začátku minulého století to byla španělská chřipka, v šedesátých letech asijská chřipka a o deset let později řádila hongkongská chřipka.

Současná prasečí (mexická) chřipka získala své pojmenování proto, že jedna z jejích povrchových bílkovin je nejpodobnější virům, které obvykle infikují prasata. Nyní vychází najevo, že se ze zvířat přenesla mezi lidi, je také zřejmé, že jde o úplně nový, dosud neznámý podtyp. Patří do kmene označovaného H1N1, který je podobný španělské chřipce. Proto jej odborníci řadí mezi viry schopné potenciálně vyvolat pandemii.

Virus se chová jako běžné typy, přenáší se přímo z člověka na člověka kapénkovou infekcí, vzduchem. Navzdory pojmenování „prasečí“, jsou mezi nakaženými i lidé, kteří prasata ani neviděli. Inkubační doba je asi 5 dnů. V dnešní moderní době, kdy je migrace lidí na velké vzdálenosti letadly běžná, může nakažený člověk během inkubační doby obletět svět a infekci tam rozšířit, než sám začne mít horečky. Světová střediska pro kontrolu nemocí prohlašují, že existuje lék, který zatím funguje a je znám již více než deset let. Vakcína patří mezi nejefektivnější prostředky proti viru, ale zde musíme počítat s jistou dobou trvání její výroby a distribuce a to může být i několik měsíců. Do té doby se musí země světa snažit brzdit šíření viru nekompromisním izolováním nemocných a využitím existujících léků. Stoprocentní ochrana neexistuje, je však možné riziko nákazy nebo vážného průběhu onemocnění snížit. Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou – starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc. Nynější typ ale napadá především mladé lidi.

Čtenáři celostní medicíny vědí, jak mají posilovat imunitní systém: Je to dostatek pohybu, spánku, pestrá strava obsahující ovoce, preventivní podávání potravních doplňků, které jim pomáhají i při běžné chřipce. Víme, že obraně škodí kouření – oslabuje dýchací soustavu, jíž viry pronikají do těla. Dodržujeme hygienu, včetně mytí rukou mýdlem před jídlem i během dne. A každému je jasné, že se nevyplatí přecházení nemoci. S virem si musí předně poradit imunitní systém sám a k tomu potřebuje klid a postel.