Proč potřebujeme vitaminy?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Slovo vitamin doslova znamená “pro život důležitý amin”, podle prvního izolovaného vitaminu – thiaminu B1, který je z chemického hlediska aminem, molekulou obsahující vázaný dusík. Název vitamin zůstal zachován i poté, co se záhy zjistilo, že většina ostatních látek řazených mezi vitaminy nejsou z chemického hlediska aminy. Jedná se o látky chemicky velmi rozmanité, typické malou velikostí molekuly, nezbytné pro bezproblémové fungování organismu. Vitaminy patří k základním složkám lidské stravy.

Většina z nich patří mezi tzv. látky esenciální, které si tělo vyrobit samo neumí, a proto je nutné přijímat je v potravě již vytvořené nebo ve formě provitaminů (betakaroten je provitaminem vitaminu A). Výjimkou jsou vitaminy K a H, které se tvoří v tlustém střevě díky činnosti střevních mikroorganismů, a vitamin D, který je zčásti syntetizován v kůži účinkem UV záření.

BIOKATALYZÁTORY, KOENZYMY V lidském organismu mají vitaminy roli katalyzátorů biochemických reakcí, čímž se zásadně podílejí na bezproblémovém fungování metabolismu těla. Z biochemického hlediska jsou některé vitaminy (zvláště vitamin C a vitaminy řady B) nedílnou součástí enzymů.

Bez jejich přísunu není dokonce syntéza enzymů vůbec možná. Při dlouhodobém nedostatku vitaminů dochází tedy zákonitě k rozkolísání křehké enzymatické rovnováhy (enzymy většinou pracují v řetězci a svou činností navazují jeden na druhý), posléze k nemoci a v extrémních případech i ke smrti. Enzymů je v lidském těle obrovské množství (řádově tisíce) a jejich číslo neustále roste objevováním nových molekul. V těle zajišťují obrovské spektrum biochemických aktivit – podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků i cukrů, buněčném dýchání, srážení krve a rozpouštění krevních sraženin. Zajišťují trávení, uvolňují energii z energeticky bohatých vazeb, účastní se odbourávání, syntézy i přeměny látek, obnovují a chrání zdraví a v podstatě udržují život. Součástí každé bílkovinné molekuly enzymu musí být vždy nebílkovinná součást nazývaná koenzym, případně kofaktor. Jako koenzym se většinou označuje molekula vitaminu, jako kofaktor iont stopového prvku (minerálu). Právě koenzymy si tělo nedokáže vyrobit samo a vzhledem k tomu, že se při činnosti enzymů spotřebovávají, je nutné je neustále doplňovat v potravě.

Koenzymy navíc chrání bílkovinnou molekulu enzymu před tepelnou degradací a pomáhají přesnějšímu rozeznání a navázání specifického substrátu. Bez koenzymů – vitaminů by v těle nastal chaos. Vitaminy prospívají zdraví, chrání tělo před nemocí a zpomalují proces stárnutí. Vitaminy v přírodě vznikají při látkové přeměně v rostlinách. Samozřejmě se také vyskytují i v živočišných tělech, zvláště pak v játrech, kde se některé vitaminy uchovávají. V potravinách živočišného původu ale obsah vitaminů velmi kolísá v závislosti na kondici a krmení zvířat a následném zpracování živočišných produktů. Díky tepelným a chemickým úpravám se řada vitaminů ztrácí. Obsah vitaminů ale kolísá i v potravinách rostlinného původu.

Na snižování množství vitaminů v pěstovaných plodinách má vliv přešlechtění rostlin, hnojení, znečištění půdy a vody a nevhodné klimatické podmínky. Při nešetrném zpracovávání a skladování se obsah vitaminů ještě dále snižuje. Dramatický vliv na pokles množství vitaminů ve stravě a jejich využitelnost v těle má používání mikrovlnné trouby!

K nedostatku vitaminů v těle může dojít paradoxně také při pojídání výlučně syrové zeleniny a ovoce (např. při nerozumné dietě), které tělo není schopno v plném rozsahu strávit a zužitkovat, a většina přítomných vitaminů se vyloučí spolu s nestravitelnou vlákninou. Ideální je přijímat vitaminy v potravinách rostlinného původu pěstovaných podle zásad ekologického zemědělství, u kterých je garantováno, že nepřicházely do kontaktu s chemickými látkami (hnojiva, postřiky…). Při pestré a kvalitní stravě není nutné vitaminy doplňovat. Pokud ale dojde k onemocnění nebo zvýšení fyzické či psychické zátěže, či v rekonvalescenci, je třeba přísun vitaminů okamžitě zvýšit.

Avitaminóza – naprostý nedostatek vitaminu v těle. K nedostatku vitaminu může dojít buď v důsledku jeho nedostatečného příjmu (jednostranná, biologicky chudá, chemicky upravovaná strava) nebo jeho nadměrné spotřeby. K nadměrné spotřebě vitaminu dochází buď vlivem životního stylu (kouření, alkoholismus, stres…) nebo vlivem nemoci, jelikož při jakémkoli onemocnění stoupá enzymatická aktivita, pro niž jsou vitaminy životně důležité. Dalším důvodem avitaminózy může být nedostatečné vstřebávání vitaminu ve střevě kvůli špatné kvalitě střevní mikroflóry (nevhodné monotematické stravování, podávání antibiotik či hormonální antikoncepce), vlivem onemocnění střev nebo podávání některých léků.

Hypovitaminóza – částečný nedostatek vitaminu v těle Nedostatek vitaminu v těle, který se již projevuje poruchami v činnosti organismu. Příčiny jsou zde stejné jako u avitaminózy. K hypovitaminóze může dojít poměrně snadno díky špatnému stravování. Ohroženi jsou především ti, kteří se stravují formou fast–foodů a výlučně chemicky upravovanou stravou. Hypervitaminóza – nadbytek vitaminu v těle Pokud je vitamin přijímán ve velmi nadbytečném množství, může naopak způsobit i zdravotní problém. Výrazně větší riziko hrozí u vitaminů rozpustných v tucích, které se v organismu kumulují. K hypervitaminóze dochází velmi výjimečně při jednostranné stravě nebo nadměrném užívání nevhodných multivitaminových preparátů. Hypervitaminóza je většinou reverzibilní stav, který po odstranění příčiny rychle odezní.