Proč máte stále tak nafouklé břicho?

nafoukle bricho e1626942098183

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jíte zdravě, cvičíte a přesto máte stále nafouklé břicho? Připadáte si jako v 7. měsíci těhotenství? Nic vám na tento problém nepomáhá? Ani probiotika, zdravá výživa, posilování břicha? Pak hledejte tu pravou duševní příčinu ve vás.

Vnitřní mentální příčinou může být i přehnaná touha po lepší budoucnosti. Nafouklé břicho o vás duchovně říká, že máte až přehnané očekávání: „Kdy už to konečně bude lepší“, ,,Už aby to bylo, kde to stále vězí? Kdy tohle trápení, starosti už konečně skončí?“. Není to nic divného, když nám není dobře, nejsme spokojení, upneme se na očekávání lepších zítřků. Vždyť pro to tolik dělám, pracuji na sobě a stále žádné zlepšení!“. Přehnané až upjaté vyhlížení do budoucna, sčítání dnů, kdy to bude lepší, neuvolnění, to je častá příčina nafouklého bříška. Přestáváte žít přítomností a žijete víceméně jen očekáváním té lepší budoucnosti a představami o ní.

Žijete myšlenkami už v budoucnosti, ale přítomnost vám utíká skrz prsty, nemáte chuť žít v marné přítomnosti. Máte pocit, že teď tuto přítomnost nemůžete ovlivnit a to vás ničí. Nemůžete to skutečně strávit a to, co nemůžeme strávit, v nás leží a tím vzniká stagnace, nadýmání, zadržování vzduchu. Nadýmání je čekání na lepší zítřky. Minulost byla na nic, přítomnost nic moc a tak váš život nejvíce naplňuje naděje, že lepší budoucnost to vše vyřeší a napraví. Není náhodou, že záda a zadní část představuje minulost, a břicho a přední část zase budoucnost. Podvědomě nakročujeme, už abychom v té budoucnosti byli, a tím si vypoukneme břicho dopředu, protože už tam chceme být, břichem už tam jdeme, ale zbytek těla stojí. Naším přáním se tělo podvědomě tomuto postoji přizpůsobuje. To ale není správné. Je nutné se naučit, že vše probíhá právě teď. I když se nám to nelíbí a není jednoduché vše neplánovat. Je potřeba žít především teď, naučit se to a přijmout to, že to není za trest, ale že to má svůj vesmírný smysl. Neulpívat nezdravě na budoucnost, těšit se na ni, ale zdravě, ne takto urputně. Plánovat ano, udělat pro to maximum, ale pak to pustit, a nejen nedočkavě čekat.

Máme v sobě tak program PODLE kterého žijeme – „Mám pocit, že nemám žádnou volbu…“, „že s danou situací nemohu nic dělat…“. Nový fenomén, nejen u žen, ale i čím dál více u mužů. Štíhlá žena, která má nafouklé velké břicho vzhledově vypadající jako kdyby byla těhotná v 8. měsíci. Ženy se během posledních dvaceti let změnily. Postava ve tvaru „hrušky“ nahradilo „jablko“. Trápí to hlavně mladé dívky: co dělat s břichem, které neesteticky přetéká přes okraj pásku a ne a ne se ho zbavit? Podle endokrinologů za to mohou částečně jistě HORMONY, které jíme ve velkém množství. Dívky polykají už od patnácti antikoncepci, a kvůli preventivní léčbě zvířat antibiotiky se do organismu dostává stále víc hormonů ve většině jídla. Cyklus se uzavřel natolik, že hormony vyloučené z těla žen beroucích antikoncepci našli vědci ve zvýšené míře i v rybách. A to vše přispívá k postupným změnám fyziognomie těla.

V HLAVNÍ ROLI JE PSYCHOSOMATICKÁ PŘÍČINA:

Uspěchaná doba, která vyvolává v mladé citlivé dívce svíravé pocity strachu a obav. Nafouklé břicho mluví o tom, co uvnitř sebe nemůžeme strávit a co se v nás hromadí. Žijeme ve strachu a bojíme se žít volně a svobodně, strach nás ovládá a brzdí. Z čeho máte strach? Co se bojíte pustit?

Tlusté a nafouklé břicho mívají ty ženy, které mají pocit, že „nemají v životě, v nějaké situaci, vztahu, nějaké věci či záležitosti, pocit volby.

Pocit, že nemáme volbu něco řešit jinak. Připadáme si v určité situaci uvězněni. Ten život je tak nespravedlivý! – Křičí vaše duše na všechny strany.

V dnešní době plné hypoték, půjček a dlouhodobých závazků to mluví samo za sebe. Některé ženy jsou vnitřně nešťastné, že se dlouhodobě uvázaly, že musí splácet peníze s pocitem, že nemají jistotu, zda to v budoucnu zvládnou. Pocit, že musíme v něčem vytrvat, nemáme jinou volbu a přáli bychom si jinou možnost. Někdy je ale jen náš pocit, že volbu nemáme. Je nutné tento pocit správně rozklíčovat, zdali to tak opravdu je, nebo je to jen nějaký zděděný program po rodičích a vlastně vůbec není náš.

Tento pocit bývá často u žen, které jsou například zadlužené (a ještě dlouhou dobu musí splácet – nesvobodně), splácejí půjčky, musí být v zaměstnání, kde jsou nešťastné protože žijí a živí samy děti, jsou ve vztahu, kde jsou nešťastné, protože „ví“, že by lepšího partnera nenašly a zůstaly by samy atd. . Musí vydělávat peníze pro rodinu, starat se o staré rodiče.. Zkrátka stále něco musí ale krutě nechtějí. Jejich tělo a duše v tomto nechce dále vytrvávat. Chtěly by z toho utéct, ale ví, že nemohou. Musí být v partnerské vztahu, protože by přišly o dítě, byt, nějakou svoji jistotu, nebo jen proto, že se zkrátka jen bojí být samy, a mnoho dalších scénářů. Stejný tlak je více vyvíjen i u mužů a proto u nich ta „velká, zvláštně obtloustlá, břicha“. Často možnost volby není, ale mívají to i lidé, kteří volbu mají a možnost jiného řešení také, ale nevidí ji, nebo se ji bojí připustit.

„JAKOU SITUACI A CO NEMŮŽETE STRÁVIT, ŽE SE KVŮLI TOMU NAFUKUJETE VZTEKY?“

Staré přísloví říká: „Tak už se odfoukni „. Když jsme se jako děti naštvaly či urazily, babička nám tohle říkávala a mělo to svoji pravdu. Co nás naštve, tím se nafoukneme vzteky a uražením jako balón. Jen my se můžeme zase odfouknout.

„V ČEM SI PŘIPADÁTE, ŽE JSTE OBĚŤ OSUDU NAPOSPAS BEZ ŘEŠENÍ?“ CO S TÍM?


Najít s odborníkem (ideálně Kineziologem, či jiným terapeutem na odbloky, srt atd.), zda opravdu volbu máme, nebo ne. Pokud ne, pochopit, proč nám vesmír tuto cestu NE-VOLBY dal za úkol a s tímto pochopením se naučit ztotožnit. Cvičení, diety jsou na nic – je to opět jen o našich pocitech, modelech, vzorech, blocích, starých programech, které se reflektují na fyzické tělo.

Často i za tvrdou slupkou hubených mužů s velkými břichy se skrývá jejich vnitřní strach a pocit, že nemají volbu (pocit, že nemůžu sám něco změnit a zůstávám na pospas osudu). Například nemohu změnit, že pocházím ze špatných rodinných poměrů, rodina se rozpadla a došlo k rozvodu – pocit, že to šlo mimo mě a já neměl volbu, opustila mě partnerka, aniž bych to mohl ovlivnit, musím splácet hypotéku, musím zůstat v práci, nezměníme politickou situaci, vztahy v práci, vztahy v rodině, pocit v situacích – nemůžu vydělat tolik peněz, kolik bych pro svou rodinu chtěl, nemám kariéru, postavení jaké si zasloužím, rodiče na mě nejsou hrdí, tak jak bych chtěl. To vše ale platí i globálně a obecně.

Takových situací je dnes v dnešní uspěchané době hodně, a těchto pocitů se v našem středu hromadí více, než je zdrávo. Čím větší břicho – tím větší tento pocit a situace, která ve vás graduje a vylézá na povrch – nutí vás, abyste si ji uvědomili a začali ji konečně řešit. Zavíráte před ní oči, ale vesmír po vás chce, aby jste se k ní postavili čelem a řešili ji, ne utíkali – dokud budete utíkat – o to více budete v těchto partiích břicha přibírat.

S láskou

Jitka B.

www.zahadnalymfa.cz

www.facebook.com/zahadnalymfa