Proč jsme nemocní? Můžeme si za to sami

woman 3187087 960 720 1 e1564728056381

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Než se pustíme do hledání odpovědi na výše uvedenou otázku, je potřeba si říci, co vlastně zdraví, a tím také nemoc, je. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody“. Tedy nejedná se jen o absenci nemoci nebo vady. Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou).

Já absolutně nepovažuji tuto definici za idealistickou, spíše to poukazuje na to, že současný západní zdravotnický systém se ve skutečnosti nestará o zdraví svého lidu, ale pouze se zaměřuje na nemoc, ze které se stal velice profitabilní artikl. Protože znovu připomínám, zdraví neznamená nepřítomnost nemoci!

CO JE TO NEMOC?

Tedy už víme, co je a co není zdraví. Nyní se tedy pojďme podívat na to, co je nemoc. Definice hovoří takto: Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk. A já to doplním. Jedná o poruchu takzvané homeodynamické rovnováhy. Přeložím vám to do laického jazyka. Váš organismus je dokonalý biologický stroj, precizně přírodou nakonfigurován, aby dokázal přežít nejrůznější vlivy přicházející z vnějšího prostředí. Každou vteřinu provádí miliardy procesů s jediným cílem – přežít.

Co je tedy z tohoto pohledu nemoc? Myšleno nemoc chronická. Ne život ohrožující stav akutní infekce, sepse, či zranění a také ne choroba přímo vrozená či genetická. Nemoc z tohoto pohledu je stav vytvoření nové konfigurace našeho biologického systému, nové formy rovnováhy pod vlivem faktorů, které dlouhodobě nepříznivě působí na náš organismus. Z toho vyplývá, že žádné chronické nemoci, tak jak je znáte, neexistují!!! Je to pouze reakce, boj a snaha vašeho organismu přežít podmínky, které mu každodenním způsobem života předkládáte ke zpracování.

KAŽDODENNÍ STEREOTYP

Jak tedy k poruše rovnováhy dojde? K tomu si pro jednoduchou představu lze přizvat náhled do běžného dne většiny z vás. Po spánku, který měl svoji určitou délku a kvalitu, se probudíte, něco posnídáte, nachystáte děti do školy, nějakým způsobem se dopravíte do zaměstnání, které vás více, ale spíše méně baví, dáte si oběd, sedíte dál za stolem, něco vypijete, jedete domů, vyzvednete děti, večeře, možná víno, pivo, cigareta, děti dát spát, televize a spánek a další den nanovo. Takto se tento koloběh opakuje měsíce, roky, možná desetiletí. Pojďme si tedy z pohledu organismu a jeho fungování říci, co se tedy za ten den přihodilo.

Při spánku dochází zjednodušeně k aktivaci takzvaného parasympatiku a mozkových vln delta, tedy organismus se uvede do stavu regeneračního. A zde velice záleží, od kdy do kdy a jak kvalitně spíte. Optimální je spát od 10 hod. večer do 6 hod. ráno. Takže vstanete více či méně odpočinutí. Snídaně, stejně jako každé jídlo, je pro organismus informace nesoucí určitou kvalitu. Organismus, trávicí trakt a střevní mikrobiální prostředí (takzvaný mikrobiom) velice citlivě reaguje na obsah makronutrientů – bílkovin, tuků a cukrů a mikronutrientů – vitamínů a minerálů. Způsobem dopravy, který zvolíte pro cestu do práce, pak činíte rozhodnutí, zda tělo rozpohybujete více či méně. Spokojeností či nespokojeností s činností, kterou v práci vykonáváte, a kvalitou vztahů na pracovišti se vám tvoří v emočním limbickém systému mozku emoce a následně jejich biologické otisky zvané neuropeptidy. Ty mohou mít pozitivní harmonizující vliv na organismus, nebo přesně opačný, který rovnováhu a regulaci narušuje. Oběd a večeře je stejný případ jako snídaně. Obsah a složení makro a mikronutrientů. V práci opět více či méně používáte mysl a tělo pro vás specifickým způsobem dle typu zaměstnání. Pak cesta domů a doma opět nastupuje vliv kvality vztahů v úzkém kruhu, a tím tvorba pozitivních či stresových molekul emocí – neuropeptidů. A pak sledování televize či četba a spánek.

Takže si uděláme sumář. Po celý den je váš organismus pod vlivem těchto konkrétních faktorů – kvality a délky spánku, množství bílkovin, tuků, sacharidů a jejich vzájemného poměru, konkrétního množství vitamínů a minerálů, k tomu s jídlem souvisí přísun určitého množství chemikálií, herbicidů, fungicidů, pesticidů a konzervantů, někdy alkoholu, někdy zplodin z kouření či těžkých kovů z měststkého ovzduší a výfukových plynů, dále chemie z domácnosti, čistících a kosmetických přípravků, ovlivňuje nás ale také elektromagnetické záření z telefonů a wifi, důležitý je i kvalitní či nedostatečný pohyb a v neposlední řadě se zdravím souvisí i velké záplavy emocí a jejich biologických otisků – neuropeptidů.

NEPŘÁTELÉ KAŽDÉHO DNE

Tyto jednotlivé faktory se dají rozdělit zjednodušeně na dvě skupiny: pozitivní, rovnováhu a život udržující a negativní/stresové rovnováhu narušující.

Máme tedy přicházející pozitivní i negativní faktory každodenního života a máme určitou schopnost, odolnost, funkční rezervu se s těmi, co nám škodí, vyrovnat. Pokud začnou postupně převažovat škodlivé faktory nad schopností organismu je kompenzovat, začne se hemodynamická rovnováha vychylovat a hádejte, jak se výraznější vychýlení nazývá??? Ano! Nemoc! Nemoc tedy není nechtěný dáreček, který dostanete v den, kdy vám je sdělen ortel – diagnóza. Nemoc je změna vnitřní rovnováhy, nemoc je výsledkem procesu změn pod vlivem negativních faktorů.

Žádná chronická civilizační nemoc nevznikne ze dne na den, většinou je to děj vznikající měsíce až roky, kdy postupně vyčerpáváte funkční rezervy organismu a tím jeho schopnost kompenzovat negativní vlivy na něho se valící, a pak se ještě zlobíte, že onemocní. Revizí každodenního života a procesem změny životního stylu můžete zvrátit jakýkoliv stav poruchy rovnováhy, pokud k tomu budete mít odborného průvodce, který ví, co se v danou chvíli s vaším organismem děje a které faktory jsou skutečně relevantní k dosažení opravdové změny a tím také uzdravení. Což na rovinu říkám se nepodaří všem, protože spousta lidí raději zemře, než by změnila své návyky, ale stojí za to se touto cestou vydat.

V dalších článcích rozebereme jednotlivé faktory více do hloubky, abyste je mohli prakticky využít ve svůj prospěch v každodenním životě.

Knihu Jan Vojáček: Umění být zdráv naleznete zde.