prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Proč je dobré zapomínat?

29.04.2011
Když jsme ještě chodili do školy, tak jedno z nejdůležitějších úkolů tohoto období života bylo co nejvíce si zapamatovat z probrané látky, aby při ústní nebo písemní zkoušce jsme měli co nejlepší známku. Našim největším nepřítelem byla naše vlastní paměť resp. proces zapomínání. A proti tomu se prostě nedalo nijak bránit.

Teorie paměti praví, že nejvíce informací, které si vštěpujeme do paměti, vlastně zapomene velice krátce hned po jejich naučení. Zapomínání tedy nezahálí. Je spjato s učením jako noc a den. Jakmile se něco učíme, hned se k tomu váže i zapomínání. Při zapomínání jde o vyhasínání nervových spojů, tzn., že pokud danou informaci, kterou jsme si vštěpili, nevyužíváme, začne posléze vyhasínat, zeslabovat se – a tedy ji zapomeneme. Proto nejlepší obranou jak zamezit zapomínání – a tedy vyhasínání paměťových stop, je opakování. Opakováním naučené látky (nebo jakékoli informace, kterou se chceme naučit) si posilujeme vštěpenou látku v nervových spojích, a tak se nám lépe dostane z ultrakrátké, přes krátkodobou do dlouhodobé paměti – což je v ideálním případě našim cílem. Právě opakování nám pomůže překonat ono vyhasínání paměťových stop, kdy převážnou většinu zapomínáme ihned v rámci několika hodin po naučení.



Když tedy nějakou informaci uložíme do paměti, ale víc se s ní nezaobíráme, tak hned se začne oslabovat a vyhasínat. Informace, které se musíme naučit, vyhasínají mnohem rychleji pokud jim nerozumíme, neznáme souvislosti nebo se jimi pak mentálně dál nezabýváme. Proto je velmi dobré novou informaci podržet v mysli co nejdéle a snažit se ji opakovat. Při představení nového kolegy je proto např. dobré zopakovat jeho jméno při podání rukou a třeba ještě při ukončení setkání se rozloučit jménem. I v rámci školních lavic, když si potřebujeme něco zapamatovat, není dobré to pouze „uložit“ do paměti a dál se učební látkou nezabývat. To by pak hned vyhasla.



Naopak, je dobré si nové informace rozebrat, podtrhnout jejich význam v mysli, spojit si jich s nějakou jinou, dříve naučenou informací, dát jí nějaký emocionální význam. Čím déle se s ní budeme zabývat, tím míň bude hrozit její vyhasnutí a zapomínání. Proto, když při vštěpování nové informace použijeme více smyslů – propojíme zrak, sluch či zapojíme i praktické provedení úkonu, tak si danou informaci zapamatujeme lépe (např. při představení daného člověka vidíme – zrak, jeho jméno slyšíme – sluch, a ještě jméno i slovně zopakujeme – praktické provedení činnosti). Takovéto vštěpování má pak vyšší účinek, než kdybychom jméno nového kolegy pouze viděli někde napsané, nebo ho pouze slyšeli.



Zapomínání však není pouze negativní záležitost. Pomáhá nám k tomu, aby se náš mozek a nervová soustava nemusela neustále zabývat novými a novými informacemi, které by pořád přibývaly, až by to náš mozek přehlcovalo a nervová soustava by takovýto příval informací nestíhala zpracovávat. Kdybychom tedy neměli zapomínání, pamatovali bychom si všechno, což by nás velice přetěžovalo, „přehřívalo náš pomyslný hardware“, a způsobovalo tak v uložených informacích chaos. Zapomínání tak umožňuje zbavování se zbytečných nebo nepotřebných informací, aby se uvolnilo místo informacím novým. Navíc, nebýt zapomínání a vyhasínání paměťových stop, pamatovali bychom si navždy všechna naše zaklopýtání, všechny nezdary, ztrapnění od útlého věku ve škole, na školních besídkách, sportovních utkáních, pracovní přešlapy, všechny drobné trapasy, všechny vzpomínky na pocity, kdy jsme se cítili trapně, zahanbeně, smutní, skleslí, poníženi, poraženi. Pamatovali bychom si všechny pocity smutku při úmrtí někoho blízkého, který nám odešel desítky let dozadu, a jen stěží bychom se mohli posunout dál, protože smutek by nám to ani po tak dlouhé době neumožňoval. Zapomínání tedy není pouze negativní proces našich kognitivních procesů. Je pouze potřebné umět s ním pracovat.



Když si třeba v pracovním nebo školním prostředí potřebujeme něco zapamatovat – resp. zabránit vyhasínání – je dobré si uvědomit, že ne vždy je dobré se nevyhnutně spoléhat na výdobytky moderní doby. Když si paměť netrénujeme, rychleji si může od mentální práce odvyknout, „zleniví“, proto když to není nevyhnutné, nepoužijte pokaždé kalkulačku, ale snažte se k výsledku dojít sami; nespoléhejte pokaždé na diář, ale pokuste se vzpomenout, jaký úkol nebo poznámku v něm máte na daný den zanesenou. Kalkulačku nebo diář pak můžete použít spíše jako určitou kontrolu. Právě jakési zahálení trénování paměti se dává do souvislosti s vyšším či dřívějším nástupem poruch paměti v stáří, stařeckou demenci, Alzheimerovou chorobou, s poruchami koncentrace, soustředění, roztržitostí apod.



Proto pomáhá nejen nespoléhat se vždy na počítač, kalkulačku, diář, ale třeba je dobré trénovat paměť pomocí různých křížovek a hlavolamů. Právě tyto jsou vynikajícím prostředkem zlepšování a tréninku paměti. Kromě toho taky pomáhají různá dechová cvičení, protože mozek je velice citlivý na jakékoli změny a nedostatek kyslíku a prokrvení. A pro paměťové funkce to platí obzvlášť.



Celková nabídka přípravků na posílení paměti.


Související články:
Jak si s námi paměť zahrává
Trénováním paměti lze zabránit předčasnému stárnutí
Inteligence - aneb moudříme s věkem či naopak hloupneme?
Serotonin - konzumace obilnin zvyšuje jeho produkci v mozku
Potrava pro mozek
Využíváme svůj mozek naplno?


29.04.2011
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice: Psychologie


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

154,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS