Proč je dobré vystavovat se nepohodlí a diskomfortu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„Když budeme dělat jenom lehké věci, budeme mít těžký život,“ praví jedno trefné moudro. Jsme obecně velmi zhýčkaní. Topíme se v luxusu: máme přebytky jídla, tepla a pohodlí. To má neblahé následky na zdraví a imunitní systém. Pokud  chceme naopak po všech stránkách prospívat, je jednou z nejlepších věcí, kterou můžeme dělat, vystavovat se nepohodlí. Zamilovat si těžké podmínky. Protože jenom ty nás posouvají dál.

Podle Esther a Jerry Hicks potřebujeme alespoň 5 % diskomfortu. Ruský léčitel S. N. Lazarev rozvíjí tuto myšlenku dále a říká, že 100% pohodlí, lenivost a touha po požitcích vede k mnoha nemocem a postupné degeneraci člověka i civilizace.

Sám přednáším o tom, jak mít v životě více radosti a štěstí. Paradoxem ale je, že ty nejlepší věci, které můžeme od života dostat, leží za hranicemi naší komfortní zóny. A tam je to nepohodlné. Alespoň ze začátku, dokud se v nekomfortní zóně nezačneme cítit komfortně. Tomu přesně se říká vývoj. Protože, jakmile se adaptujeme (zvládli jsme novou výzvu a začali se cítit dobře), měli bychom naši novou komfortní zónu – alespoň na chvíli – znovu opustit.

Udělejme, co jsme ještě nikdy neudělali

Výstup z komfortní zóny přináší oživení. Soustředěnost. Bdělost. Často vymrštění na úplně jinou úroveň života a vyvolání euforie. Například lidé, kteří na delší dobu odcestovali do úplně cizí země, si nejednou šáhli až na úplné dno a zažívali těžké chvíle, ale jejich samostatnost a celková kvalita života se většinou velmi zvedla. O nově nabytých schopnostech a dovednostech ani nemluvě.

Úplně jiný příklad – tentokráte z mého života: Byly doby, kdy jsem měl strach mluvit na veřejnosti. Pamatuji si dodnes, když jsem jako psycholog měl vystoupit s asi dvacetiminutovým příspěvkem na konferenci pro celou psychiatrickou léčebnu. Fungoval zde podobný vzorec: Čím se moje vystoupení blížilo, tím více rostl můj strach. Během samotného přednášení jsem byl jak v transu. A na konci? Naprostá euforie! A pár dní po? Jeden tento výstup z komfortní zóny změnil mé myšlení, zvýšil sebevědomí a otevřel dveře do nového světa – začal jsem si mluvení na veřejnosti a komunikaci s lidmi mnohem více užívat, rozvíjet, a nyní se tím i zčásti živím.

Kdykoliv, ale s příchodem nového roku zvlášť, si může každý z nás položit otázky typu: „Čeho se nejvíce bojím? Co jsem ještě nikdy neudělal? Co by pro mě bylo největší výzvou?“ A pak neotálet, překonat své pohodlí a udělat to!

Vydej se na cestu.

Oddej se dobrodružství.

Otevři se zázraku.

 

Zdravé nepohodlí pro tělo: otužování, fyzické cvičení a půst

Zatímco na psychologicko-sociální úrovni je pro většinu lidí největší výzvou ono zmiňované mluvení na veřejnosti, otevření se cizím (novým) lidem a „jití s vlastní kůží na trh“, na tělesné úrovni můžeme nepohodlí – a následně zdravé fyziologické změny v těle – vyvolat omezením se v jídle, vystavením se chladu a zvýšením fyzické zátěže. Nebo ještě i sníženou frekvencí dýchání (jógová pranájáma).

O léčebných účincích půstu vyprávěl na Celostní medicíně v minulosti například odborník na čínskou medicínu, pan Bohumír Jehlička. Článek si můžete připomenout zde. My, lidé v západní společnosti, skoro vůbec neznáme hlad – v rámci očisty a regenerace může být pro řadu z nás i občasné omezování se v jídle jednou z možných výzev pro příští rok. A o fenomenálních účincích chladu (otužování a nebytí pořád jen v přetopených místnostech) si povíme příště.

Varování: Léčebné praktiky zmíněné v článku konzultujte se svým lékařem. Každý výstup z komfortní zóny je jistým typem rizika. Autor ani redakce nenesou odpovědnost za jakékoliv následky provádění těchto technik.

Celková nabídka knih o alternativní medicíně.