Problémy žil dolních končetin

Žíly dolních končetin mají v našem organismu specifické postavení. Obecně fungují stejně jako ostatní žíly v našem těle – musí odvést krev z tkání směrem k srdci. Žilní řečiště na dolních končetinách ovšem musí pracovat ve zvláště obtížných podmínkách. Krev odtud totiž teče poměrně neochotně směrem nahoru a tedy proti směru gravitace. Z tohoto důvodu jsou žíly dolních končetin vybaveny specifickými mechanismy, které tok krve usnadňují. Nejdůležitější jsou chlopně, které umožňují jednosměrný tok krve a nedovolí krvi téci zpátky. Dalším důležitým mechanismem je i svalová pumpa, kdy při pohybu dolními končetinami stahy svalů vytlačují krev z nohou směrem k srdci. Vytlačení krve opačným směrem zabraňují již výše zmíněné jednosměrné chlopně.

U každého zdravého člověka rozeznáváme tři typy žil dolních končetin: povrchové žíly,hluboké žíly a komunikující žíly (perforátory). Povrchové žíly jsou uloženy pod kůží. Základ tohoto systému tvoří zpravidla dvě kmenové žíly – velká a malá žíla, zde někdy specificky označované jako safény (vena saphena magna a vena saphena parva). První probíhá po vnitřní straně lýtka a stehna, aby nakonec v třísle vyústila do hluboké stehenní žíly. Druhou můžete najít na zadní straně lýtka.

Žíly hlubokého systému a jejich větve jsou naproti umístěny hluboko mezi svaly. Každou hlavní tepnu přivádějící krev do tkáně provází zároveň stejnojmenná žíla, která krev z tkáně zase odvádí. Hluboký žilní systém odvádí z končetiny až devadesát procent krve ze svalů bérce a stehna. Jeho dokonalá funkce je tedy životně důležitá.

Trojici uzavírají tzv. perforátory neboli komunikující žíly. Jedná se o spojky mezi oběma zmíněnými systémy. Za obvyklých okolností vedou spojky krev především z povrchu do hloubky.

Rozeznáváme čtyři základní onemocnění žil dolních končetin – je to chronická žilní nedostatečnost, křečové žíly, žilní záněty a bércové vředy.

Chronická žilní nedostatečnost je stav, který vzniká při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilního řečiště, narušené funkce žilních chlopní apod. Dochází k ní dojít na podkladě vrozené nedostatečnosti chlopní, či na podkladě proběhlé hluboké trombózy žil. Rovněž existující křečové žíly mohou vést k žilní nedostatečnosti. Na druhou stranu platí, že již existující žilní insuficience může vést ke vzniku křečových žil. Mezi druhy chronické žilní nedostatečnosti jsou řazeny i křečové žíly, které mají specifické postavení.

Křečové žíly (též žilní varixy, žilní městky) jsou rozšířené povrchové žíly na dolních končetinách. Dojde k nim buď kvůli přetížení povrchového systému při chronické žilní insuficienci, kdy špatně fungující chlopně ve spojovacích žilách umožní průtok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně umožňují jen tok z povrchového systému do hlubokého), což vede k jeho přetížení a rozšíření žil. K podobnému jevu může i při trombóze žil hlubokého systému dolních končetin.

Varixy jsou spíše kosmetickou vadou, nicméně jimi krev protéká obtížněji, hromadí se v nich a to může vést k dalším komplikacím. K dalším projevům žilní nedostatečnosti patří otoky a bolesti dolních končetin, syndrom těžkých nohou, pocity mravenčení, svědění či křeče.

V případě chronické žilní nedostatečnosti jsou vhodné doplňky stravy, které v kombinaci obsahují látky, které různým způsobem pomáhají při této nemoci. Velmi často se vyskytuje aescin, což látka obsažená v semenech kaštanu koňského. Ta pomáhá zpevňovat cévní stěnu (snižuje jejich křehkost) a zlepšuje žilní cirkulaci. Kořen a mladé stonky listnatce bodlinatého obsahují látky označované jako ruskogeniny a neoruskogeniny, které zlepšují pružnost cévní stěny a pomáhají zrychlovat průchod krve cévami, čímž nedochází k jejímu městnání v cévách. Výtažek rostliny gotu kola posiluje cévní stěny a zlepšuje průtok krve. Antioxidanty, například v listech a plodech borůvek, posilují odolnost kapilár a tím i zlepšují průtok krve. Pevnost stěny cév podporuje i užívání vitaminu C nebo rutinu.

Výtažek z kaštanu se dá použít i při zevní aplikaci, například ve formě kaštanové koupele, kdy zpevňuje žilní stěny, podporuje žilní oběh a pomáhá při pocitu těžkých nohou. Z další přírodní kosmetiky je možné doporučit gel Rutinol nebo krém Venisfér.

Mezi záněty žil patří tzv. tromboflebitida a flebotrombóza. Tromboflebitida je zánět v povrchovém žilním systému, který může být provázen vznikem krevní sraženiny tamtéž. Důležité je, že tato sraženina na rozdíl od sražené krve v hlubokém žilním systému při flebotrombóze, nezpůsobuje plicní embolii. Hluboká žilní trombóza (neboli flebotrombóza) je vážný stav, kdy vznikne krevní sraženina v hlubokém žilním systému, což bývá doprovázeno zánětem. To vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.

Příčinou může být zpomalený tok krve při chronické žilní insuficienci, či nadměrné srážení krve u dotyčného člověka. Tento stav může vést k smrtelně nebezpečné plicní embolii, kdy se kus sraženiny utrhne a krví je zanesen do plicních cév, které ucpe. I při žilních zánětech je možné užívat jako doplněk léčby přírodní přípravky. Jedním z nich je Varixan. Obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin, například z kaštanu, vilínu, komonice, chrpy a řady dalších. Přípravek zlepšuje pružnost cévní stěny a působí protizánětlivě. Při zánětech žil je možné také aplikovat bioinformační krém Ruticelit, který obsahuje řadu výtažků z léčivých rostlin a také termální vodu. Ten je mimo jiné doporučován i u bércových vředů. Obecně protizánětlivě působí i měsíčkový olej.

Bércové vředy na dolních končetinách mohou mít tepenné a žilní příčiny, přičemž žilní příčiny jsou mnohem častější. Jde o to, že pokud výše uvedené choroby žilního systému trvají dlouhou dobu, může se to projevit narušením životaschopnosti tkání dolní končetiny. Při výskytu dalších rizikových faktorů a byť drobném poranění může pak snadno dojít ke vzniku nehojícího se mokvavého a páchnoucího vředu. Jako doplněk léčby lze užívat i zde řadu přípravků, který obsahuje beta glukan a včelí med. Hojení bércových vředů pomáhá urychlovat i řasa chlorella. Zevně se dá aplikovat HemaGel. Hemagel pravuje na principu takzvaně mokré léčby a pomáhá hojit nejen bércové vředy, ale také například proleženiny či jizvy.

 

Zpět nahoru