Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Marihuana patří mezi konopné drogy a její účinnou látkou je delta-9-tetrahydracanabinol, známý pod zkratkou THC. Marihuana je psychoaktivní látkou, a tedy ovlivňuje normální stav a funkce organismu. Při intoxikaci dochází k mnoha změnám zejména na úrovni centrálního nervového systému, přičemž se vylučuje z organismu jen velmi pomalu.
Většina látky je testy zachycena i po několika dnech, malé procento dokonce i po několika měsících. Z toho plyne, že při dlouhodobém nebo pravidelném užívání této psychoaktivní látky, dochází k jejímu hromadění v těle (v tukové tkáni) a potažmo i rozvoji některých účinků na tělesné i duševní zdraví člověka.
Jak rozpoznám, zda někdo (moje dítě, partner, někdo blízký, žák apod.) užil marihuanu? Mezi časné příznaky užití marihuany patří:
- při nižších dávkách pocit pohody, vnitřního klidu
- změny při vnímání všech smyslu (zrak, čich, sluch, chuť a hmat), objekty se uživateli zdají plastičtější, fantazijní
- řeč, vyjadřování a myšlení může být narušeno. Pro pozorovatele se řeč eví nesouvislá, nedává smysl, protože vnitřní tok myšlenek uživatele zachycuje pouze jedinec sám.
- při vyšších dávkách se dostavuje euforie
- zarudlé oči, sucho v ústech, hlad
- charakteristický pach oblečení a potu (štiplavý, připomínající spálenou trávu)
- zrychlený pulz, příp. bolest na hrudi
- zhoršené soustředění, koncentrace
- výrazné může být prožívání úzkosti, kolísání nálad, únava
Jaké jsou rizika dlouhodobého nebo pravidelného užívání marihuany?
- zpomalení psychomotorického tempa, delší reakční čas – člověk zpomaleně reaguje na podněty, má horší postřeh a pomalejší je celkový jeho projev a životní tempo
- výraznější zhoršení paměti, zejména vštípivost a krátkodobá paměť
- ke změnám může docházet i na úrovni osobnosti a povahových vlastností: neochota přebírat zodpovědnost, ztráta a pokles koníčků, zájmu a hodnot, psychická a sociální nevyzrálost, nižší schopnost orientace (časové i prostorové), citová otupělost. K těmto změnám dochází z důvodu poruchy funkce neurotransmiteru, který se nazývá serotonin, v důsledku čeho pak dochází k narušení a zpracovávání emocí (proto můžou vznikat právě např. pocity úzkosti, deprese)
- někdy právě kvůli zmiňovaným serotoninovým poruchám, úzkosti, smutku a potížím se zpracováním emocí může docházet k vyššímu riziku výrazné melancholie až sebevražedných myšlenek či chování.
Kromě některých pozitivních účinků na organismu, zejména v rámci úlevy negativních symptomů a bolesti spojených s nemocemi jako jsou karcinogenní onemocnění, artritida, epilepsie, roztroušená skleróza, AIDS, glaukomu apod., marihuana zvyšuje riziko bronchitidy, u mužů přechodné potíže s plodností, potíže s pamětí (schopnost zapamatovat si nové informace), apatie, snížení motivace a osobnostní změny, a velmi vzácně může vyvolávat symptomy velmi podobné schizofrenii. Výzkumy ukazují, že při užívání marihuany nevzniká natolik závislost fyzická (jako je tomu např. u alkoholu, opiátech jako je heroin, pervitin apod.), o to vyšší je však závislost psychická, projevující se touhou a bažením po marihuaně, potížemi přestat látku užívat pro její účinky na prožívání a emoce.