Příručka pacienta 2 – Žádný zásah lékaře je někdy tím nejlepším řešením

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podle přísloví „Těmi největšími lékaři jsou příroda, čas a trpělivost“ je známo hodně potíží, kterým lékaři říkají auto-korektivní, což znamená, že pokud jsou ponechány bez léčby, jejich stav se zlepší sám od sebe. V případech ohrožujících život je samozřejmě potřeba zasáhnout neprodleně. Pokud ale situace není urgentní, pak pozorné vyčkávání neboli „výtažek z času“ by mohl být ten nejlepší postup, jak jednat.

Tak například mnoho lidí, kteří se rozhodli nepodstoupit operaci zad, se stejně cítí lépe. Pokud se jejich příznaky nezlepší ani nezhorší, mohou se kdykoliv rozhodnout pro operaci. Když ale příznaky ustoupí, ušetří si tak peníze, potíže a riziko radikálního řešení. Připomeňme si třeba zavádění srdečního katetru, což je vyšetření, při kterém se do srdeční artérie vstřikuje barvivo – je to zatím nejpřesnější metoda, jak vyhledat blokády cév. Často bývá také prvním krokem, který vede k operaci bypassu. Skupina kardiologů na Harvardu prováděla studii pacientů, kteří k nim přicházeli na kontrolní vyšetření, aby určili, zda je vícenásobné vyšetření opravdu potřeba. V jejich závěrečné zprávě, která byla zveřejněna v the Journal of the American Medical Association, došli k závěru, že 80 % pacientů nepotřebovalo vyšetřit, 4 % pacientů potřebovala vyšetřit a u zbylých 16 % by bylo vhodnější další, ale méně invazivní vyšetření, aby se mohlo dále rozhodnout o léčbě. Autoři studie došli k závěru, že polovina z prováděných katetrizací v USA je buď úplně zbytečná, nebo může být bezpečně vynechána.

Pokud váš lékař navrhuje zákrok, u kterého nemáte jistotu, že je nezbytný, měli byste se zeptat: „Proč právě teď? Co by se mohlo stát, kdybychom měsíc počkali? Nebo rok?“ Pokud vás postihne akutní zánět slepého střeva, nemůžete se dovolit čekat ani několik hodin. V jiných případech ale můžete počkat i několik let.

Jak bylo uvedeno už v předchozím článku, nesprávná diagnóza může vést k nesprávnému zákroku. Pokud lékař udělá chybu ve vaší diagnóze, pak zákrok sebou nese obvyklá rizika, avšak bez souměřitelných přínosů. Je jen malá pravděpodobnost, že vám prospěje zákrok používaný proti něčemu, co u vás nenastalo. Správná diagnóza je založena na provedení důkladné anamnézy a tělesného vyšetření a na potvrzení nebo vyloučení předpokladů s uvážlivým použitím diagnostických vyšetření. V průběhu času potřebuje praktický lékař průběžně přehodnocovat váš stav, ujišťovat se, že původní diagnóza byla správná a že se nevynořilo nic nového.

Mějte na paměti, že pokud je zákrok vhodný a účinný pro určité okolnosti, není ještě jisté, že to pomůže i při jiných okolnostech. Antibiotika jsou vhodná pro určité druhy zápalu plic, ale ne pro běžné nachlazení. A obdobně císařské řezy, které někteří lékaři provádí, i když nejsou optimálním řešením. Předtím, než dáte svůj souhlas, buďte si jisti svou diagnózou a souhrnem potřebných vyšetření před chystaným zákrokem, který má vyřešit váš specifický problém.

Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.