Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bolesti kloubů mohou čas od času trápit každého z nás. Běžně se setkáváme s bolestmi kloubů při chřipce nebo po některých úrazech zvláště u sportovců. Při chřipce se jedná o jeden z jejich příznaků. Jakmile chřipka pomine, zmizí i bolesti kloubů. Během chřipky můžeme krátkodobě na zmírnění bolesti užívat léky ze skupiny analgetik-antiflogistik (kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak sodný a další).
V případě úrazu může dojít k poranění kloubu. Že se jedná o tento případ se dá poznat podle toho, že kloub je bolestivý, obtížně se s ním pohybuje, může být zdeformovaný nebo oteklý. Do té doby postiženou končetinu udržujeme nehybnou (fixujte obvazem v pohodlné poloze), postižený kloub se chladí (tzv. “leduje”) ledovým obkladem a končetina se udržuje ve zvýšené poloze. Pokud nedojde ke zlepšení příznaků je třeba postiženého dopravit k lékaři či v případě nezbytnosti zavolat první pomoc. V případě, že se jedná o otok (klasický případ “vymknutý kotník”), se dá přiložit octanový obklad. I zde je možné po nezbytně nutnou dobu podávat analgetika.
Pokud se ovšem jedná o chronickou bolest, jde o vážnější případ, který ovšem může mít více příčin. Můžete to být zapříčiněno artrózou, dlouhodobým špatným držením těla, dnou, revmatoidní artritidou nebo probíhající infekcí (například bolesti kloubů jsou typické u boreliózy). Bolesti kloubů mají i obézní lidé, protože nadváha představuje zvýšenou zátěž na klouby.
V případě bolesti kloubů u boreliózy je dobré celkově posílit imunitní systém doplňky stravy obsahující výtažky z echinacey nebo ženšenu.
Echinacea neboli třapatka nachová (Echinacea purpurea)
Je vhodná zejména jako prevence v období chřipkových epidemií, ale i jako doplněk léčby nachlazení a chřipek. Významně ovlivňuje lymfatický systém a otok uzlin v souvislosti s infekcí a podporuje nespecifickou imunitu. Třapatka nachová z fytochemikálií obsahuje silice, ß-sitosterol, mastné kyseliny – palmitová a linolová, fenolické látky a polysacharidy. Hlavními účinnými látkami jsou echinakosidy.
Ženšen pravý, latinsky Panax ginseng
Patří mezi adaptogeny, tedy rostliny patřící do skupiny léčivých rostlin, které svým komplexním působením (všech obsažených látek, ne jedné) posilují organismus, který buď může být oslabený či je vystavený nepříznivým okolním podmínkám (infekční nemoc v okolí, stres, velká fyzická námaha apod.). Adaptogenní efekt ženšenu je přisuzován změnám v absorpci kyslíku tkáněmi a přechodné změně v metabolismu cukrů a tuků. Dále zvyšuje činnost mozku a pomáhá k udržení psychické rovnováhy. Tím, že chrání organismus proti vyčerpání a posiluje adaptační mechanismy, chrání nemocného vůči stresu. Pomáhá nás udržet bdělé, ovšem ne za cenu nežádoucích účinků při užívání stimulačních látek, jako je například kofein. Rovněž na rozdíl od nich nenarušuje průběh spánku.
Při mírnějších bolestech kloubů mohou pomoci i bylinné masti, například s kostivalem lékařským, arnikou horskou, konopím nebo jírovcem maďalem. Povězme si něco o tom, proč se připravují právě z těchto léčivých rostlin.
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Rostlina působí protizánětlivě a má hojivé účinky. Hlavní hojivé účinky jsou vyvolány přítomností allantoinu. Protizánětlivé působení je také doplněno přítomností látky zvané kyselina rozmarýnová.
Jeho hlavním význam je v zevní aplikaci. Používá se ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, chronických onemocněních, při dně nebo i křečových žilách. Pomáhá při léčbě srůstání zlomených kostí i hojení ran, otoků, vředů, výronů i pohmožděnin. Kostival podporuje tvorbu hojivé tkáně, ale neměl by se používat na hluboké rány, protože urychluje povrchové hojení než se rána stačí zhojit uvnitř, což může vést k tvorbě abscesů. V lidovém léčitelství je doporučován hojně při otevřených městkách a bércových vředech. Používá se také ve formě tinktury či léčivých olejů.
Arnika horská (Arnica montana)
Je též označována jako prha horská. Patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V léčebné kosmetice i při samoléčbě je používání doporučeno jen v zevní formě. Tímto způsobem se používá jako antiflogistikum (protizánětlivý účinek) a jako kožní dezinficiens. Dále se arnika horská uplatňuje při pohmožděninách, hematomech, ischiasu, otékajících nohou či zánětech křečových žil, dále na rány, vředy a ekzémy. Uplatňuje se také při svalovém revmatismu a kloubních potížích.
Jírovec maďal nebo také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum)
Je to statný opadavý listnatý strom, hlavní obsahovou skupinou jsou triterpeny (až 10 %), které souhrnně označujeme jako aescin. Aescin je hlavní látka, která stojí za působením jírovce. Dále obsahuje flavonoidy, z nichž nejvýznamnější je kvercetin. Extrakt z této rostliny se používá při chronické žilní nedostatečnosti, léčbě křehkých vlásečnic a křečových žil. Aescin zde působí jako tzv. žilní tonikum, kdy zvyšuje odolnost vlásečnic a zlepšuje jejich propustnost. Pro tento článek je důležité, že také pomáhá při bolestech kloubů a artritidě. Jírovcová (nebo také kaštanová) mast je určená zejména k masáži při omezené hybnosti kloubů, páteře nebo při bolestivé artróze. Při borelióze se dá použít k jemné masáži, která pomůže zmírnit bolest kloubů a také pomoci zabránit otokům kloubů. Jírovcová mast se dá doporučit pro seniory a pro osoby se sklonem k artróze a snížené pohyblivosti kloubů.
Konopí seté (Cannabis sativa)
Je jednoletá dvoudomá rostlina z čeledi konopovité (Cannabaceae), pocházející ze střední Asie. Pro trh je legálně pěstovaný druh s nízkým obsahem psychotropních látek, tetrahydrocannabinolu (označovaného zkratkou jako THC; jedná se o psychoaktivní látku ze skupiny kanabinoidů nacházející se hlavně v květenství rostliny). V Česku je povolen v legálně pěstovaném konopí obsah THC do 0,3 %, jenž se pěstuje jako zdroj oleje (označovaného jako na semeno) a dále jako tzv. rostlina přadná, kdy se z ní získává technické vlákno, konkrétně ze stonku rostliny.
Semena konopí obsahují až 35 % oleje. Tento olej se dá užívat vnitřně jako zdroj řady látek užitečných pro dobré fungování našeho organismu. Ovšem také se přidává do řady přípravků z oblasti přírodní kosmetiky (masti, krémy, balzámy). V nich působí protizánětlivě, regeneračně a antibakteriálně. Dále v nich podporuje hojení ran, popálenin, lupenky, ekzémů, akné či křečových žil nebo bércových vředů.
Rovněž pomáhá zklidňovat podrážděnou pokožku, což pomáhá při alergických reakcích či atopickém ekzému, lupénce či akné. V masážních emulzích či gelech uvolňuje ztuhlé klouby, svalstvo, křeče a následně snižuje bolest nemocných částí těla.
Na závěr bych zmínil, že základem mastí z těchto zmíněných léčivých rostlin bývá často vepřové sádlo (v lékopisech jako Adeps suillus stabilisatus). Je zvoleno, protože svým složením připomíná lidský tuk. Zpracovává se extrakcí horkou párou a výsledkem je čištěné vepřové sádlo. Má řadu důležitých vlastností: velmi dobře se vstřebává do pokožky, je osvědčeným nosičem léčivých látek obsažených v léčivých rostlinách a používá se k léčbě různých dermatitid.