Přírodní látky u poruch spánku

Od pradávných dob lidé přisuzovali spánku důležitou roli. Už staří Řekové měli boha spánku jménem Hypnos, latinsky Somnus. Každou noc sestupoval na zem se svou matkou, bohyní Nyktou a na všechny živé tvory seslal spánek, který je zbavil každodenních trápení a starostí. Přinášel jim také sny a jeho jméno dnes zůstalo v názvu hypnóza.

Nejen staří Řekové, ale i my dnes toužíme po kvalitním spánku, během kterého načerpáme síly do dalšího dne. Pomáháme si přitom často chemickými léky, hypnotiky, které nám na naše, často opakované žádosti, předepíše lékař. Tyto léky jsou určeny jen pro krátkodobé, dá se říci akutní použití. Bohužel velká část pacientů si je snadno zvykne užívat pravidelně. To má za následek vytvoření závislosti na užívání těchto léků a nemocní potom již se pořádně nevyspí, kdyby si nevzali denní dávku, dá se říci s nadsázkou, své drogy. Hypnotika pak tito pacienti mohou velmi obtížně vysadit a zejména staří lidé to již ani nedokáží.

Jak najít řešení?

Měli bychom opravdu počítat s tím, že tyto léky jsou určeny pro použití pouze ve vážných okamžicích (například u tragické události v rodině) a uchýlit se k nim jen opravdu výjimečně. Pro běžné případy bychom měli zvolit přírodní látky, kdy máme na vybranou několik možností. Samozřejmě, je nutné počítat s tím, že nástup jejich účinků je pomalejší, postupný a je třeba mít jistou trpělivost. Důležité je spojit užívání těchto látek s tzv. spánkovou hygienou. Spánková hygiena nám stanovuje, co je také třeba dodržovat, abychom se dobře vyspali. Zde bych čtenáře odkázal na jiné články na našem webu. Jen stručně připomenu-nepít večer nápoje s kofeinem a alkohol, nejíst rovněž v této době těžká jídla, vhodná je procházka po večeři, v ložnici večer nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, dobře vyvětrat, minimalizovat hluk a světlo nebo rovněž dodržovat pravidelnou dobu, kdy si jdeme lehnout.

Přírodní látky

Tyto látky se dají přibližně rozdělit do tří skupin – rostlinná sedativa, přírodní “antidepresiva” (termín dávám do uvozovek, jedná se o přírodní látky, nikoliv o léky) a třetí skupinou jsou prostě ostatní látky, které se vysloveně nedají zařadit do prvních dvou skupin.

Rostlinná sedativa

Tyto látky zklidňují a zmírňují projevy napětí. Je ovšem třeba počítat s tím, jak již bylo řečeno, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví požadovaný efekt. Na druhou stranu, rostlinná sedativa nepůsobí závislost a další nepříjemné nežádoucí účinky, ke kterým patří přetrvávající únava po probuzení nebo obluzenost. Jejich působení je ovšem dáno komplexem přírodních látek (odborně fytochemikálií), nikoliv jednou jedinou látkou, jako v chemických hypnotikách.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Z této léčivé byliny se sbírají listy. Mezi nejvýraznější účinné látky meduňky patří silice (citral, citronelal, linalol). Také obsahuje třísloviny, hořčiny, slizovité látky, kyselinu kávovou, flavonoidy, enzymy a další látky.,Mají zklidňující účinky, a proto je často součástí přípravků pomáhajících proti stresu, nervozitě a poruchám spánku ať už ve formě čajů, éterických olejů či tablet. Výtažek z listů pomáhá i při žaludečních potížích. Působí rovněž spasmolyticky.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Hlavní účinnou látkou kozlíku jsou silice, které obsahují řadu účinných komponentů a dodávají této rostlině charakteristický zápach. Mezi další účinné látky patří alkaloidy, třísloviny a tzv. valepotriáty a mnoho, mnoho dalších. Nejvíce známý a důležitý je její zklidňující účinek, který je využíván při neurózách, nervovém vyčerpání, nespavosti či žaludečních neurózách. Kozlík lékařský má také účinky mírnící křeče (proto bývá např. doporučován i při menstruačních obtížích). U kozlíku je důležité si uvědomit, že malé dávky mají povzbuzující účinek na centrální nervovou soustavu, zatímco větší dávky vyvolávají celkový útlum nervové soustavy. Vyšší dávky mohou způsobit halucinace, křeče, lehkomyslnost, nervozitu. Doporučuje se ho (pokud ho užíváme ve formě nálevu z rostlinné drogy), používat pouze příležitostně (jsou uváděny maximálně 3 dny a pak 3 dny pauza). Z tohoto důvodu je při užívání delším než tři dny vhodné používat takto kozlík lékařský jen po předchozí konzultaci s lékařem. V těhotenství se nedoporučuje kozlík lékařský užívat, mohl by poškodit srdce dítěte. Také se nesmí současně užívat s volně prodejnými léky proti průjmu, obsahující jako účinnou látku loperamid.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

Jeho šištice a žlázky obsahují řadu účinných látek. Patří mezi ně hořčiny, xanthohumol, již zmíněné silice a třísloviny, fenylpropanolové kyseliny, flavonoidy a další účinné složky. Některé z obsahových látek nejsou stálé a během skladování snadno podléhají oxidaci. Delším skladováním vzniká v této léčivé droze látka (označovaná odborně jako 2metyl-3-buten-2ol jako degradační produkt hořčin), která má sedativní účinky. Chmelové šištice se používají nejčastěji ve formě extraktů jako mírné sedativum při stavech neklidu, poruchách spánku či neklidu. Dále se chmel využívá jako stomachikum-amarum a mírné spasmolytikum při žaludečních potíží, které se projevují křečemi hladkého svalstva trávicího traktu a nechutenstvím. Látky obsažené v této bylině mají močopudný a derivační účinek a snižují mírně sexuální aktivitu. Účinnost chmelových extraktů byla ověřena, přesný mechanismus účinku není dosud znám. Chmelové žlázky lze použít na stejné potíže jako šištice.

Někteří lidé mohou trpět ve styku s čerstvou rostlinou kontaktní alergii, někdy dochází k zánětům sliznice očí, nosu a průdušek. Po jeho sušení možnost alergické reakce výrazně klesá. Chmel by neměli užívat pacienti s depresí. V těhotenství není chmel doporučován (byl prokázán vliv na napětí dělohy). Chmel také může zesilovat tlumivý účinek předepsaných léků, proto by se neměl s nimi kombinovat.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Mučenka pletní (Passiflora incarnata) je vytrvalá popínavá rostlina s velkými květy. Z přírodních látek obsahuje alkaloidy, kvercetin, flavonoidy, sitosterol, tyrosin a mnohé další.

Tradičně se používá jako rostlinná droga celá rostlina, ať čerstvá, nebo sušená. Podává se zejména jako doplněk léčby u nervového napětí a nespavosti (zlepšuje kvalitu spánku). Mučenka uvolňuje při napětí při nervovém přetížení, například při pracovním vypětí a strachu ze zkoušek.

Další rostliny

Nejedná se jen o tyto rostliny, můžeme stručně zmínit ještě další: dobromysl obecná (Origanum vulgare, zklidňuje a pozitivně působí na nervovou soustavu), heřmánek lékařský (Matricaria chamomilla, přispívá ke zklidnění zejména dětí), lípa srdčitá (Tilia cordata, pomáhá ke zklidnění hlavně u starších pacientů), levandule lékařská (Lavandula officinalis, k relaxačním koupelím v aromaterapii) a další.

Rostlinná antidepresiva

K nim patří aminokyselina l-tryptofan a třezalka tečkovaná. Přispívají ke zvýšení hladiny serotoninu v mozku. Serotonin je biologicky aktivní látka. Má význam jako přenašeč nervových vzruchů v centrálním nervovém systému. Zde se podílí na procesech, které ovlivňují naši náladu a psychický stav vůbec. Protože je zodpovědný za přenos nervových vzruchů, tak jeho nedostatek způsobuje změnu nálady, depresi, poruchy spánku, podrážděnost vedoucí až k agresivitě. Serotonin může ovlivňovat v některých případech i vznik a průběh migrény.

Změny v jeho metabolismu mohou hrát roli i při vzniku závažných psychických poruch, jako je schizofrenie či maniodepresivní psychóza.

L-tryptofan

L- tryptofan je po chemické stránce kyselina 2-amino-3- (-3-indolyl) propanová. Patří mezi esenciální aminokyseliny, což znamená, že si je náš organismus neumí sám vytvořit, ale přijímá je z potravy. L -tryptofan je jedna ze dvou forem tryptofanu: L-Tryptofan a D-Tryptofan. D-Tryptofan je pro tělo nevyužitelný a navíc toxický, takže se dále zmiňuji jen o “L” formě, která je z těchto dvou také jediná prodávána.

Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. Mění se na něj tak, že se skrze mozkovou bariéru dostane do mozku, kde se na něj za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6) přemění. Proto je často kombinován s tímto vitamínem v doplňcích stravy. Neměl se kombinovat ani s třezalkou lékařskou ani se klasickými antidepresivy.

Třezalka lékařská (Hypericum perforatum)

Třezalka je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese.

Dále se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. U třezalky je nutno uvést, že její užívání má určitá omezení (během užívání se nelze opalovat či chodit do solária a třezalka ovlivňuje i účinky řady léků). Upozorňuji, že třezalka se nesmí kombinovat s l-tryptofanem a s léky ze skupiny antidepresiv (a řadou dalších léků. jak bylo zmíněno) Není to vhodné vzhledem k riziku vzniku nežádoucího tzv. serotoninergního syndromu. Nesmí ji užívat také pacienti po transplantaci, s autoimunitními chorobami a HIV pozitivní.

Přírodní látky působící odlišnými mechanismy

Do této skupiny se dají zařadit přírodní látky, které působí odlišnými mechanismy než ty v předchozích dvou skupinách. K nejdůležitějším patří melatonin a l-theanin

Melatonin

Melatonin nepatří mezi známé látky, donedávna byl v České republice dostupný pouze v léku na lékařský předpis. Jedná se o hormon (česky se někdy také říká působek), který se tvoří v mozkovém nadvěsku (epifýze). Hormon melatonin hraje důležitou roli ve střídání rytmů den a noc v našem organismu, zjednodušeně řečeno ovlivňuje naši schopnost přizpůsobit svůj spánek střídání denní doby.

Jeho hladina je totiž silně závislá na střídání světla a tmy. Nejvíce tohoto hormonu se vytváří během tmy. Maxima dosahuje jeho tvorba mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní. Ve dne jeho tvorbu zablokuje činnost hypotalamu.

Zvýšená produkce melatoninu zvyšuje nutkání člověka ke spánku. Méně známé je už to, že se melatonin podílí na regulaci celoročního rytmu, tj. střídání období léta a zimy.

Se zvyšujícím se věkem se tvorba melatoninu snižuje. To je jedna z příčin nespavosti u lidí ve vyšším věku a také obecně u osob se sníženou hladinou melatoninu v krvi. Podávání melatoninu pak vede u těchto pacientů k optimalizaci spánkového schématu a k jeho zvýšené kvalitě.

Na závěr je důležité upozornit, že vyvolává velkou ospalost, má být, proto užíván jen v době blížícího se normálního spánku. Užívání melatoninu vylučuje řízení vozidla, v případě těhotenství nebo hormonální poruchy je nutné jeho užívání konzultovat s lékařem. Také některé léky, kofein či tabák mohou způsobit pokles hladiny melatoninu.

L-theanin

L-theanin je aminokyselina, která přímým působením v mozku navozuje stav hluboké relaxace bez pocitu ospalosti. Je obsažena v zeleném čaji. Má uklidňující účinky tím, že zvyšuje aktivitu alfa vln a dokáže tak přispět k dobré kvalitě spánku.

Alfa vlny jsou typické pro mozek v nečinném stavu a většina lidí se v tomto stavu nachází, když mají v bdělém stavu zavřené oči. Alfa vlny jsou hlavním indikátorem vědomé pozornosti a reprezentují bránu mezi vědomím a nevědomím. Působí na nervovou soustavu: deprese, fobie, tělesnou únavu, bolesti hlavy, svalů, krku, revma, nespavost, astma, cukrovku. L-theanin stimuluje alfa mozkové vlny, které jsou spojené s relaxací, ale zároveň udržují člověka v bdělém stavu. Pomáhá uvolňovat mysl a zrychluje reakce člověka.

Theanin může zlepšit schopnost učení a navodit pocit pohody svým účinkem na mozkové neurotransmitery dopamin a serotonin. Přestože je v zeleném čaji velké množství kofeinu, nepůsobí nervozitu, a to díky l-theaninu.

 

Související články:

7 věcí, které můžete udělat pro lepší spánek

Mozkové vlny: Která hladina vědomí je pro zdraví nejlepší?

Co dělat při nespavosti?

 

Zpět nahoru