Přírodní látky jako doplněk celkové léčby u ledvinových kamenů

játra 1 e1580124938769

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Ledvinové kameny patří do onemocnění močových cest. Mohou vznikat nejen v ledvinách, ale i na dalších místech močového traktu, proto se někdy označují i jako močové. Důvod, proč vznikají, je dosud ne zcela objasněno. Vznikají často při narušení pitného režimu – hlavně při dehydrataci nebo při delším pobytu na lůžku. Můžeme ho vyvolat také nedostatečným příjmem tekutin při nepravidelném pitném režimu.

Proto zásada číslo jedna při jejich prevenci je dodržovat pravidelný pitný režim, složený hlavně z obyčejné pitné vody, občas kombinované s minerálkou či neslazenými ovocnými šťávami či kvalitními džusy. Důležité je mít také vhodně složenou stravu a vyhýbat se stresovým situacím. Mohou být větší, ale také drobné jako písek (lékaři někdy označovaný jako “bahno”). Mohou se lišit složením – nejvíce jsou složeny z oxalátů v kombinaci s fosfátem sodným nebo samotným fosfátem vápenatým (asi 70 %). V některých případech také dochází k jejich vzniku při infekcích močových cest.

Při jejich prevenci nebo jako doplněk celkové léčby ledvinových kamenů mohou pomoci také některé přírodní látky.

 

Smuteň niruri (Phyllanthus niruri)

Smuteň niruri ( latinsky Phyllanthus niruri nebo také Phyllanthus amarus) je jednoletá bylina, která může dorůst výšky až 50 cm. Jejím domovem jsou zejména oblasti Číny, Indie, Baham a Ameriky.

Její květy jsou zeleno červené barvy. Plody jsou malé, hladké kapsle obsahující semena. V doplňcích stravy ji můžeme také najít pod španělským názvem „Chanca Piedra“, který lze přeložit jako „kámen“ nebo „drtič kamenů“. Tento pozoruhodný název si bylinka vysloužila díky tradované schopnosti odstraňovat žlučové a ledvinové kameny. Pro tyto účely byla využívaná v přírodním léčitelství již Indiány v oblasti jihoamerické Amazonie.

Odborníci zjistili, že snižuje hladinu vápníku v moči a vápník je důležitou složkou kamenů. Při novějších studiích u krys bylo zjištěno, že tato léčivá rostlina může snižovat již tvorbu kamenů. Pozitivně působí i to, že rostlina působí i močopudně. Když to obojí sečteme, již víme, proč si ji jihoameričtí Indiáni oblíbil.

Smuteň niruri se také používá na druhém konci světa v ajurvédské medicíně pod názvem Bhumyamalaki při velkém množství zdravotních potíží. Největší oblast, kde se používá je regenerace a posílení funkce jater. V ajurvédě, tradiční indické medicíně se používal (a jistě i používá) při zánětech jater a ledvin, zácpě, nadýmání, bolestivých křečích v žaludku, dokonce i při žloutence a úplavici.

Dále se používá při bolestech kloubů, horečce, nepravidelné menstruaci a při zánětech močových cest. Zevně se v této tradiční medicíně používá při léčbě kožních vředů.

Užívání přípravků s touto léčivou rostlinou by měli probrat s lékařem pacienti s onemocněním srdce (bez jeho souhlasu by je neměli užívat). Užívat by je neměli ani pánové, kteří chtějí mít s partnerkou v nejbližší době dítě, protože může podle některých zdrojů snižovat mužskou plodnost.

 

 

Léčivé čaje

S “propláchnutím” močových cest mohou pomoci také různé urologické čajové směsi. Z dalších čajů také jako doplněk celkové léčby je možné pít například čaj šípkový či z lipového květu.

 

Jahodník obecný

Poněkud pro někoho překvapivě pomohou pomoci i malé, sladké plody lesních jahod. Jsou to plody jahodníku obecného (Fragiria vesca). Jahody jsou zejména bohatým zdrojem vitaminu C (kyseliny askorbové). V tomto ohledu se dají porovnávat i s citrusovými plody. Z dalších účinných látek obsahují vitamíny (A, B, E), organické kyseliny (jablečná, citrónová, chininová, šťavelová, salicylová či ellagová), vlákninu, minerální látky a stopové prvky (draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, bor, fluor, kobalt či molybden). Řada z obsažených látek patří mezi antioxidanty, které zmírňují negativní vliv volných kyslíkových radikálů ze životního prostředí.

Dále se uvádí, že jahody podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku ledvinových žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob srdce.

 

Yucca (juka, yakka, Yucca shidigera)

Yucca (též nazývaná juka či yakka), plným latinským názvem yucca shidigera patří mezi nejoblíbenější cizokrajné léčivé rostliny u nás. Yucca pochází z pouštních oblastí Kalifornie a Mexika (roste například v pouštích Sonora nebo Mojave). Jedná se o stálezelený strom, který může dorůstat až do výšky 5 metrů. Má šedohnědou kůru a velmi tuhé listy, jejichž barva může být až modrozeleného odstínu. Květy jsou bílé barvy, ale někdy mohou mít mírně purpurový odstín. Plod yuccy jsou bobule, dosahující délky až 12 centimetrů. Yucca obsahuje celou řadu důležitých přírodních látek: polyfenoly, včetně resveratrolu a řady dalších stilbenů (yuccaolů A, B, C, D a E). Hlavní obsažené přírodní látky jsou ovšem steroidní saponiny. Saponiny (je to jeden z druhů glykosidů, které jsou deriváty monosacharidů-jednoduchých cukrů) jsou látky, jejichž vodné roztoky silně pění. Právě pro tuto vlastnost byl jejich název odvozen od latinského názvu pro mýdlo (“sapo”). Pěnivost jejich roztoků je dána schopností snižovat povrchové napětí v heterogenních systémech. Tyto heterogenní (zhruba řečeno “různorodé”) se skládají ze dvou odlišných fází plynné a kapalné. Právě mezi těmito dvěma systémy vytvářejí saponiny pěnu. Mohou ale působit i v systémech, které mají tekutou a tuhou fázi či dvě kapalné fáze (například olej/voda). To je velmi důležité pro působení saponinů z yuccy v našem organismu, protože saponiny působí jako takzvané tenzidy (dříve nazývané saponáty). Snižují povrchové napětí látek, zejména tuků, což je významné například ve styku s vodou.

Stejně jako saponáty pomáhají při čištění špinavého nádobí od mastnoty, tak přírodní saponiny v yucce pomáhají při odstraňování “nečistot” zejména ze, řečeno obrazně, “stěn” našeho organismu. Tou “stěnou” jsou míněny vnitřní stěny močovodů (což je důležité pro odstranění ledvinových kamenů, dále žlučových cest (žlučovodů) nebo stěn cév (ateromy, shluky tuků).

 

Routa vonná (Ruta graveolens)

Routa vonná (latinsky Ruta graveolens) je stálezelený polokeř, který dorůstá výšky až 80 centimetrů. Má tečkované a dlouhé listy (až 15 centimetrů) a žluté květy. Jejím původním domovem je jižní Evropa, ale rozšířila se do celé Evropy. Můžeme se s ní setkat i u nás – ať už na zahrádkách nebo na polích.

Jako droga se z ní používá v tradičním léčitelství sušená kvetoucí nať nebo pouze list sklízený během května a června. Zpracovává se do prášku, ale připravuje se z ní i čaj nebo lihová tinktura. Z přírodních látek obsahuje silice, látku rutin (patří mezi flavonoidy a zpevňuje cévy), alkaloidy, třísloviny a hořčiny.

Tradičně se používala v léčitelství v případě snížení lámavosti krevních kapilár, na podporu trávení a uvolnění křečí hladkého svalstva (žaludek, žlučové i ledvinové kameny nebo bolestivá menstruace).

 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Lidově je označována za vhodnou k tzv. čištění krve. Odborně se dá říci, že pozitivně působí její mírně diuretické vlastnosti, preventivně působí proti vzniku močových a ledvinových kamenů a zmírňuje při nárazovém pití většího množství dráždivého močového měchýře žen a vůbec při infekcích močových cest. Některé zdroje uvádějí, že podporuje i krvetvorbu. Mechanismus účinku jednotlivých látek ještě není přesně znám, ale nesmí se pít při při nedostatečné činnosti srdce a ledvin provázené otoky (v takových případech se vůbec nesmí pít větší množství tekutin!). Čaj z kopřivy by se neměl popíjet dlouhodobě.

 

Bříza bělokorá

Bříza je štíhlý strom dorůstající do výšky cca 20 metrů. Má bílou kůru, která je příčně popraskaná a odlupuje se v příčných proužcích. Mladé větve jsou hnědé, pokryté lepkavými bradavičkami. Patří do čeledi břízovité (Betulacea). Sbírá se kůra, listy a pupeny. Bříza bělokorá obsahuje flavonové glykosidy, silice, pryskyřice, třísloviny, vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, betulalbin, olej, cukr a fytoncidy.

Březové listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či při „vodnatelnosti”, uplatní se ale také při revmatismu a dně (v čaji či koupeli), údajně snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin.

Nálev nebo čerstvá šťáva z rostlin pomáhá u bakteriálních a zánětlivých nemocech močových cest k celkovému proplachování. Rovněž tak platí, že preventivně působí proti vzniku močových a ledvinových kamenů. Bylinkáři jí doporučují ve směsi s kopřivou a pampeliškou (mladými listy) k očistě a omlazení těla.

 

 

Související články:

 

Pohled Ajurvédy na ledvinové kameny

Aby se netvořily ledvinové kameny

Kopřiva-skromný, ale velký pomocník z přírody