Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Fialových potravin bývá v jídelníčku poskrovnu. V našich podmínkách se touto barvou vyznačuje pouze hroznové víno, borůvky, ostružiny, černý rybíz, zelí, lilek, švestky. A tím nejspíše končíme. Zmínit můžeme ještě bezinky, nicméně, ty si běžně ze stromu k přímé konzumaci neutrhneme, ty je třeba zpracovat. Veškeré fialové plody obsahují cenné flavonoidy, přesněji antokyany, které se vyznačují léčivými vlastnostmi.
V lilku to bude například nasunin, u něhož studie prokázaly, že dokáže doslova pozřít volné radikály, škodlivé molekuly v těle, způsobující buňkám a DNA závažná poškození a z části jsou také zodpovědné za rychlejší stárnutí. Nasunin pak rovněž chrání před procesem zvaným peroxidace lipidů (chrání tuky před žluknutím), váže se na železo, což je velmi prospěšné, neboť nadbytek železa bývá pro tělo velmi silnou zátěží.
Vrátíme-li se však zpátky ke švestkám, které nám pomalu, ale jistě v zahradách dozrávají, jako první bych ve spojitosti s tímto šťavnatým ovocem zmínila vlákninu. Ta je skvělou prevenci kolorektálního karcinomu, kardiovaskulárních poruch, rakoviny prsu, divertikulózy. Jídelníček s vyšším obsahem vlákniny také napomáhá snazší redukci váhy, navozuje dlouhodobější pocit sytosti. Mimo jiné i tím, že potraviny bohaté na vlákninu vykazují nižší glykemický index. Z vitamínů zde najdeme hlavně cenné C, vitamíny skupiny B, E, vitamín života, z minerálů pak draslík, vápník, železo, hořčík, zinek, jakožto i síru a bor. Za zmínku bude stát určitě i kvercetin, další z významných flavonoidů, který, stejně jako antokyany, vyniká silnými protinádorovými vlastnostmi. Jeho rozsáhlý pozitivní vliv na náš imunitní systém je naprosto jedinečný. Přidáním kvercetinu do našeho jídelníčku, můžeme rovněž úspěšně snížit krevní tlak, pozitivně ovlivnit inzulínovou rezistenci, ulevit při zánětu prostaty, dokonce i nespavosti. Kromě švestek kvercetin nacházíme také v cibuli (nejvíce jej obsahuje právě cibule červená), česneku, barevných ovocných slupkách, brokolici, kapustě, pohance, černém rybízu, zeleném a černém čaji.
Švestky jsou výtečným zdrojem kyseliny chlorogenové a neochlorogenové, které taktéž řadíme na seznam silných antioxidantů, účinných zejména proti silnému destruktivnímu volnému radikálu zvanému superoxidový anion.
Látky, předcházející poškození, jež jsou v švestkách obsaženy, mají prokazatelný ochranný účinek vůči poškození tuků. Jelikož jsou buněčné membrány a mozkové buňky tvořeny převážně tuky, je prevence jejich poškození volnými radikály významným přínosem. I cholesterol je typ tuku. Ve skutečnosti pro nás představuje riziko právě tehdy, když dojde k jeho oxidaci v těle. Kdyby tedy bylo možné této oxidaci předcházet, bylo by to skvělé.
Protože švestková sezóna právě začíná, nachystala jsem si pro vás několik tipů, jak toto sladké ovoce zpracovat, aby nám vydrželo po celou zimu. Samozřejmě, mnohé z vás určitě napadla slivovice, o té však zatím psát nebudu.
Jak využít švestky v kuchyni?
Švestky jsou velmi variabilním ovocem, lze je sušit, chystat z nich přesnídávky, marmeládu, oblíbené sladkokyselé čatní, švestkový led, případně použít jako výbornou náplň do koláčů, knedlíků či buchet. V naší zahradě bují tři košaté švestky, jakmile nastane jejich čas a fialové ovoce sládne a dozrává, část, kterou posbíráme, většinou sušíme. Švestky je dobré nakrájet na čtvrtiny, rozložit na sušící plát a sušit pozvolna, maximálně na 50 °C. Pokud byste švestky chtěli sušit na polovinu, je pak třeba sušit je déle, případně přidat na teplotě. Sušené švestky platí za výbornou svačinku, kdy si jich několik přidáme k oříškům, čerstvému ovoci. Sušené švestky výtečně dotvářejí jáhelník, jakékoli snídaňové müsli. Ze sušených švestek lze také uchystat bleskovou marmeládu, kdy 200 g sušených švestek namočíme společně s 200 g rozinek. Necháme 4 hodiny namáčet a odpočinout. Výslednou směs přecedíme a namočené ovoce mixujeme, pokud je směs příliš hutná, přiléváme vodu, ve které se ovoce namáčelo. Takto získáváme výborná vláčná povidla. Pokud je hned nespotřebujeme, vložme je do sklenice, zalijme rumem a ponechme v chladu.
Dalším výborným tipem bude určitě přesnídávka pro děti, kterou chystám tak, že umixuji zhruba 80 % omytých švestek a 20 % banánu. Občas přidávám i něco černého rybízu. Výslednou směsí plním sklenice a zavařuji zhruba 30 minut. Přesnídávky, leč jsou bez přidaného rafinovaného cukru, vydrží velmi dlouho, jsou lehce nakyslé, voňavé a šťavnaté.
Dalším výborným způsobem, jak se švestkami naložit, budou právě marmelády a povidla. Švestky mají tu výhodu, že obsahují dostatek pektinu, netřeba je tedy míchat s pektinem „umělým.“ Dalším plusem je, že oproti jiným marmeládám, není třeba používat větší množství cukru. Záleží samozřejmě na zralosti ovoce. Nejsnazší povidla mi přijdou uchystat v pomalém hrnci, do kterého vložíme omyté, vypeckované švestky. Ty pomalu „vaříme“ pod poklicí zhruba 5 hodin. Následně směs umixujeme, vložíme zpět na moment do pomalého hrnce. Pokud je směs kyselá, doslazujeme cukrem. Máte-li rádi, lze přidat také něco rumu. Výsledná povidla plníme do vymytých, vyvařených sklenic. Naše babičky pak takto připravená povidla nezavařovaly. Uchovávaly je v kameninové nádobě, v chladu. Nicméně, já raději vždy ještě naplněné sklenice zavařím, pro strýčka Příhodu.
Jste-li milovníci barevných, oko lákajících limonád, doporučuji nachystat švestkový led. Omyté švestky umixujte s troškou vody a mátou. Pokud je směs příliš hutná, jemně přidejte vodu. Jakmile docílíme žádané konzistence, směs naléváme do ledových tvořítek a necháme zamrazit. Namísto švestek lze využít také černý rybíz, který mixujeme s troškou cukru a opět malým množstvím vody. Ovocný led je skutečně famózní. Pokud se pro něj nadchnete, zkuste zamrazit také bylinky, například kvítky fialek, popence či chrpy. Vaše limonády pak budou vskutku jedinečné.