Princip „suchého zipu“

Související nemoci

Potvrzuje se pravidlo, že je prospěšné dívat se na nemocného člověka jako na celek. Pokud trpí chronickým onemocněním, pak je jasné, že se nemoc netýká jen určitého systému či orgánu, ale týká se celého člověka. Často můžete vidět, že nemoc jednoho druhu úzce souvisí s nemocí jiného druhu.

Existuje dokonce speciální lékařský termín komorbidita, jenž vyjadřuje, že existuje vztah s výskytem jiné nemoci či poruchy.

Příklady

  • Například u sociální fobie je častá komorbidita s alkoholismem (neboli sociální fobie je komorbidní s alkoholismem), to znamená, že sociální „fobik“ se relativně často stane navíc závislým na alkoholu.
  • Porucha štítné žlázy může souviset s poruchou slinivky, neboť struktura obou žláz s vnitřní sekrecí má podobný základ.
  • Léta prosazuji názor, že onemocnění, které se projevuje na kůži, souvisí se stavem střeva, kde nacházíme tzv. střevní dysbiózu.
  • Nebo problém v dutině ústní souvisí se střevem, neboť dutina ústní je součástí trávicího traktu.
  • Jícnový reflux může vyprovokovat astmatický záchvat.
  • Potíže se žaludkem mohou vyvolat migrénový záchvat, který se uvolní poté, co se vybaví zvracení. Princip ventilu.
  • Obtíže zažívacího traktu představují dle moderních výzkumů významnou komorbiditu u jisté části jedinců trpících autizmem. A ze studie vyplývá, že možnou příčinou těchto obtíží se jeví stejná genová mutace v mozku a gastrointestinálním traktu. Dosud se o této souvislosti nevědělo, ale existuje fakt, že velké procento lidí trpících autismem má současně potíže se zažívacím traktem.

 

Proto se na tuto souvislost vědci soustředili ve výzkumu Elisa Hill-Yardin z Royal Melbourne Institute of Technology a zabývali se nejen patologickými procesy v mozkové tkáni, ale nyní současně hledali spojení neuro-vývojové poruchy s nervovým systémem střev. Studie naznačuje specifickou mutaci, která je příčinou neuro-vývojové poruchy. Tato mutace ovlivňuje komunikaci mezi neurony, která je drží v těsném kontaktu obdobně jako „suchý zip“.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že mutace genu spojená s autismem je s největší pravděpodobností zodpovědná i za gastrointestinální obtíže těchto nemocných. Díky výsledkům byl identifikován nový slibný cíl pro vývoj terapie ovlivňující neurotransmitery ve střevech. Současně je aktuální otázka, zda by změna složení střevní mikroflóry nemohla ovlivnit náladu a chování nemocných trpících autismem (tolik citace).

Osobně v to věřím a myslím si, že vytvořit pořádek ve střevu je základem pro léčení nejen popsaných potíží, ale všeobecně všech chronických (lékaři pojmenovaných jako nevyléčitelných) nemocí.

Další možné „suché zipy“

Jenže princip suchého zipu se projevuje také u pacientů, kteří užívají větší množství léků, a řada jinak relativně banálních onemocnění může mít u nich závažný průběh. Problém nastává, když se objeví jedna nemoc, člověk má nemocný jeden orgán a s ním chodí ke specialistovi, kde se na vysoké úrovni řeší jeho konkrétní problém, žel, pod slovy “problém se řeší” je míněno hlavně užívání léků a člověk jako celek není dostatečně vnímán. Po čase se objeví problém s nemocí jiného orgánu, ale ten „patří na jiné oddělení“, a tak je pacient směrován k jinému specialistovi, kde se opět na vysoké úrovni řeší tento nový problém, samozřejmě pomocí léků. A časem se objeví další a další a pacient užívá hrst léků a je přejmenován na pacienta polymorbidního neboli na pacienta, u něhož se vyskytuje několik onemocnění.

 

A nový typ „suchého zipu“

K tomu je nutno připočíst princip suchého zipu v případě, že se vytvoří nemoc z vedlejších příznaků chemických léků.

Nejde tedy jen o geneticky dané nemoci, jak bylo naznačeno u autismu a nemoci zažívacího traktu, ale jde o výsledek moderního léčení bez potřebného pohledu na člověka jako na celek.

Zpět nahoru