Princip stínu – Kolektivní stín

cm princip stinu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Systém zdraví nebo systém nemoci?

Už víckrát byla řeč o kolektivním stínu, jenž se týká nezpracovaných, nevědomých témat skupiny nebo společnosti, kultury, náboženské společnosti, instituce nebo skupiny lidí stejného povolání. Poslední dobou se zvlášť zřetelně projevil stín zdravotnického průmyslu a mnozí se stali jeho obětí.

Místo toho, aby sloužili zdravotnictví, projevili se zodpovědní z farmaceutického průmyslu, ale taky funkcionáři zdravotnictví, ba dokonce i lékaři, politici a žurnalisté jako „stvořitelé“ chorob a epidemií. Jejich trik byl velice jednoduchý: Nebezpečí, jež tady opravdu vždycky byla, se bez (pravého medicínského) důkazu a důvodu nafoukla a použila na vytvoření strachu, jako tomu bylo například u takzvané ptačí nebo prasečí chřipky. Tady celé skupiny povolání společně hrály frašku stínu, zruinovaly svou pověst a poskytly příklad kolektivního stínu.

V rámci včasného rozpoznání choroby, jež vydávají za prevenci, mnozí alopatičtí lékaři nemilosrdně šíří strach z rakoviny, aby ho potom mohli svými lukrativními metodami zase utišit. Když pak využívají neexistující předstupně rakoviny a přehnané diagnózy k tomu, aby pacienti svolili k operaci, vzniká tu nejtemnější stín medicíny.

Německý systém zdravotnictví si poslední dobou sám téměř nepozorovaně vytvořil ještě další příšerný stín. Zúčtování medicínských výkonů se propojilo s obtížností diagnóz. Vlastně logická myšlenka, lépe honorovat léčbu těžkých obrazů choroby, u mnoha kolegů velice rychle vedla k tomu, že stanovovali mnohé ohrožující diagnózy, aby „vydělali“ více peněz. Těžší diagnózy ale vyvolávají větší strach a beznaděj. Ten, kdo ve zdravotnické péči rozsévá strach a pochybnosti, vyvolává zoufalství a sám se stává obětí stínu.

Řecké slovo diagnosis pochází z dia (= přes) a gnosis (= vědět, poznat). Pomocí nálezů poznat, co se skrývá za symptomy, to je jednoduché. Když se však ve výkladu (nepovoleně) přesune jedna hláska, dostaneme se k di-agnose, dvojité nevědomosti (di = dvě, agnosis = nevědomost). I když jazykovědci takovýhle výklad odmítají – přesně tak, jak důsledně přehlížejí stín -, já si v tomto ohledu nemyslím, že je to náhoda.

Jednotlivá slova nás mohou na našem hledání stínu ještě posunout dál, jak je tomu i u termínu dvojitý slepý pokus. Vyjadřuje vědecký požadavek vyloučit možnost samoléčebných sil pacientů jejich psychikou a vliv účasti lékaře při pokusech („Droge Arzt“). A tady hned vidíme první stín: když ve skutečnosti většina klasických lékařů tyto síly popírá, proč je potom tak obtížně a křečovitě vylučuje? Takto se celá námaha s dvojitými slepými pokusy stává velkolepým důkazem dvojitého přispění duše k vyléčení. Právě to však lékaři nechtějí přiznat a tím u nich vzniká další stín.

Ještě horší stín se odhalí, když pomyslíme na to, jak slepě v dvojitém smyslu slova pracují ti klasičtí lékaři, kteří chtějí obě tyto rozhodující síly vyloučit z léčby a snaží se do své praktické činnosti přenést tento vědecký postup. To se samozřejmě děje v nejlepším úmyslu, ale přece jen to má katastrofické následky. To je právě na stínu to zatraceně komplikované a rafinované.

Ukázka z knihy Princip stínu.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.