Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Významnou roli při rozvoji zánětu hrají volné radikály; ty mohou poškozovat buňky a vést k degenerativním nemocem, pokud je nemáme pod kontrolou a nejsou včas zlikvidovány. Součástí těchto nemocí je právě i zánět.
Akutní zánět
je důležitou součástí imunitního systému. Je to nezbytná reakce přežití. Chrání nás před viry, bakteriemi a poškozenými buňkami.
Chronický zánět je dlouhotrvající (měsíce až roky) a je spojen se širokou škálou zdravotních problémů včetně metabolického syndromu, diabetu typu 2, rakoviny, Alzheimerovy choroby, či srdečního onemocnění. Chronický zánět je podporován nadměrnou zátěží fyzickou, emocionální či psychickým stresem. Výsledkem je, že jsou v celém těle produkovány zánětlivé mediátory, a ty mohou přemoci imunitní systém. Pokračující zánětlivé signály vedou k většímu nárůstu bílých krvinek, zvýšenému zánětu a změnám v buňkách. Bílé krvinky nakonec napadnou vnitřní orgány nebo jiné tkáně a buňky.
Asi nebudete překvapeni, že mnoho faktorů, které podporují zánět, souvisí s výživou a životním stylem. Podstatou chybně sestaveného jídelníčku, který podporuje záněty, je obsah látek, které jsou tzv. pro-zánětlivé, a dále je to nízký obsah antioxidantů.
Na některé potraviny reaguje imunitní systém nadměrnou tvorbou pro-zánětlivých cytokinů a sníženou produkcí protizánětlivých cytokinů. Cytokiny jsou proteiny vylučované imunitním systémem, které působí jako zprostředkovatelé (chemičtí poslové) regulačních mechanizmů. Regulují imunitní odpověď tím, že usnadňují vzájemnou komunikaci buněk a předurčují jejich stimulací pohyb buněk směrem k místům, kde je infekce, poraněná tkáň a zánět.
Prozánětlivé potraviny
Žel, některé potraviny, které bývají v nabídce běžných menu, jsou extrémně pro-zánětlivé. Jejich negativní vliv závisí významně na obsahu rafinovaných cukrů a škrobů, na technologických úpravách, na obsahu např. trans-mastných kyselin (tuky, jež se průmyslově vyrábějí ztužováním). Tím výrobce dosahuje efektu snadné roztíratelnosti a dlouhé trvanlivosti. Bývají vyráběny např. ze slunečnicových, řepkových či sójových olejů. Tyto hydrogenované tuky / neboli trans-tuky se právě podílejí na rozvoji srdečně cévních onemocnění. Studie ukázaly, že příjem trans-tuků zvyšuje množství LDL cholesterolu v krvi. A to je hlavní rizikový faktor! Trans-tuky dokonce také snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími tuky, než jsou tuky pocházející z živočišných zdrojů.
Vědci zpracovali poznatky o škodlivosti zmíněných potravin a řadí je mezi konečné produkty pokročilé glykace (AGEs – advanced glycation end products); mají zásadní podíl na rozvoji mnoha chronických nemocí a jejich komplikací, především diabetických, dále aterosklerózy, také komplikací chronických onemocnění ledvin a neurodegenerativních onemocnění. Tyto sloučeniny zkrátka podporují zánět i oxidační stres, a to obecně poškozuje tkáně v těle, na kterémkoli místě…
„Moderní“ strava postrádá antioxidanty a vlákniny z ovoce a zeleniny, tedy neposkytuje tělu potřebné vitaminy, minerály a enzymy, a proto se tento stravovací typ časem podepíše na zdraví člověka – podporuje záněty a vede k chronickým nemocem.
Zde si vyjmenujme některé potraviny, které podporují záněty:
- cukr a rafinované sacharidy (bílá mouka, bílá rýže)
- lepek
- mražené a také zpracované maso a mléčné výrobky
- trans-tuky (tj. částečně hydrogenované oleje)
- glutamát sodný i některé další potravinářské přídatné látky a konzervační prostředky
- technicky zpracované rostlinné oleje – řepka, slunečnice, kukuřice, arašídy ad.
- umělá sladidla.
Naopak potraviny, které snižují zánětlivé parametry: zelenina, ovoce, zdravé tuky a čisté bílkoviny.
Glykemický index
Velkou pozornost je třeba věnovat potravinám s vysokým glykemickým indexem – rafinovaným cukrům a sacharidům; hladina cukru v krvi po jejich konzumaci příliš rychle stoupne.
Když krevní cukr stoupá, uvolňuje se ze slinivky břišní inzulin, aby pomohl cukru přesunout se z krve do konkrétních buněk. Avšak rychlé vyplavení inzulinu vede současně k rychlému poklesu hladiny krevního cukru a ke zvýšení hladiny kortizolu. Toto rychlé kolísání zvýší vyloučení zánětlivých cytokinů. Vědci předpokládají, že tyto zánětlivé cytokiny reagují na uvedené výkyvy inzulinu, což časem vede k množství chronických nemocí. Mezi tyto zdravotní stavy patří diabetes typu 2, kardiovaskulární onemocnění, obezita a vysoký krevní tlak. Právě popsaný příčinný faktor bývá, žel, hodně častý. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že je nenápadný, přitom ale postupuje jako mor. Vždyť sladká jídla tolik chutnají, zlepší náladu, zvláště když je stres… Postupem času se však ukáže jejich ničivá stránka. Počátek leží v dětském věku, kdy jsou děti velmi vystavovány pamlskům. A jakmile dítě pozná sladkosti, těžko se „dobroty“ vzdává. A tím si pokládá základy budoucích zánětlivých nemoci.
Syndrom prostupného střeva
Zdravá stěna střevní nepropustí nezpracované velké částice z potravy do krve. Tvoří tedy bariéru mezi obsahem uvnitř střeva a vnějškem střeva. Syndrom prostupného („proděravělého“) střeva je stav, kdy je zmíněná buněčná střevní bariéra porušena, a tak ztrácí schopnost regulovat, co propustí. Poškození je způsobeno různými stresovými faktory, mezi něž můžeme počítat geneticky modifikované potraviny, pesticidy, chemicky zpracované potraviny, chlorovanou vodu, antibiotika, která změní procentuální složení členů střevní mikroflóry, a to vede k narušení žádoucí střevní bariéry.
Původně malé, těsné otvory se zvětší do té míry, že velké (a dosud nezpracované) molekuly původních potravin mohou vstupovat do krevního řečiště. A teď se děje něco důležitého. V krvi se objeví látka, která tam nepatří, stěnou střeva by dříve neměla šanci projít. Tuto látku objeví imunitní systém a začne vůči ní postupovat jako proti vetřelci. Spustí zánět, potravinovou alergii, autoimunitní reakci.
Lidé s „proděravělým střevem“ obvykle trpí trávicími problémy, jako jsou nadýmání, zácpa, křeče.
A) Chronický stres
Chronický stres patologicky ovlivňuje klíčové imunitní reakce, podporuje záněty, oxidační stres, aktivitu sympatiku, pro-zánětlivou cytokinovou produkci. Stres také mění chování, stravovací návyky, přibližuje konzumaci alkoholu a kouření, bývá spojen s nedostatkem pohybu, brání výživnému spánku.
B) Chybné spánkové návyky
Chybné spánkové návyky podmiňují zánět. Nedostatek spánku vyvolá nerovnováhu krevního cukru a zvýšenou sekreci kortizolu, jenž podporuje záněty, jak bylo popsáno výše. Na to navazuje výskyt vysokého krevního tlaku, cukrovky a obezity.
Při nedostatečném spánku se hromadí tzv. psychotoxiny. Jeden z nich je toxický protein, nazývaný beta-amyloid, který se hromadí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Při chybějícím spánku klesá hladina hořčíku, a to prohlubuje nemožnost usnout.
C) Chronické infekce
Chronické infekce mohou vznikat následkem působení různých patogenů. Bývají to bakterie, viry, paraziti a plísně. Pokud je imunitní systém již oslaben, má s nimi potíže. Je vůči nim jako slepý, ví sice o nich, ale nedovede se s nimi vypořádat. Tehdy je otevřena cesta chronickému zánětu…
Nejběžnější chronické infekce jsou způsobeny viry včetně hepatitidy, oparu a viru infekční mononukleózy. Příklady chronických bakteriálních infekcí jsou infekce horních cest dýchacích, močových cest a infekce močového měchýře. A jestliže je opakovaně praktikována antibiotická léčba, usadí se v těle ještě kvasinka…
D) Toxiny v životním prostředí
Xenobiotika neboli environmentální toxiny jsou přítomny v potravinách, kterými se sytíme, ve vzduchu, jejž nadechujeme, v produktech, které používáme, ve vodě, již pijeme. Výrobky osobní péče, čisticí prostředky pro domácnost, léky, těžké kovy, kouř a plísně jsou toxiny životního prostředí.
Dlouhodobá expozice těmito toxiny způsobuje zánět v celém těle za vzniku zánětlivých mediátorů. Pokud tato situace trvá dlouho, obranný mechanizmus imunity začne ztrácet na efektivnosti. Žel, není možno se úplně vyhnout popsaným toxinům v životním prostředí.
Strategie nápravy je jasná
Proto je důležité pravidelně čistit tělo pomocí různých „detoxikačních strategií“. Být přes den na denním světle a vyhýbat se umělému osvětlení, před spánkem se projít, zatemnit a odhlučnit ložnici, používat na spaní případně masku na oči, před spaním nejíst. Užívání přírodního hořčíku zlepší mozku signály pro spánek. Konzumujte v převaze protizánětlivou stravu, pečujte o dobrý pitný režim, pravidelně cvičte, zařazujte krátkodobé půsty třeba pomocí zeleninových šťáv, choďte do sauny, zaplavat si… Je na každém z nás, který antioxidant si zařadíme jako pravidelnou součást do svého životního režimu.