Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Často Vás bolí břicho, trpíte nadýmáním? Tyto příznaky mohou nastat jen po příjmu některého druhu potravy, často po mléčných produktech obsahujících laktózu.
Lidé trpící laktózovou intolerancí mají sníženou funkci laktázy, enzymu potřebného k rozložení laktózy. Laktóza je mléčný cukr, který se nachází v mléčných produktech. Jedná se o disacharid, což znamená, že se skládá ze dvou molekul cukru. Z glukózy a z galaktózy. Enzym laktáza tyto dvě spojené molekuly cukru štěpí zpět na glukózu a galaktózu, které se následně mohou vstřebat zažívacím traktem do krve. Pokud je enzym laktáza neaktivní, mléčný cukr se zažívacím traktem nevstřebává do krve, ale pokračuje jím dále do následujících oddílů, kde působí zmíněné zažívací potíže. Laktózová intolerance je tedy neschopnost vstřebávat laktózu čili mléčný cukr. Je způsobena nižší aktivitou enzymu laktázy, která tento mléčný cukr rozkládá.
Problémy s trávením mléčných produktů mají lidé na celém světě. Odhaduje se, že je to přes 60 % lidí. V případě ČR se trávicí problémy související s laktózovou intoleranci objevují u cca. 20 % populace. Nepříjemnými projevy laktózové intolerance jsou především nevolnost, plynatost nebo bolesti hlavy či břicha. Většina z nás je zvyklá snídat např. jogurt, sýry nebo další mléčné produkty. Ty mají tendenci zahleňovat naše tělo a způsobovat nám zdravotní potíže, proto je potřeba laktózu obsaženou v mléce dobře strávit či se vyhýbat mléčným produktům. To však může být docela omezující.
Zdroj: food-intolerance-network.com
Obecně se dá říci, že tvorba enzymu laktáza se nám snižuje spolu s věkem, čím jsme starší, tím méně laktázy se nám vytváří a tím větší problémy můžeme mít při trávení mléčných produktů. Jako kojenci jsme tedy vybaveni nejlépe a to proto, abychom dokázali strávit příjem mateřského mléka. Poté tuto schopnost pomalu ztrácíme.
Lidé trpící laktózovou intolerancí mají po konzumaci mléčných výrobků problémy se zažíváním, což často negativně ovlivňuje kvalitu života. Projevuje se celou řadu příznaků, mezi něž patří průjem, křeče v oblasti břicha nebo nadýmání.
Existují dva druhy laktózové intolerance, z nichž každý má jinou příčinu:
- Primární laktózová intolerance
Primární laktózová intolerance je velmi častá. Jde o snižování funkce enzymu laktázy, ke kterému dochází postupně s narůstajícím věkem. Tato forma nesnášenlivosti mléčného cukru je částečně dána geneticky. Její výskyt je v některých oblastech světa častější.
Populační studie ukázaly, že touto intolerancí trpí 10-30 % Evropanů, 44 % Američanů a 60-80 % Asiatů a Afričanů.
- Sekundární laktózová intolerance
Sekundární laktózová intolerance je vzácná. Je způsobena různými druhy onemocnění, jako je například celiakie (nesnášenlivost lepku) nebo infekcí.
Zánět trávicí trubice se projeví sníženou produkcí enzymu laktázy.
Nejčastější projevy laktózové intolerance:
- Nadýmání
- Břišní křeče
- Plynatost
- Průjem
Někteří lidé mají pocity nutkání na stolici, zvrací, trpí bolestmi břicha a zácpou. Průjem se dostavuje z toho důvodu, že nedochází ke vstřebání mléčného cukru do krve. Ten zůstává v trávicí trubici a osmoticky na ni působí, čímž se do trubice začne vstřebávat více krve a vzniklá stolice je průjmovitá.
Jakmile se jednou laktóza dostane do tlustého střeva, začíná být fermentována bakteriemi, které ji přeměňují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, a na plyn. Ten je příčinou plynatosti, flatulence (prdění) a bolestí. Závažnost příznaků může být různá. Záleží na tom, kolik laktózy je naše tělo schopno vstřebat a kolik jí sami přijmeme potravou.
Pokud se nechceme vzdát mléčných produktů jako např. oblíbené zmrzliny nebo cappuccina, pak je pro nás řešením dodat si enzym laktáza zvenčí. Dnes jsou již na trhu produkty, který nám tento enzym do našeho zažívacího traktu spolehlivě doplní. Obecně se dá říci, že čím více jednotek FCC u enzymu laktáza daný produkt obsahuje, tím je výsledek jistější. Doporučuje se i kombinace s některými druhy probiotik, např. bacillus subtillis.