Příčina nemocí je mezi ušima

To je tedy zajímavý názor. Slyšel jsem jej na jedné přednášce a musím konstatovat, že je pravdivý. Co je myšleno tím „mezi ušima“? Co tam je? Mozek – a v něm pracují myšlenky, vytvářejí se tam různé programy. Mozek řídí všechny procesy v našem těle. Pokud rozebíráte události, které se ve Vašem životě odehrávají,  vzniklé zdravotní problémy, nemoci a neduhy, pak vždy přejdete v pojmenování příčin z úrovně těla, kde se nemoc projevuje, do MYSLI – mezi uši…

Mohu to dokumentovat stovkami rozborů zdravotního stavu pacientů, což je můj hlavní medicínský nástroj. Jeden příběh vedle druhého je založen na tomto principu. Mohu popsat obecný příběh, který to dokumentuje.

1. Pacient má nějaký zdravotní problém, který jej souží.

Na prvním místě ve svém dotazu do naší poradny napíše: (a nyní ilustruji  vymyšlené příznaky a osobu) Mám problémy s tím, že jsem neustále zahleněný. Teplota se neobjevuje a přes zimu jsem měl 3x antibiotika. Moje potíže se upraví jen na chvíli, ale za týden se opakují, jsem celkově unavený, zhoršila se mi pleť, nemohu se soustředit na práci, špatně spím, ztratil jsem chuť k jídlu a mám horší čich.

2. Pacient začne přemýšlet o příčině a snaží se buď sám nebo za pomoci lékaře příčinu objasnit.

Žádal jsem svého praktického lékaře o zjištění příčiny – poslal mé hleny do mikrobiologické laboratoře a udělal krevní rozbor. Všechno bylo v pořádku. Na ORL mi řekli, že tam nic nemám, jen trochu hlenu na zadní stěně nosohltanu, jsem objednán k imunologovi, ale dostanu se na řadu až za 4 měsíce. Šel jsem tedy k lékaři, který provádí diagnostiku a terapii pomocí biorezonance. Zjistil mi, že mé tělo je „zamořeno“ plísní, různými koky a adenovirem… Byl vlastně jediný, kdo mi stanovil příčinu a začal s biorezonanční léčbou. Jenže sotva jsme léčení začali, zhoršila se situace… A protože jsem potřeboval v práci dokončit zadaný úkol, nasadil mi lékař zase raději antibiotika.

3. Pacient začne podléhat panice a zhorší se jeho psychika.

Jsem z toho už zoufalý, splácím hypotéku, potřebuji chodit do práce, jednám s lidmi v přímém kontaktu a pracovat s kapesníkem v ruce se nedá. Mám strach, že přijdu o práci.

4. Velmi často sám přichází na to, že jeho stav je zrcadlem hektického způsobu života, který v poslední době prožíval.

Moje první manželství se rozpadlo, hádky byly na denním pořádku, neustále jsem byl na služebních cestách, kolega v práci na mne udělal podraz, nemohu mu zapomenout, že mne tak využil a výsledek mé práce si sám připsal na svůj účet. Nemohu ho od té doby „ani cítit“.

5. Nakonec žádá o předpis nějakého léčiva, které mu posílí imunitu a pomůže dostat se z těžké situace.

Když se na kostru příběhu podíváte z vyšší perspektivy, jasně  uvidíte tu příčinu „mezi ušima“.

Je jasné, že příčinou nejsou bacily. Našly jen v těle vhodné podmínky a uplatnily se. Imunitní systém je vůči nim „slepý“ a nevidí je, nedovede je sám zničit. Bacily na určitý čas zastaví antibiotikum, jenže tím imunitu vůbec neposílí, ba naopak oslabí – a opakované podávání antibiotik přivede pacienta do chronického stavu. Imunolog je „v nedohlednu“ a hluboké pátrání po mechanizmu chybné imunitní „slepoty“ je drahé a nesnadno dostupné.

Nicméně i tato cesta přes imunologa nepřinese zcela uspokojivé řešení, neboť je zde ten usazený chybný program v MYSLI pacienta, je tam stav nepohody, nerovnováhy, neodpuštění i strachu. Symbolicky svého kolegu ani nemůže cítit a podobnost se sníženou funkcí čichu se objevuje smysluplněji. To jsou brzdy, které brání uzdravení. Podle tohoto programu se pak chová i jeho imunitní systém.

Uzdravení tak prioritně nespočívá v podávání některého prostředku pro posilu imunity, ať už bereme v potaz lék od imunologa nebo bylinný prostředek.

Jeho použití bude mít stejně jen podpůrnou, pomocnou povahu… Léčebný postup musí začít „mezi ušima“. V MYSLI si totiž musí pacient udělat „pokoj“. Musí se zbavit současného životního stylu.

Klasická medicína mluví o psychosomatice, celostní medicína hovoří o tom, že člověk má tělo i duši – a obojí musí být v rovnováze. Pokud je, je i člověk zdráv. Pokud není, objeví se nemoc.

Máte nemoc? Pak jste v nerovnováze. Každý člověk si tedy musí najít svou cestu, jak získat pokoj a srovnat si „události mezi ušima“.

Když to neudělá, vyléčení odsune.

Zpět nahoru