Prevence autoimunitních onemocnění a 10 tipů jak je zvrátit z pohledu funkční medicíny

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Autoimunitní onemocnění (AO) je destrukce vlastních tkání, kde se imunitní systém z určitých důvodů „zahltí“ a myslí si, že zdravé tkáně těla jsou „útočníci“ a je potřeba je napadat. U AO hrají důležitou roli všechny složky imunitního systému a zdůrazním zde především T lymfocyty a jejich diferenciace do čtyř hlavních typů viz obrázek č. 1 níže. Do nedávna se hovořilo pouze o Th1/TH2 nerovnováze. V poslední dekádě však byly objeveny další subtypy T lymfocytů, které zasahují do imunopatologických reakcí a do patogeneze autoimunitních a alergických onemocnění (Th17 a T regulační lymfocyty).

AO začínají být velmi rozšířené, dokonce rozšířenější než onkologická onemocnění s tím, že spousta jedinců ani neví, že autoimunitou trpí. V dnešní době je oficiálně pojmenováno již přes 80 autoimunitních onemocnění.

Obrázek č. 1: T-buňky diferencují do čtyř hlavních subtypů: Th1, Th2, Th17 a Treg. Po diferenciaci každý subtyp vylučuje speciální cytokiny. Subtyp Th1 hraje důležitou úlohu při eliminaci intracelulárních patogenů, zatímco funkce Th2 je kontrola parazitární infekce. Primární role Th17 je kontrolovat infekci, zatímco Treg má regulovat imunitní reakci.
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4036413/figure/fig3/

Na kliniku Institutu funkční medicíny a výživy chodí spousta lidí s nejrůznějšími AO jakými jsou například diabetes I typu, RS, RA, autoimunity štítné žlázy, psoriáza, alopecie atd. a vždy společně diskutujeme, jak tato onemocnění řešit z pohledu funkční medicíny (FM). Konvenční medicína k AO přistupuje tak, že se především zaměřuje na potlačování symptomů tím, že se potlačí i imunitní systém, prostě se oslabí (imunosupresivními a protizánětlivými léky) a tak ve většině případů skončíte tak, že užíváte dlouhodobě medikamenty, ale neřešíte pravou příčinu onemocnění.

Svou důležitou roli zde mohou hrát i tzv. „molekulární mimikry“ neboli antigenní mimikry což je napodobování jedné molekuly molekulou jinou. Příkladem, krom molekulárních mimik parazitů, které jsou velmi dobře popsány, mohou být i určité potraviny, konkrétně gluten či kasein, kdy peptidové sekvence potravin jsou podobné sekvencím lidských molekul, jako je například myelinový oligodendrocytární glykoprotein, lidský akvaporin a další. Tato podobnost může mít za následek tzv. zkříženou reaktivitu, která vede k potravinovým senzitivitám, a právě k autoimunitním poruchám, jako je roztroušená skleróza (RS), celiakie či Devicova choroba.

Z pohledu funkční medicíny, která se zaměřuje na hlavní příčiny vzniku onemocnění, je zde pět souvisejících pilířů (z práce skvělého Dr. Alessia Fasana víme o třech pilířích viz obrázek níže, které byly rozšířeny na pět), které mají vliv na projev AO a těmi jsou:

  1. Genetická predispozice (což ale neznamená, že například matka s Crohnem bude mít děti, které Crohna zdědí!), jak zřejmě již víte z mého předešlého článku o nutrigenomice, geny se mohou projevit či nikoli v závislosti na mnoha faktorech.
  2. Environmentální spouštěče-zde je mnohdy velmi obtížné na ně přijít a mnohdy se jedná o kombinaci jak environmentálních spouštěčů (bakterie, viry, parazité, toxické látky z kosmetiky, hygienických a čistících prostředků, těžké kovy, nadužívání léků) tak i životního stylu a psychiky-stresu, traumat, stravy, významných životních událostí apod. tyto spouštěče pak kompromitují náš střevní mikrobiom a dojde ke nerovnováze. Kumulativní efekt nejrůznějších toxických látek v prenatálním období z matčina organismu pak může způsobit, že se rodí děti již s autoimunitními poruchami, u kterých je imunitní systém již tak přehlcen, že se AO spustí již v ranném věku.
  3. Střevní disbióza, neboli nerovnováha mezi patogenními a esenciálními bakteriemi střevního prostředí, které hrají významnou roli. Složení střevní mikroflóry se podílí na regulaci imunitní homeostázy a dnes již víme, že na střevní bakterie má obrovský vliv nejen to, co prochází přímo gastrointestinálním traktem. Tato disbióza pak vede ke zvýšené propustnosti střeva
  4. Zvýšená propustnost střev – sliznice střeva je z jedné vrstvy buněk, které společně tvoří těsné spoje (představte si je jako pavučinu), přes které se do krevního řečiště dostávají živiny, které jsou z větší části absorbovány v tenkém střevě. Zvýšená propustnost střeva je stav, kdy se tyto těsné spoje začínají rozestupovat a do krve se tak dostávají mnohem větší molekuly a látky, které v krvi nemají co dělat a imunitní systém na ně začne reagovat. Tzv. „leaky gut“ testujeme pomocí testů, kde je jedním (ale ne jediným a zcela spolehlivým) ukazatelem hladina zonulinu (jedná se o bílkovinu regulující těsné spoje ve střevě, a i když je hladina zvýšená, ještě to ale nemusí znamenat, že daný jedinec trpí na „leaky gut“). Pak měříme množství butyrátu, respektive počet baktérií, produkujících butyrát a pokud je jich málo, pak je zde šance, že jedinec trpí zvýšenou propustností střeva (pak tedy, pokud vidíme zvýšený zonulin a málo baktérií produkujících butyrát, pak je vysoká pravděpodobnost tzv. leaky gut). Dalším spolehlivým testem je tzv. LAMA test, což je absopční test nemetabolizovanými cukry (z moče/krve na doporučení vašeho gastroenterologa, v ČR v případě na podezření na celiakii)
  5. Systémová reakce imunitního systému – všechny 4 výše uvedené body zahltí náš imunitní systém natolik, že se zvýší množství konkrétních protilátek a naše tělo začíná napadat vlastní tkáně (například alopecie, kdy vypadávají vlasy, obočí, řasy, Hashimoto, kdy imunita ničí vlastní štítnou žlázu, roztroušená skleróza, kdy imunita napadá nervový systém apod.)

A kombinace těchto pěti pilířů přispívá k projevení AO…

Obrázek č. 2: Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4036413/figure/fig1//

Co ale teď s tím?

Zde musím upozornit, že neexistuje jeden jediný „recept“ na všechny a je třeba velmi personalizovat! Dám příklad – dnes velmi populární autoimunitní protokol (AIP) je sice fajn, ale i ten je nutné personalizovat a sám o sobě vás „jenom“ úprava vašich stravovacích návyků bohužel nezachrání a je třeba jít mnohem, mnohem více do hloubky.

Každopádně vám dám alespoň několik tipů, na které se můžete zaměřit a rozhodně doporučuji práci se zkušeným terapeutem v oblasti FM, naturopatie či podobných oborů, rozumějící této problematice a komplexnosti.

  1. Vytvořte si svou vlastní časovou osu vašeho života, kde se snažte identifikovat jednak možné environmentální ale i psychické zátěže (od prenatálního období, přes školku, školy, pracovní prostředí, až po současnost. Jaké medikamenty jste užívali, operace, nemoci, traumata apod.). Tuto časovou osu můžete prezentovat i svému ošetřujícímu lékaři, což napomůže tomu, že nemusíte story vašeho života opakovat všem ošetřujícím lékařům či terapeutům. Už u tohoto „cvičení“ je velmi pravděpodobné, že identifikujete určité souvislosti.
  2. Eliminujte nejčastější potravinové alergeny a iritanty jakými jsou gluten, kasein, laktóza, průmyslově zpracované cukry, škroby a veškeré průmyslově zpracované potraviny. Vyřaďte alkohol a některým velmi prospěje i vyřazení kávy na určitou dobu. Zde případně ještě doporučuji MRT test, který netestuje diskutabilní IgG a IgG4, ale zánětlivé cytokiny a je mnohem více vypovídající o tom, jak vaše lymfocyty reagují na bílkoviny určité potraviny.
    Už jen eliminace určitých potravin může velmi pomoci se symptomy. Sama o sobě ale neřeší komplexně AO!
  3. Určitě se nechte otestovat na možné infekce, především na borelie, EBV, chlamydie apod.
  4. Pokud máte podezření a z vaší časové osy vychází možná zátěž těžkými kovy, nechte se otestovat – vhodná je kombinace moč, krev, vlas.
  5. Zaměřte se na svá střeva – zde je to velmi individuální dle toho, čeho je ve střevech nadbytek či naopak schází. Může se krom zvýšené propustnosti střeva jednat o dysbiózu, přemnožení parazitů, nejrůznějších plísní, více bakterií produkujících histamin, málo laktobacilů či bifidobakterií, špatné pH apod.
  6. Pracujte se svým terapeutem na identifikaci možných deficitů. U AO především vit D, vitamíny skupiny BMgC, omega 3 (především EPA a DHA), N-acetyl L-cystein a glutathionzinek.
  7. Zaměřte se na byliny a potraviny s protizánětlivými, antioxidačními účinky jako jsou: kurkuminzázvor, CBD (studie LDN související s možnými účinky při léčbě nemocí imunitního systému1,2 – nízké dávky naltrexonu, což je antagonista opiátových receptorů, kdy se toto léčivo používá při závislostech na alkoholu či opiátech vs CBD3 a zde jen zmíním obdobný mechanismus účinku opioidů a kanabinoidů), zelený čaj, rozmarýn, kadidlovník, oregano a další.
  8. Zaměřte se na netoxickou domácnost a život obecně – zbavte se konvenčních čistících přípravků, kosmetiky, hygienických potřeb a nahraďte je netoxickými, nezatěžujícími vaše tělo ani životní prostředí. Vyřaďte plasty! Ftaláty jsou nejen hormonálními disruptory, ale studie ukazují, že s velkou pravděpodobností narušují také kognitivní funkce, konkrétně snižují IQ4. Extrémní tetování kůže může mít také vliv na váš imunitní systém.
  9. Pijte filtrovanou vodu, pokud pijete kohoutkovou.
  10. Zaměřte se na kvalitní spánek, hluboké dýchání, relaxaci, pravidelný pohyb (nemusíte běhat maratony…) a vyřešte si „toxické vztahy“, které vám způsobují stres a na váš imunitní systém mají také velký vliv.

Těchto 10 bodů bychom mohli dále detailně rozepsat, každopádně pro každého by body měly jiné znění a tohle je již na personální přístup. Jen třeba co se stravy týče, někomu bude vyhovovat AIP, ale někomu například Wahls protokol, nízkosacharidová strava, strava zahrnující půsty či rostlinná strava.
Nad čím můžete mít kontrolu, kontrolujte, omezte či zcela eliminujte.

Držím vám moc palce.

Zdroje:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29885638
2. https://www.lowdosenaltrexone.org/ldn_and_ai.htm
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6085417/
4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4262205/
5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25599184