Přeskakující čelistní kloub

Čelistní kloub je součástí kloubní soustavy v těle. Může trpět stejnými problémy jako kterýkoliv jiný kloub, třeba kloub kolenní, kyčelní, loketní a podobně.

Asi 50 % lidí během svého života pociťuje nějakou formu problémů, které souvisejí s čelistním kloubem. Projevy mohou být různé, nejvíce při pohybu čelistí, tedy při kousání, zívání, mluvení. Jsou vnímány jako přeskakování v kloubu, které člověk pociťuje někdy dost citlivě a nepříjemně, neboť přeskakovaní vydává zvuk jako lupnutí, skřípnutí, vrzání… A tyto zvuky váš sluchový orgán, vzdálený od kloubu jen nedaleko, bezpečně zachytí. Pokud se projeví problémy s otevíráním nebo zavíráním úst, je to již vážnější příznak, který vyžaduje lékařskou diagnostiku.

 

Diagnostika

Ta spočívá v tom, že by se mělo prozkoumat okolí čelistního kloubu, anatomické postavení kloubní hlavice a kloubní jamky a mezi nimi přítomné chrupavčité ploténky a kloubního pouzdra.  Samozřejmě jako každý kloub i tento má napojené vazy, žvýkací svaly a svaly jazylky, které se mohou na problému podílet. Své opodstatnění má průzkum zubů, zvláště osmiček, dásní, vady skusu, chybějící zuby, můstky, umělé korunky, vystouplé zuby. Dále průzkum dutiny čelistní a konečně je vhodné i ORL a oční vyšetření. Je třeba vyloučit i souvislosti s páteřními obratli, zvláště pak s prvním a druhým krčním obratlem.

Kromě toho je třeba vyšetřovat, zda problém s čelistním kloubem není součástí celkové choroby, jež v těle probíhá, např. proces zánětlivý, infekční, revmatický, degenerativní (artróza) a jiný. Někdy se jeví situace opačně. Pacient trpí migrénou, má problém s okem, uchem, navštěvuje různé specialisty, a přitom příčinou může být problém v čelistním kloubu, jejž pacient nepovažoval za podstatný.

K celkovému vyšetření patří laboratorní testy ke zjištění celkového vnitřního prostředí.

 

Funkce kloubu

Ač se to nezdá, je faktem, že čelistní kloub patří k nejvytíženějším kloubům lidského těla.

Vykonává dva druhy pohybů:

Pohyb otáčivý (rotační) a pohyb posuvný (translační).

Je to párový kloub, kdy jsou oba čelistní klouby spojeny dolní čelistí a pohyb vykonávají vždy současně; proto postižení jednoho kloubu se mnohdy projeví i na druhé straně. Z toho plynou i diagnostické otázky a kroky.

 

Kroky k nápravě

  • Pokud se potíž jeví jen na jedné straně, lze nejspíše předpokládat, že problém je v blízké lokalitě postiženého kloubu.
  • Pokud jsou potíže obou kloubů, půjde asi o problém celkový.
  • Často dochází k uvolnění vazu, a tím ke zvýšené pohyblivosti v důsledku nesprávné funkce svalů (tj. jejich přetížení, ztuhnutí, spasmu, křečí).

Vídávám souvislosti se stejnými problémy, týkajícími se svalů zad. Lidé chodí na rehabilitace, masáže zad, avšak netuší, že stejná podstata se týká i svalů kolem čelistního kloubu.

  • Je třeba také vyloučit trauma (způsobené úderem či pádem na bradu).
  • Co děláte, když máte stres: Zatínáte zuby? Říká se: Zlostí skřípal zuby. Je jasné, že při takové situaci bývá i velké svalové napětí, a známe pojem spouštěcí body, tzv. triggerpointy, které právě velkým svalovým napětím ve svalech ovlivňují funkci čelistního kloubu. V takovém případě jde o poruchu funkční, psychosomatickou.
  • Pohovor s fyzioterapeutem by vás mohl naučit, jakým způsobem uvolnit přetížené svaly a obnovit rovnováhu svalů dutiny ústní… Z režimové léčby jistě poradí dočasně omezit mluvení, méně otevírat ústa, věnovat pozornost jídlu a snažit se kousat vždy symetricky.
  • Lze probrat také tzv. noční skřípání zubů. Tehdy je vhodné uvažovat ve spolupráci s dentistou o nasazení tzv. noční dlahy.

 

Závěrem lze konstatovat, že tento problém je vždy individuální záležitostí a rozbor situace je podmínkou ke zdárnému řešení; každá příčina vyžaduje jiný postup.

Související články:

Costenův syndrom – bolestivé onemocnění způsobené změnami v čelistním kloubu

Zpět nahoru