Přerušovaný půst, jednoduše a snadno

půst e1582895110376

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Dnešní článek je tak trošku pro diabetiky I. a II. typu, kteří jsou mou srdcovou záležitostí, neboť již 10 let sama žiji s diabetem I. typu. Během této doby jsem vyzkoušela všelicos a vyplatilo se, neboť mi beta buňky produkující inzulín vydržely celých dlouhých 10 let. Nyní je třeba se o něco víc snažit, nicméně, usneme-li na vavřínech, zač by náš život vlastně stál. A tak, užívám si, že stále existují nové a nové výzvy, překážky a možnosti. Glykemický index, vláknina, vitamíny, minerály, odpovídající množství sacharidů, pohyb a klid na duši, to vše pomáhá diabetes mnohem snáze zvládnout. Pokud však nezabírá, hledejme dál. Mně samotné se osvědčil přerušovaný půst.

Jistě máte tendence se ptát, napadají vás otázky typu: Co to vlastně je? Dá se vůbec při diabetu zvládnout? Co když budu mít hlad? Častější hypoglykémii? Žádný strach, mám odzkoušeno, na vlastní kůži a co mohu říci? Je to moc fajn. Navíc, trápí-li vás nadváha, tak právě přerušovaný půst je cestou, jak příjemně zredukovat nějaké to kilo.

Přerušovaným půstem rozumíme režim, během kterého se střídají fáze jídla a fáze lačnění, přitom, ona druhá fáze je vždy delší nežli fáze, během které přijímáme potravu. Existuje několik možností, jak si tyto dvě fáze časově nastavit. Jednoduchým schématem může být 14 hodin lačnění a 10 hodin konzumace. Případně, zvládneme-li, lačnit lze i 16 hodin a zbývajících 8 hodin pak jíst. Někteří dokonce lační 18 hodin a jedí po šest hodin. Záleží, jak si nastavíme, jak se cítíme, co umožní náš zdravotní stav. Po dobu lačnění bychom určitě neměli být unavení, hladoví a nesví. Chceme-li zařadit přerušovaný půst, výsledkem by měla být vždy fyzická i psychická pohoda těla.

Jak to vše ukočírovat s inzulínem?

Přerušovaný půst praktikuji zhruba 6 měsíců, ráno se budívám s glykémií kolem 5,5 mmol/l krve. Následně, jelikož po probuzení naše tělo vypouští zásobní cukr, se glykémie zvyšuje, aniž bychom něco snědli, což je trošku nefér, uznávám, jedná se však o obranný mechanismus těla. Ještě z dob, kdy se člověk po ránu vydával za potravou. A když nic nenašel, ve své podstatě lačnil, byť nedobrovolně.

Během dopoledne tedy aplikuji zhruba 2 jednotky inzulínu se středně dlouhou působností, plně mi vystačí. Pokud bych sportovala, nepodávám inzulín vůbec. Je-li váš diabetes rozkolísaný, je třeba se mnohem více měřit. Máte-li senzor, je zcela bez problémů, neboť svou aktuální glykémii je možno sledovat na přístroji a tedy, předejít nepříjemné hypoglykémii. Do oběda vypiji zhruba 800 ml bylinného čaje, který střídám. Byliny jsou moje vášeň, jakmile se příroda zazelená, sbírávám popenec, sedmikrásky, kopřivy, černý bez, lípu, klidně i list moruše, později pak šípek a jiné.

Následně, zhruba mezi 12:00 a 13:00 usedám k prvnímu jídlu. Inzulín aplikuji tak, jak jsem zvyklá, zhruba 15 minut před jídlem. Mé první jídlo vypadá následovně:

  • Dušená rýže basmati s hráškem, pórkem, mrkví, brokolicí a sýrem, zeleninový salát.
  • Dušená slzovka s pohankou a rajčaty, česnekem a bylinkami, sýr, zeleninový salát.
  • Pečený losos s citrónem a tymiánem, jáhly, zeleninový salát.
  • Dušená rýže basmati s mungem a dýni, červenou cibulkou, petrželovou natí, pickles.
  • Zeleninová směs s krůtím masem, quinoa s mrkví, pickles.

Glykémie se hodinu po jídle dotkne hodnoty 7,5 mmol/l krve, následně klesá. Odpoledne obvykle trávíme několik hodin se synem venku, běháme a dovádíme, tudíž, inzulínu aplikuji výrazně méně, než kdybych seděla, v tichu a klidu skloněná hodiny nad prací.

Zhruba za 2,5 hodiny servíruji svačinu, která je často složena ze zakysaného mléčného výrobku, často z kozího mléka, ať už se jedná o kefír, podmáslí, jogurt s troškou drobného ovoce, jako jsou maliny, borůvky. Někdy neodolám a do jogurtu vmíchám trošku nastrouhané hořké čokolády. Někdy upeču nízkosacharidový dezert, jehož základem je oříšková mouka a drobné ovoce. Během odpoledne samozřejmě piji, opět bylinky, případně čistou, pramenitou vodu.

Glykémie před večeří je zhruba kolem 5 mmol/l krve. S glukometrem lze velmi dobře kontrolovat, je třeba si pohlídat, častěji se měřit, osobně však s tím, co v dnešní době existuje, nemám žádný problém. Samozřejmě, těším se na „umělé“ beta buňky, do té doby však hrajme s tím, co máme. A že je toho dost.

Mé večeře vypadají následovně:

  • Pohankový kváskový chléb + žervé se lněným olejem, zeleninový salát.
  • Pohankový kváskový chléb + vejce + paprika.
  • Hovězí vývar se zeleninou a amarantem.
  • Brokolicový krém s quinoou a vejcem.
  • Zapečený batát se sýrem, bylinkami a zeleninou, pickles.
  • Pohankový koláč se špenátem, zeleninový salát.
  • Pečená ryba, brambor ve slupce, zeleninový salát.
  • Pohankovo ovesná palačinka s tvarohem a domácí marmeládou.

Za hodinu po jídle se pokaždé změřím, když si po večeři chci ještě zacvičit, inzulínu aplikuji podstatně méně. Usínám později, ale poslední jídlo mívám vždy 3-4 hodiny před spánkem. Poté celou noc lačním, až opět do doby, než se podává oběd. Glykémie i váha jsou velmi stabilní, ztrátu energie nepociťuji. Piji jednu kávu denně.

Tak tedy, chcete-li do života vpustit změnu, vyrovnat hladinu glykémie, vylepšit ukazatel dlouhodobého cukru, tzv. glykovaný hemoglobin, zredukovat pár kil, hlavně tedy v oblasti břicha, zkuste si vyzkoušet přerušovaný půst. Třeba se do něj zamilujete stejně jako já, ušetříte inzulín, doladíte glykémie. Stabilnější hladina cukru, to je také dobrá nálada, mnohem více energie, psychická pohoda. Je to tak snadné. Jen se přestat bát. Jaroslav Seifert jednou řekl: Kdo hledá, bývá očekáván, kdo čeká, bývá pouze nalezen. Hledejme tedy sami sebe v tom nejlepším možném způsobu života.