Právo pomoci bližnímu má každý aneb na téma léčitelé a energo-informační medicína

cm ruka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kontroverzní téma léčitelství je stále živé. Ve chvíli, kdy si “velká” (konvenční) medicína neví rady s některým zdravotním problémem, obrací se pacient často k jiným než klasickým metodám a pomoc hledá např. u léčitele.

Vnášení informace do energetickoinformační složky organismu není “léčením”, ale onou “inteligentní spoluprací s vnitřními léčebnými silami pacienta”, tvrdí prof. Stanislav Grof. Ten, kdo tuto činnost vykonává, neléčí, ale poskytuje informační (resp. bioenergoinformační) službu. Léčit má podle zákona právo jen lékař s příslušnou kvalifikací, avšak pomoci bližnímu jakýmkoli způsobem má právo každý, je-li o to nemocným požádán a má k tomu možnosti a schopnosti.

Že existují schopnosti bioindikace poruch organismu (dokonce dříve, než jsou zjistitelné medicínskými diagnostickými metodami) i schopnosti bioenergoinformačního působení na aktivizaci homeostatických “samoléčebných” sil člověka, je nesporné. Tyto schopnosti nejsou získávány rozumově – naučením se jistého množství teorie (i když mohou být tímto způsobem zdokonalovány), ale podvědomě – intuitivně. Na jakém principu se tak děje, zda jen genetickém či jiném, zůstává zatím ještě neobjasněno, stejně jako zůstává neobjasněna podstata nesmírných informačních vlastností a schopností ptáků, ryb, hmyzu i jiných živých organismů. Důležité je, že tyto schopnosti existují navzdory tomu, že to různí “skeptici” popírají, a že jich lze ve prospěch lidí využívat.

Existují metody, jimiž je možné tyto schopnosti zjišťovat i měřit (např. přístroj segmentelektrograf v Naturcentru SALVEA), avšak to problém neřeší. Jestliže se prokáže, že někdo má jisté schopnosti, není ještě zárukou, že je jich s to správně a ve prospěch jiných využívat. Jediným možným kritériem je praxe a tu je třeba těm, kdo mají bioenergoinformační schopnosti, v zájmu zlepšování zdravotního stavu společnosti umožnit. Občanům musí zůstat zachováno právo zvolit si terapii, kterou považují pro sebe za vhodnou, rozhodovat se mezi chirurgickou a chemickou léčbou a možností využít energoinformačního ovlivňování ozdravných procesů v organismu. Lidé se zpravidla obracejí k těm, kdo podobné terapie realizují, pokud selhaly léčebné metody “konvenční” medicíny. Rozumný postoj zaujal kdysi v jedné televizní besedě MUDr. David Rath, když řekl: “Chce li někdo věřit a platit, nelze mu v tom bránit.” Problémem ovšem zůstává odlišit ty, kteří bioenergoinformační činnost poctivě a v zájmu nemocného praktikují, od těch, kteří ji předstírají a kamuflují své zištné snahy. To však, jako v žádném jiném oboru lidské činnosti, nemůže vyřešit zákon. Je nutné, aby všichni, kdo mají zájem na poctivém uplatňování bioenergetickoinformačních aktivit, sledovali a nekompromisně odhalovali “terapeuty”, kteří porušují morální principy.

Z hlediska charakteru podnikání v této oblasti je třeba vycházet ze skutečnosti, že nejde o “léčení”, ale o poskytování jistých informačních (resp. bioinformačních) služeb, jež umožňují aktivizovat vnitřní samoléčebné vlastnosti a schopnosti člověka. U tzv. “zázračných” uzdravení nejde nikdy totiž o zázrak, ale o prostou mobilizaci vnitřních sil a vůle pacienta uzdravit se.

 

 

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.