Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnes by měli zbystřit zaměstnanci, jejichž práce je situovaná do chladných prostor, jako jsou mrazírny, ale i chladící úseky supermarketů, případně ti, kteří permanentně pracují venku. Chladné prostředí je pro tělo zátěž. Z krátkodobého hlediska sice může prospět, neboť se člověk přirozeně otužuje. Dlouhodobě může docházet k oslabení imunitního systému, chronickým muskuloskeletálním bolestem a srdečním problémům. A to zvláště, pokud organismu nepomáháme. Jak se prohřát i ve ztížených pracovních podmínkách, ať už stravou, pohybem, vhodným výběrem oblečení? Více v dnešním článku.
Ráno: základ, na kterém stavíte
Jedním z prvních pilířů může být snídaně, která by měla být teplého rázu. Den je možné začít teplým čajem, nejlépe zázvorovým, který organismus na delší čas prohřeje. Žaludek nezatěžujme chladnými nápoji, zapomeňme také na odstátou vodu. Čím bude nápoj teplejší, tím lépe. Pozor však, abychom se příliš nezpotili.
Do čaje je také dobré přidat prohřívající koření, jako je skořice, hřebíček, muškátový květ, případně též špetku kurkumy. Výborným tipem může být nápoj na způsob yogi čaje, který se podává horký, s mlékem, snoubící se s kořením jako je kardamom, skořice, hřebíček, zázvor a špetka černého pepře.
Na kávu zapomeňte, neboť ochlazuje. A pokud již máte potřebu kofeinového moku, snažte se do něj dostat alespoň kardamom.
Bylinky, které vás po ránu ochladí
Pokud pracujete v chladu, zapomeňte na čaj z máty, ibišku, ale také šalvěje, heřmánku či zklidňující meduňky. Raději upřednostněte zmíněný zázvor, ale také černý bez anebo lípu. Čaj je možné přisladit cukrem či medem, máme-li potřebu. Už do něj nepřidávejme pomerančovou či citrónovou šťávu. Citrusy jsou silně ochlazujícími potravinami, na které bychom měli v zimě zapomenout. Chladný efekt nastolí i sycené minerálky, které se hodí spíše do teplých měsíců. V práci horké nápoje uchovávejme v termo láhvi, ty kvalitní dovedou udržet nápoj teplý až po dobu jednoho dne, záleží však na okolní teplotě, které je lahev vystavena.
Otužování a další ranní tipy
Den je možné začít teplou sprchou, která tělo příjemně naladí. Na své si však přijdou také milovníci otužování, kteří propadli kouzlu horké a studené sprchy během jednoho sprchovacího cyklu.
Otužování posiluje cévy, zlepšuje cirkulaci, průtok krve celým tělem, což vede k lepšímu zásobení tkání živinami a kyslíkem. A v konečné fázi též k silnějšímu a odolnějšímu imunitnímu systému, k lepší snášenlivosti nižších teplot. Lidé, jejichž pracovním prostředím jsou například lesy a louky, se díky otužování dovedou cítit komfortně i během teplot, které by pro mnohé smrtelníky byly již alarmující.
Dalším skvělým tipem může být například elektrická deka, ale také plápolající krb, u kterého si během rána sníme teplou snídani. Příjemné též je, pokud své oblečení necháme nahřát na elektrickém topení a na tělo natahujeme teplé ponožky, tričko, ale také kalhoty. Efekt je sice krátkodobý, nicméně vítaný.
Jak poskládat snídani?
Pokud možno zapomeňme na jogurty a zakysané mléčné výrobky. Jídelníček stavějme spíše na zahřívajících snídaních, jako jsou polévky, kaše, žitné pečivo, ke kterému servírujeme například vejce. Jídlo lze obohatit také tukem, ať už máslem, olejem, případně avokádem, které zpracujeme s kořenovou zeleninou a zahřívajícími bylinkami, jako je rozmarýn, majoránka či tymián.
Co takhle polévka?
Den je možné začít již zmíněnou polévkou, která bude hustá, výživná a může stavět například na luštěninách, ječných kroupách, pohance či jáhlách. Do polévky je možné dle libosti přidat:
- Drůbeží, hovězí či vepřové maso, vejce
- Oregano, bazalku, rozmarýn, tymián, pepř, cibuli, česnek, křen
Byť se mu často bráníme, zahřívající jídelníček obohatí také tuk. Pokrm, jenž bude hutný, tučný, bude mít pro tělo vystavené chladu vyšší hodnotu nežli výrobek odtučněný. Polévku tedy netřeba zbavovat tuku, lze do ní přistrouhat tučnější sýr. Základ polévky můžete nachystat na cibulce a ghee. Výborným nápadem je kokosové mléko, které přidáme do krémové polévky. Pro přípravu krémů nám výtečně poslouží kořenová zelenina, dýně, hrášek, květák, ale i brokolice. Krémové polévky jsou lehce stravitelné, chutné, lze do nich zavařit například kroupy, případně, ukrojit k nim žitný chléb.
Nutno ještě podotknout, že polévky a omáčky jsou pro pracující venku tipem číslo jedna a jde jimi vyplnit jak oběd, tak i večeři. Na studený salát zapomeňme, ten nás tak akorát zabalí do husí kůže.
Výtečné kaše
Výše jsem zmínila jáhly a pohanku, které tělo velmi dobře prohřejí. Do řady zahřívajících potravin lze přidat také ovesné vločky, ze kterých lze uchystat výživnou a velmi chutnou kaši. Ta může dále stavět na kokosovém mléce, semíncích, dušeném ovoci (hrušky, jablka) a právě již zmíněném koření, které doporučuji do kaše přidat. Kaši lze též obohatit o kakaové boby, které jsou skvělým nositelem hořčíku, jenž mimo jiné zodpovídá také za regulaci tělesné teploty.
Co se týče ovoce, výše jsem zmínila ovoce podušené, které do sebe opět naakumuluje teplo. Chceme-li zahřívající efekt ještě více podpořit, ovoce podusme s hřebíčkem a skořicí.
Vrstvy, vrstvy a zase vrstvy
Sportovci či lidé, kteří provozují celoroční vysokohorskou turistiku vědí, že čím více promyšlených vrstev, tím také tepleji a celkově i komfortněji. Důležité však bude, abyste se nezpotili. Jednotlivé vrstvy sice dovedou pot odvést, i ony však mají svůj konečný limit. Vždy je lepší, pokud se potíme, jednu vrstvu odebrat a pokud je nám zima, jednu vrstvu přidat.
Na holém těle nenosme bavlnu, která velmi dobře absorbuje pot, čímž má tělo tendenci snáze prochladnout. Pro práci v chladnějším prostředí se nám osvědčí spíše funkční prádlo, které funguje doslova jako druhá kůže. Následně je dobré zvolit odpovídající střední vrstvu, která pot dále odvádí od těla, a nakonec vnější vrstvu, nejlépe s membránou, které nás ochrání před povětrnostními vlivy či deštěm. Potrženo sečteno, pokud se nám povede odvést pot a zároveň udržet tělo v teple, máme téměř vyhráno.
K vrstvám doporučuji ještě nasadit čepici, neboť hlavou ztrácíme 7-10 % tělesného tepla. A k tomu rukavice, neboť skrze ruce bude teplotní ztráta dalších 5 %.
Boty pak volte o číslo větší, aby se vám, do nich vešly kvalitní vlněné, případně termo ponožky. Pokud totiž promrzáme od noh, tělu pak již celkově nebude komfortně. A pokud se tak stane, zkusme si boty na chvíli vyzout, na místě si zaskákat, nohy promasírovat, promnout a opět nandat pracovní boty.
Protáhněte se a nejděte do deficitu
Vidina odpočinku je vždycky příjemná, nicméně, pokud pracujeme v chladném prostředí, je vždycky lepší, pokud se hýbeme, což znamená, protřepeme alespoň končetiny, ruce, nohy, poskočíme si, běžíme na místě, kdy už po pár minutách cítíme příjemný pocit rozlévajícího se tepla. Zde bych ještě ráda připomněla, že k tomu, aby tělo dostatek tepla vyrobilo, je třeba nepodceňovat kalorický příjem. Pokud se totiž dostaneme do výrazného kalorického deficitu, je vysoce pravděpodobné, že tělu již nezůstane energie na prohřátí a my se i za dodržení veškerých pravidel výše, budeme klepat jako ratlíci.
Dostatek spánku
Byť se může zdát úsměvné, na naše tělesné teplo má vliv také kvalitní odpočinek. Určitě všichni do jednoho známe onen pocit, kdy po probdělé noci vylézáme z postele a první, co nás překvapí, je všeobjímající chlad. Tak na to mysleme, až si budeme příště ukrajovat z koláče spánku, a to jen proto, abychom stihli toto a tamto a ještě támhleto.
Dny si zpestřete saunou
Výše jsem zmínila otužování a nyní na něj opět navážu. Sauna je totiž dalším skvělým tipem, jak se při práci v chladném prostředí prohřát. Zvláště, umíme-li prostřídat podmanivou horkost finské sauny s následným ochlazením v ledové vodě. Saunování má bezesporu nespočet výhod, ráda bych však vypíchla zejména její výtečný vliv na imunitní systém. Jedna ze studií Britské lékařské asociace uvádí, že návštěva sauny 1x týdně sníží riziko virového onemocnění až o 30 %.
Pokud frekvenci zvýšíme, například na 2-3 návštěvy sauny týdně, riziko onemocnění snížíme až o 65 %.
Hlavně žádný alkohol
Byť nás alkohol pocitově rozehřeje, ve skutečnosti se pocit zahřátí zapříčiněn prouděním krve do pokožky. To jistě znají mnohé ženy, kterým po vypití jedné sklenice vína příjemně zčervenají tváře. Nicméně pocit tepla je jen na oko. Ve skutečnosti krev proudí od vnitřních orgánů, čímž klesne vnitřní teplota těla. Alkohol též narušuje schopnost těla se třást, čímž je mu umožněno vytvářet teplo navíc. Tak na to mysleme, až se budeme chtít zahřát něčím peprným.
Zvažme únosnou délku vykonávané práce
Na stránkách Pubmed si můžeme přečíst nejrůznější studie týkající se práce v chladném prostředí a jejího negativního vlivu na náš organismus. Tato studie například dokládá Práce v chladném prostředí, pocit chladu při práci a chronická bolest: průřezová analýza studie v Tromsø – PubMed (nih.gov) vliv chladu na vznik chronické bolesti v oblasti krku, ramen a nohou.
I tato studie Je práce v chladném prostředí spojena s muskuloskeletálními potížemi po 7-8 letech? Podélná analýza ze studie Tromsø – PubMed (nih.gov) dokládá spojitost muskuloskeletální bolesti a chronické bolesti během několikaleté práce v chladném prostředí.
Naučme se tedy včas zatáhnout záchrannou brzdu, která zajistí, abychom své tělo zbytečně neopotřebovali dříve, než je skutečně nutné.