Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Události poslední doby v souvislosti s covidovou pandemií nepochybně zvyšují výskyt duševních poruch.
Pro jedince se sklony k psychické labilitě je to obrovský stres a zátěž. Nedovedou se vyrovnat s omezováním jejich zvyklostí, kontaktů s lidmi a rodinou, sledují media a znervózňuje je chování a některé činy našich politiků, mají strach ze ztráty zaměstnání, přicházejí o příjmy. Z toho důvodu zatajují příznaky, které asi jsou spojeny s covidem. Bojí se testů a očkování.
Pandemie jsou v historii lidstva známy a vědci znají jejich vliv na duševní zdraví, vyhodnotili např. dopad španělské chřipky v letech 1918–20. Z průzkumu plyne, že tehdy opravdu následně došlo ke zvýšenému výskytu duševních poruch včetně nárůstu míry sebevražednosti.
Postoj
Jak proti tomu bojovat? Vytvořit si k současné situaci aktivní postoj. Omezit na sebe vliv medií, které v rámci senzacechtivosti ty negativní zprávy chrlí, a vlastně vytvářejí v lidech negativní program. Po vyslechnutí základních instrukcí o opatřeních není dobré usednout v bytě do tmavého kouta a přemýšlet jen o tom, jak je ´vše špatně´. Je vhodné se vydat na procházku, do lesa, na zahradu, do parku. Zahájit fyzickou aktivitu. Do práce, je-li to možné, chodit pěšky. Žádoucí je pravidelné cvičení. Moderní technika nám umožňuje komunikovat s našimi blízkými. To je také důležité.
Životní styl
Odborníci hovoří o práci na zlepšení životního stylu. Ukazuje se jako známý fakt, že se v posledních letech životní styl zásadně zhoršil. Vidíme to jak v generaci seniorů, střední generace, žel i u mládeže. Jezdí se auty a nechodí pěšky, doma se třeba nevaří a jídlo se kupuje v bufetech přes okénko nebo je dováženo domů. Míváme zhusta špatné spánkové návyky. Lidská aktivita se hodně posunula do nočních hodin na úkor spánku. Spánek se posouvá do ranních hodin, kdy je již bílý den a začíná pracovní proces. K tomu cigarety, alkohol, drogy. Výsledkem je ospalost, špatná koncentrace, nervozita, žaludeční křeče. Chybí nám melatonin, všude se stále svítí, ve velkých městech prakticky neznáme tmu. Tomu se říká civilizační faktory. Tam, kde je i hluk a zvýšené množství prachu v ovzduší, vede celkově zhoršené životní prostředí i ke zvýšenému výskytu duševních poruch včetně demence.
Současná situace vyžaduje trvalý psychosomatický klid. A to nespraví návštěva u psychiatra s jistou medikací proti depresi, úzkostným stavům či prášků na spaní.
Oni sice kážou o práci na zlepšení životního stylu, ale k provádění takové práce s konkrétním pacientem jim brání nedostatečná ambulantní kapacita a vymezený krátký čas na pacienta. V některých zemích se rozšiřuje tzv. koučování, které možná může někomu pomoci, zvláště těm, kdo potřebují vedení, těm, kdo si nedovedou sami zorganizovat onu potřebnou aktivitu. U nás taková péče nemá základnu, školicí ani licenční.
Výhoda víry
Jistou výhodu mají lidé, kteří mají vybudovanou duchovní základnu, mohou se opřít např. o Boží slovo, věří mu, je jejich oporou.
Existuje dnes již mnoho prací, které potvrzují dobrý vliv víry. Do poradny dostávám četné dotazy, kde korespondenti sami uvádějí fakt, že kdyby neměli svou víru, byli by na tom mnohem hůře. Mít víru je jistě klíčová záležitost, kterou každý může mít. Jedinec sice nemůže ovlivnit životní prostředí, nemůže ovlivnit politické dění, šíření viru, ale může pomocí víry v sobě držet naději a rovnováhu. Je to také nástroj k odmítnutí negativního programu, který se do mozku tlačí po vyslechnutí zpráv z medií.
Držme se!
MUDr. P. Šácha