Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bariéry vědecké objektivity přináší zevní omezení světlu, které je v každém člověku. Pochybnosti, které vyvolávají nezdary ve vědeckém opakování, je třeba vyřešit nejdříve uvnitř, pak je otevřeno pole pro objektivní experiment a důkaz. Bez experimentování a zkušenosti nelze dost dobře jít dopředu a vzhůru nebo dovnitř. Objektivní matérii je třeba studovat a žít ve větších dimenzích než dosud. Obyčejné chemické látky, jejichž výzkum končí kdesi v mikrokosmu, je třeba otevřít jejich psychickým a kosmickým vlastnostem.
Jakákoliv myšlenka, která respektuje spirálu myšlení v horizontále, je katalyzujícím prvkem růstu člověka, jeho vzestupu z materiální úrovně na úroveň vyšší. Člověk je daleko reaktivnější v prostředí, které je prosyceno vědeckým či uměleckým duchem, daleko rychleji chápe souvislosti a stává se tvůrčím. Chemická látka, ke které je přidán katalyzátor, urychluje čas přeměny a rychleji mění strukturu i tvar. V biologickém systému jsou tyto buňky reaktivnější. Člověk jako biologický systém odkládá materiální kabátec a více a více je otevřenější ostatním systémům nemateriálním. Organizovaná bioenergie se promítá ve vědomí a vědomě s ní koresponduje.
Zákonitosti, bránící světlu poznání, reziduálně blokují tok psychoenergie. V lékařství je důležité tyto procesy zprůtočnit ve smyslu zdraví. Jinak jsou podobny krystalizačním fyziologickým procesům. Traumatické vzorce, které jsou opakovaně promítány v organizmu až do pochopení, do vyléčení, působí negativně. Toto se neděje jen prožívanými starostmi tohoto života, ale jsou výslednicí a navazují na změny v psychogenetickém řetězci.
Je naším úkolem se zamyslet i nad tímto dědictvím a pokoušet se o zprůchodnění pomocí digesce. Je to velká výzva o zpracování těchto systémů, které se musí osvětlit, rozpustit a opět dostat do přijatelné volné průchodné energie krystalu. Uvolnění pout utkaných našimi představami, zkušenostmi, obrazy, zviditelní skutečnější a pravdivější svět vnější reality. Je možné dosáhnout porozumění.
Toto je uskutečnitelné pouze intimní zkušeností zakoušením. Zakoušením emocí strachu, žalu, smutku, radosti, transmutací, se dostává lidský organizmus do bohatší, rozvinutější, entropicky expandující skutečnosti. Jde o naprosto transmutované tělo, komplet bytosti, její osvícené, vícerozměrné objektivní vědomí.
Když jsou očištěné a esenciální reality naší osobnosti i našeho biologického těla spojeny milujícím svitem harmonie a rovnováhy, jsou nedělitelné a radostné jako lidské tělo v Ráji.
Světem Střelce je prolnut Jupiter jako vládnoucí planeta. Jeho expanzivita se vztahuje na duševní, citovou i tělesnou aktivitu Střelce. Nadbytek této aktivity, pokud není korigována zákony, jak pozemskými, tak duchovními, se stává přestřelující ve všech podobách. Extravagance tělesná i duševní může vést k nadbytku a k možnosti katastrof a krystalizací, ukládání v lidském těle. Rozpínavost, extravagantnost je někdy dobře korigována saturnickým principem následného znamení.
Neustálé nárazy na zákonitosti vnějšího i vnitřního světa se projevují v komplikované povaze i životu Střelce. Míšení ohňového a pohyblivého principu směruje Střelce k porušování dosažených zákonitostí a k možnosti katastrof ve všech úrovních projevů (tělesné zranění, citové prohry, duchovní expanze…).
Síla Střelce je v pravdě, svobodě a v idealistických snahách. Porušování jakýchkoliv hranic patří do vínku, stejně jako potřeba základních biologických potřeb (jíst, spát…..).
Ve smyslu tělesného zdraví, pokud se objeví symptomatologicky procesy krystalizační, tukové ukládání, artrotické změny na kloubech, děje se něco mezi komunikací a vlastním životem.