Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V době, kdy jsem studovala na střední zdravotní škole a farmaceutické fakultě, jsme se učili o potřebě přijímat denně přesně doporučené dávky vitamínů a ostatních mikroživin. Odborníci nás varovali před rizikem příjmu vyšších dávek vitamínů rozpustných v tucích, které se na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě nevylučují z organismu tak snadno. Ujišťovali nás, že pestrá strava zajistí dostatek živin (včetně vitamínů).
O naučených faktech jsem začala pochybovat, když jsem psala svou diplomovou studii. V rámci rešerše jsem zjistila, že doporučené denní dávky některých mikroživin jsou mezi jednotlivými vyspělými zeměmi rozdílné. Například v Americe se dospívajícím dívkám doporučovalo až téměř dvojnásobné množství železa než stejně starým dívkám v Holandsku. Někteří experti později psali o potřebě mnohem vyššího množství vitamínů, než jsou doporučené denní dávky. Objevovaly se zprávy o klesajícím obsahu vitamínů v našich potravinách.
Jistota, na které se dnes odborníci shodují, je, že příjem potravin s vyšším obsahem vitamínů je zdravotně prospěšný. Stejně tak je vyšší obsah vitamínů v organismu spojován s lepším zdravím. Studie, které sledují suplementaci nejrůznějšími vitamíny, už ale jednoznačné nejsou. Některé studie dokonce zjistily zhoršení zdraví ve skupině, která užívala suplementy. Problémem je, že mnohé studie dnes běžně hodnotí působení synteticky připravovaných vitamínů anebo izolovaných vitamínů, a jejich výsledky proto mohou být nepříznivě zkresleny.
Potřebujeme vitamíny?
Vitamíny jsou živiny, které jsou pro život nezbytné a které zcela jistě potřebujeme pravidelně přijímat. Otázkou je, v jaké podobě a v jakém množství.
Rizika vitamínů
Dnes už většinou existuje shoda, že (dříve často uváděné) riziko předávkování některými vitamíny, které by mohlo být nebezpečné, není příliš vysoké.
Za hlavní riziko jednostranného užívání doplňků považuji možné narušení ideální rovnováhy mezi vitamíny, dokonce i mezi dalšími živinami. Dobrým příkladem je rizikovost suplementace vápníkem v případě nedostatku vitamínu K2, který by zajistil jeho správné nasměrování do kostí namísto riskantního a nežádoucího ukládání v cévách.
Vitamíny v potravinách
V potravinách jsou vitamíny obsaženy v přirozených kombinacích, navíc s mnoha dalšími živinami. Touto cestou je předávkování v podstatě nemožné. Stejně tak je nemožné předávkovat se vitamínem D vlivem slunečního záření.
Výjimkou jsou tak zvané fortifikované potraviny, do kterých jsou po zničení přirozeně se vyskytujících vitamínů zpravidla dodávány jejich syntetické podoby (téměř výhradně jen některé z nich).
Vitamíny v doplňcích
V případě vitamínů v potravinových doplňcích se většinou jedná o laboratorně připravené látky, kterým chybí spoluhráči. V praxi to znamená izolované vitamíny bez celé řady podpůrných živin, se kterými se běžně nacházejí v potravinách.
Často jsou v doplňcích také nežádoucí, či dokonce riskantní aditiva. Například multivitaminový přípravek pro děti s umělými barvivy a sladidly je podle mne špatným vtipem a určitě bych jej nedoporučila užívat ani dospělým. Při užívání vitamínů v podobě doplňků je přítomno riziko nastolení nerovnováhy v organismu, ale předávkování při dodržování doporučeného dávkování daného přípravku v podstatě nehrozí.
Co ohrožuje vitamíny?
Mnohé vitamíny jsou citlivé na působení světla, tepla a oxidace. Hlavním nepřítelem vitamínů je podle mne průmyslová úprava potravin, vždyť např. pasterizace mléka ničí téměř všechen vitamín D, který je v mléce přirozeně přítomen, nebo příprava bílé mouky znamená ztrátu většiny vitamínů skupiny B. Použití ochranných slunečných krémů omezuje vstřebávání vitamínu D.
Stačí doporučené denní dávky vitamínů?
Pro většinu z nás doporučená denní dávka (DDD) vitamínů téměř jistě nestačí. Doporučené denní dávky jsou udávány jako hodnoty pro zajištění základní potřeby vitamínů. Přitom je naprosto jisté, že potřeba mnoha vitamínů se může i několikanásobně zvyšovat z důvodů nesprávné životosprávy, vyššího zatížení stresem anebo užívání léků, jako je hormonální antikoncepce, kouřením anebo životem ve znečištěném prostředí. Většina z nás proto často potřebuje mnohem více než základní množství. Například kuřáci potřebují více vitamínu E a uživatelky hormonální antikoncepce více kyseliny listové, vitamínu C, B2, B6 a B12.
Obrovskou otázkou bez konečné odpovědi je, o kolik více kdo z nás potřebuje. Namísto pátrání po absolutních číslech doporučuji zdravou přirozenou stravu. Dobrým příkladem nevhodného nastavení doporučených denních dávek je DDD vitamínu C, která je v EU 60 mg. Přitom velká část výživářů považuje za ideální denní příjem 250 mg tohoto vitamínu, v případě zvýšené zátěže mnozí po omezenou dobu doporučují až 2 000 mg denně.
Můj postoj k suplementaci?
Suplementaci vitamíny nezamítám. Je však zásadní, aby si uživatel uvědomil, že suplementy jsou jen doplněním zdravé výživy, ne její náhradou. Jako vhodnou pojistku doporučuji užívat speciální multivitaminový přípravek v těhotenství a při kojení. Jako bezpečné hodnotím i užívání vyšších dávek vitamínu C (ideálně s flavonoidy) například při nachlazeních a vitamínů skupiny B při vyšším stresu.
Jak nejlépe zajistit vitamíny?
Nejbezpečnější, nejpřirozenější a nejlevnější je zajištění všech živin příjmem zdravých potravin – jako obvykle doporučuji zejména potraviny v bio kvalitě a lokální potraviny. V případě, že nastala potřeba vyššího příjmu vitamínů, doporučuji nejdříve se snažit jej zvýšit kvalitní stravou, vyšší konzumací potravin bohatých na živiny a tzv. super-potravin anebo výtažků z nich, které je dnes možné koupit v prodejnách zdravé výživy, obchodech s fair trade výrobky anebo přes internet.
Detailní vysvětlení významu, zdrojů a případných rizik jednotlivých vitamínů budu postupně přidávat do encyklopedie, kde je již zpracován vitamín C a mezi studiemi vitamín K2.
Přečtěte si knihu Velmi osobní kniha o zdraví od Margit Slimákové, která je v naší nabídce.