Potravní doplňky při léčbě atopického ekzému

Ve své praxi již léta hledám různé možnosti, jak bych mohl pomoci pacientům trpícím atopickým ekzémem. Jde o nemoc nevyzpytatelnou, proměnlivou a multifaktoriální, je nesnadné ji léčit a léčba je vždy přísně individuální. Jeden lék nebo léčivý postup, který někomu pomáhá, jinému vůbec nezabere a naopak.

Dostávám  do poradny  otázky, zda mohou atopikům pomoci potravní doplňky . Proto zde uvádím některé souvislosti, které by se daly pomocně v léčbě ekzému využít.

Probiotika

Probiotika mají vliv na snížení střevní permeability (prostupnosti) a zlepšení projevů atopické dermatitidy. Pokud je narušena střevní mikroflóra, ztrácí se přirozený vliv na ochranu střevní bariéry, což může vést až k destrukci mezibuněčného spojení (tight junction – těsné spojení), které vlastně umožňuje regulovat velmi malý průnik látek (též zonula occludens). Snadno pak dochází k zánětu a zvýšení střevní permeability.

Adekvátním užíváním laktobacilů dochází k obnově mikrobiální bariéry střeva a ke zlepšení projevů alergie – obecně atopie. Lze tedy přijmout myšlenku, že laktobacily redukují alergické reakce také tím, že zlepšují trávení, pomáhají trávicímu traktu kontrolovat absorbci alergenů a též mění imunitní odpověď organizmu. Otázkou zůstává, zda budou po vysazení laktobacilů tyto pozitivní vlivy probiotik přetrvávat.
Probiotika je vhodné kombinovat s prebiotiky, což jsou vlastně vlákniny, které tím, že dráždí sliznici stěny střevní, vylepšují střevní peristaltiku a předcházejí zácpě. A tento fakt je také prospěšný pro celkový stav atopie.

Antimikrobiální peptidy

Ekzém narušuje kožní bariéru, a to vede k poruše kožní ochrany. Bylo zjištěno, že k tomuto jevu přispívá snížení až absence antimikrobiálních peptidů (AMP) přirozené imunity (katelicidiny, beta-defenziny), k tomuto jevu dochází pod vlivem „proalergických“ cytokinů Th2, IL-4 a IL-13, které se vyskytují u atopiků přímo v postižené kůži. Toto zjištění je středem zájmu lékařských studií, které hledají cestu, jak je možno ochrannou bariéru zlepšit. Jistou cestu otvírá používání bakteriálních lyzátů, které je zvyšují. V posledních letech bylo zjištěno, že vitamin D3 (1-25-dihydroxyvitamin D) významně zvyšuje aktivitu AMP v kůži. Tím se otvírá i léčebná možnost využití D vitaminu u skupiny ekzematiků a také u těch, kteří současně trpí opakovanými infekcemi.

Pacienti s atopickou dermatitidou mají rovněž nízké sérové hladiny vitaminu D, které korelují s nízkými hladinami cathelicidinu, antimikrobiálního peptidu, který je aktivován kožním zánětem, infekcí a UV ozářením.

V případě, že je zjištěna alergie na BKM (bílkovinu kravského mléka), je doporučována eliminace mléka z jídelníčku, a tím se otvírá otázka, jak můžeme nahradit např. vápník. A ještě je důležité, aby byl kombinován s hořčíkem, fosforem a zinkem. Měď – pomáhá udržovat normální stav pojivových tkání. Přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Podobně činí i mangan. Bór ovlivňuje metabolizmus výše uvedených prvků, snižuje vylučování vápníku močí.

Lymfocyty

Velmi důležitými buňkami v patogenezi atopického ekzému jsou T-lymfocyty, konkrétně Th-lymfocyty. U atopika je rovnováha mezi populacemi Th1 a Th2 posunuta směrem k Th2. Tyto buňky produkují cytosiny, jež svým působením udržují atopický zánět a ve spolupráci s dalšími faktory jej zhoršují (akumulace TNF). Současně s tímto posunem převažuje tvorba protilátek IgE. Jsou známy povzbudivé studie, které se snaží zmírnit aktivitu Th2 prostřednictvím modulace Th1/Th2 směrem k Th1 pólu, a to pomocí vysoké dávky vitaminu C. Jde nyní o to, jak přinést tělu vysokou dávku vitaminu C. Připadají v úvahu dva způsoby: nitrožilní aplikací a pak pomocí liposomální úpravy vitaminu C. Vitamin C je rozpustný ve vodě a stěny buněk obsahují tuky. Liposomální varianta vitaminu má molekuly obalené lipidy. Tato úprava proto umožňuje, aby do buněk pronikalo mnohem více vitaminu podávaného ústně, a přitom nebyl přetěžován trávicí systém. Odhaduje se, že do buněk se dostává asi 20 % vitaminu C podávaného nitrožilně, zatímco u liposomální formy do buněk proniká až 90 % aplikovaného množství.

Leukotrieny

Z experimentálně získaných údajů vyplynulo, že leukotrieny mohou být zapojeny do patogeneze atopické dermatitidy. V rámci atopie je atopická dermatitida spjata s alergií a astmatem a u těchto nemocí se sleduje leukotrien B 4 – látka podporující zánět.

Zjistilo se, že rybí olej, který obsahuje omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina eikosapentaenová – EPA a kyselina dokosahexaenová – DHA), snižuje tvorbu leukotrienu B4 a také TNF. Jídla bohatá na omega-6 mastné kyseliny (např. červené maso, vejce, mléčné výrobky) spouštějí nadprodukci kyseliny arachidonové. V reakci na vysokou hladinu kyseliny arachidonové tělo produkuje enzym arachidonat 5 lipoxygenasu. Ten přeměnuje kyselinu arachidonovou na prozánětlivou látku, jakou je leukotrien B4. To je klíčový moment. Pokud omezíme tuto stravu a budeme se orientovat na rybí olej s omega 3 nenasycenými kyselinami, pak ony nahradí kyselinu arachidonovou a v prvé řadě se tvoří leukotrien B 5, jenž má mnohem menší zánětlivou aktivitu než leukotrien B 4. Komu nevyhovuje rybí původ, může najít převahu omega 3 nenasycených mastných kyselin také v semenech lnu.

Vitamin E může zlepšit suchost kůže, zvláště v kombinaci s vitaminem D. A současně chrání buňky a tkáně před oxidačním stresem.

Správná funkce jater je základem při léčení ekzému

Jakýkoliv krok učiníme, abychom jaterním funkcím ulehčili, vždy pomůžeme také ekzému.

 

 

 

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.