prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Potravinové doplňky - Význam a současná problematika

16.05.2005
Naše zdraví může být výrazně ohroženo, pokud uvěříme současným lékařským oficiálním názorům a mýtům potravinářského průmyslu. Ty se shodují v tom, že když se stravujeme „správně“ (což je nazýváno všeobecně tzv. vyváženou dietou), nepotřebujeme zvláštní přívod vitaminů, minerálů, stopových prvků apod. Toto je proklamováno současnou oficiální administrativou po desetiletí a vyznačuje se značným negativním postojem k užívání potravinových doplňků.

Administrativa proto nedovoluje výrobcům potravinových doplňků užívat (pro prodejní a marketingové účely) ve své literatuře výsledky lékařských výzkumů, i když výsledky těchto výzkumů zcela exaktně potvrzují hodnotu a význam potravinových doplňků.



To je ovšem politicko-ekonomický postoj, nikoliv vědecký. Přijmeme-li tedy tyto názory, pravděpodobně budeme žít ve stavu průměrně špatného zdraví, anebo, jak mnoho lékařů raději nazývá, ve stavu průměrně dobrého zdraví. To znamená, že budeme žít za „průměrných“ podmínek: budeme mít „průměrně“ často chřipku a jiné infekční nemoci, bolesti hlavy, únavu, onemocnění dásní, menstruační potíže, deprese, poruchy spánku, nadváhu, srdeční nemoci, rakovinu — to vše ale urychluje proces stárnutí a vede k „průměrně“ předčasným úmrtím. Domnívám se, že s takovou situací je možné se jen těžko smířit, těžko tento stav přijmout.



Změny současné medicíny

V posledním desetiletí dochází k významným změnám v poskytování léčebné péče. Mnoho lékařů se stále více zajímá o užívání potravinových doplňků v terapeutické, ale hlavně v preventivní péči. Mnoho z nich různé potravinové doplňky užívá, ale část lékařů, je již nedoporučuje svým pacientům.


Někteří lékaři zaujímají podivný postoj: sami užívají (oblíbený vitamin E) a přitom tvrdí, že pro doporučení svým pacientům chybí dostatek vědeckých podkladů. Můžeme tedy čekat, až nám tito lékaři doporučí to, co již sami užívají, nebo rozhodnutí o pozitivním ovlivnění vlastního zdraví máme učinit sami.



Mnoho lékařů se obrací k užití potravinových doplňků, až když klasická léčba selhává. Podle mého názoru je lépe užívat a doporučovat potravinové doplňky včas, dokud situace není žalostná. Naneštěstí se mnoho lékařů obává výsměchu svých kolegů, když se rozhodnou doporučovat potravinové doplňky ke zkvalitnění jimi poskytované péče. Pro preventivní a hojivé vlivy potravinových doplňků však existuje ohromné množství vědeckých důkazů v lékařské literatuře.



Situaci možná komplikuje fakt, že lékařská veřejnost není dostatečně informována o výživě a významu potravinových doplňků se všemi dalšími souvislostmi, protože této problematice není věnována dostatečná pozornost při výuce ani postgraduální výchově. Tak se může stát, že průměrná sekretářka je informována v této problematice lépe než někteří lékaři.



Naneštěstí, ani současná výuka medicíny v tomto směru nepřináší mnoho změn a většinu znalostí musí lékaři, jestliže se rozhodnou zkvalitnit svou léčebně-preventivní praxi, získat samostatným studiem dostupné literatury.



Pozitivním faktem ale je, že poptávka po informacích z této oblasti pomalu vzrůstá a stále více lékařů se začíná zajímat o problematiku výživy a potravinových doplňků. Stejně pomalu vzrůstá zájem i o další medicínské, dosud zatracované alternativní obory a postupy.



Oponenti změny

Ve vývoji lékařské výuky a poskytování zdravotní péče je mnoho protikladů. Vše jede ve starých kolejích myšlení o výživě a problematice potravinových doplňků. Stále se traduje zcela chybná myšlenka, že terapeutické účinky a hodnoty potravinových doplňků nejsou podepřeny vědeckou literaturou, dokonce, že jejich užívání může být nebezpečné. Toto bývá většinou hlavní a poslední argument (pro tato tvrzení ale není žádná podpora v lékařské literatuře). Často se ale potom objeví, že skrytým motivem těchto negativistických prohlášení je podpora farmakologickým společnostem a zachování současných systémů poskytování zdravotní péče s cílem bránit jakýmkoli změnám těchto systémů.



Někdy je motivace odpůrců zcela nejasná. Oponenti někdy užívají velmi nevybíravé, až „mafiánské“ metody zastrašování, jako např. na Konferenci o protikladech ve výživě sponzorované Univerzitou ve Vermontu (USA) v roce 1995. Zde došlo k telefonickým výhrůžkám předsedovi konference, jestli povolí přednášky o kladném vlivu potravinových doplňků na průběh některých nemocí. Na základě těchto výhrůžek jeden z řečníků stáhl svou přednášku.



Někdy oponenti tvrdí, že užívání potravinových doplňků vede jen ke tvorbě „drahé“ moči, protože většina podaných vitaminů je močí vylučována. To je ovšem zcela nesmyslné tvrzení, protože otázkou není konečný osud těchto látek, ale hlavně jejich vliv v době „pobytu“ v organismu, jejich vliv na orgány a tkáně, včetně močového systému.



Je faktem, že v současné literatuře existuje množství důkazů o pozitivních vlivech potravinových doplňků v prevenci i vyřešení různých onemocnění. Tyto studie a výsledky výzkumů jsou zcela nepochopitelně oponenty ignorovány.
Je potřeba si uvědomit, že výživa s potravinovými doplňky je jen jednou ze součástí komplexní péče o vlastní zdraví. Samozřejmě sem patří také např. pohybová aktivita, relaxační metody, problematika stresu a jeho zvládnutí apod.



Zdraví a prodloužení života

Základním faktorem prodloužení aktivního života je předcházení nemocem a jejich úspěšné vyléčení (nebo alespoň jejich úspěšné léčení), jestliže se objeví. Užívání potravinových doplňků je jedním z hlavních faktorů k dosažení tohoto cíle. K tomu je ale potřeba pozitivního postoje k vlastnímu zdraví a aktivní přístup k dosažení tohoto cíle.



K tomu je potřeba si uvědomit zcela prioritní zásadu: zdraví je mým vlastnictvím a rozhodování o něm leží v mých rukou. Pokud chci prožít co nejdelší aktivní život, rozhodování opět leží na mě, nikoliv na systémech preferujících spíše politicko-ekonomické aspekty, než jasné vědecké argumenty.



Diagnosa vs. optimální zdraví

Diagnosa (název nemoci) je vlastně jméno dané souboru známých příznaků poruch normálních funkcí organismu a jeho orgánů. V případě, že soubor těchto příznaků „nezapadá“ do známého souboru, diagnosa potom není možná nebo je neúplná, což ale neznamená, že nejste nemocni nebo nemáte zdravotní potíže. Mnoho lékařů se ale domnívá, že pokud není možné jednoznačně určit diagnosu, vaše příznaky nejsou skutečné nebo jsou „jen ve vaší hlavě“. Často se také domnívají, že váš stav není dostatečně vážný, aby vyžadoval léčení - „Přijďte později, až se stav zhorší a potom uvidíme, co se s tím dá dělat“.



Podobně to bylo s diagnosou premenstruálního syndromu, než byl přijat jako „legitimní“ zdravotní problém, stejně, jako je to s chronickým únavovým syndromem, který byl jako zdravotní problém uznán teprve v posledních letech.



Neurčitá diagnosa v žádném případě neznamená, že jste optimálně zdraví. Navíc pokud se podíváme na problém diagnosy hlouběji, je množství příznaků založeno na jejich potvrzení biochemickými a jinými přístrojovými vyšetřeními.



Výsledky těchto vyšetření ale ve velké míře závisí na vlastním životním stylu, který má významné metabolické souvislosti.



Podle některých odhadů je až 85 % všech zdravotních problémů výsledkem životního stylu, jehož hlavní součástí je výživa a její kvalita. Mnoho zdravotních problémů může být odstraněno bez léků a chirurgických zákroků. Samozřejmě ne všechny.



Potravinové doplňky

V současné době je známo asi 50 esenciálních živin (nezbytných, organismus není schopen je sám vytvořit a musí být dodány ve stravě): vitaminů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a aminokyselin. V případě výrazného nedostatku těchto látek dochází k rozvoji známých nemocí, jako pelagra, beri-beri, kurděje apod. S těmito onemocněními se v současném industrializovaném světě nepotkáváme, výrazný nedostatek těchto esenciálních živin v podstatě neexistuje, ve stravě nějaké množství těchto látek vždy najdeme.



Problémem je ovšem jiná skutečnost — v industrializované společnosti je potřeba těchto látek vyšší množství (stres, chemizace potravinového řetězce, ekologická situace apod.), na druhé straně ve stravě určité množství těchto nezbytných živin je vždy přítomno, což dostatečně brání v rozvoji nemocí z nedostatku (tzv. karenčních nemocí). Ale právě to v žádném případě neznamená, že jsme optimálně zdraví.



Stav je možné charakterizovat tak, že sice máme nějaký přívod esenciálních živin, ale tento přívod je hraniční, takže stav našeho zdraví je také hraniční. Můžeme například přijímat dostatečné množství vitaminu C, které zabrání vzniku kurdějí, ale neznamená to optimální zdraví, to je optimální stav funkcí, které jsou závislé (kromě jiného) na vitaminu C, jako stav imunitního systému, cév, pojivových tkání, kloubů apod.



K tomu existuje množství tzv. podpůrných doplňkových potravinových faktorů, které sice nejsou esenciální, protože je organismus může vytvářet sám z jiných substancí, ale které hrají významnou roli v udržení zdravých životních funkcí. Jejich produkce vlastním organismem je mnohdy nedostatečná, vzhledem k potřebě a udržení optimálního zdraví, proto je také řadíme k potravinovým doplňkům. Také z důvodů, že jejich doplnění ke stravě může významně pozitivně ovlivnit zdravotní stav jak ve smyslu prevence, tak vyřešení některých onemocnění.



Jedná se zejména o Coenzym Q10, L-karnitin, g-linolenovou kyselinu, některé neesenciální aminokyseliny a množství dalších potravinových doplňků.



Jinou velmi významnou skupinu neesenciálních potravinových doplňků tvoří bioflavonoidy s výraznou antioxidační kapacitou apod. Existuje další množství potravinových doplňků, jejich výčet by ale překročil rámec tohoto článku. Jen jednu poznámku: mnoho potravinových doplňků doznalo „uznání“ a byly, pro jejich nepopiratelné hojivé účinky, přeřazeny do skupiny léčiv; tím ovšem bylo rozhodování o jejich užívání přeřazeno od rozhodnutí vlastního do rukou poskytovatelů klasické léčebné péče (jako např. některé bioflavonoidy, kyselina alfa-lipoová, extrakt z Gingko biloba a mnoho dalších). Je dobré ekonomicky profitovat na potravinových doplňcích jejich přeřazením mezi léčiva —potom je ale potřeba také krýt jejich užívání zdravotním pojištěním!



Závěrem

Je samozřejmě možné konstatovat, že není přirozené užívat potravinové doplňky. Potom ale zcela ignorujeme fakt, že strava v průmyslově vyspělých zemích neobsahuje dostatečná množství živin určujících kvalitu stravy, že sice netrpíme karenčními nemocemi na jedné straně, ale také nemáme optimální stav zdraví. Dále je ignorován nepopiratelný fakt podepřený množstvím vědeckých studií a prací prověřených praxí, že užívání potravinových doplňků zlepšuje stav zdraví, nehledě na jejich preventivní a hojivý efekt.



Mnoho potravinových doplňků, na rozdíl od některých léků, má významný vliv na zlepšení fyziologických funkcí organismu, zkvalitnění pochodů přeměny látek a ochranu organismu před nepříznivými vlivy stresorů zevního prostředí.



Je třeba si uvědomit, že nežijeme v čistém, přírodním prostředí, ale v prostředí uměle vytvořeném se všemi škodlivými vlivy s tímto faktem souvisejícími. Potravinové doplňky tak pomáhají ochraně před nepříznivými, ale těžko odvratitelnými vlivy (např. nemoc), přírodními, i uměle vyvolanými.



Hlavním problémem je pochopení, že vlastní zdraví leží hlavně ve vlastních rukou, závisí na vlastním rozhodnutí. Užívání potravinových doplňků přináší pozitivní efekt ke zlepšení zdraví již mnoho let a stále většímu množství lidí, což prokazuje větší a větší množství odborné literatury.


Související články:
Může potravní doplněk léčit?


16.05.2005
autor: MUDr. Michael Kučera
další články v rubrice: Výživové doplňky


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS