prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Porozumět zázraku - Noni

13.08.2007

Úvod do vědeckého vysvětlení NONI Tahitský noni džus vitální ovocný nápoj z divoce rostoucí rostliny "Morinda citrifolia".
Tato kniha je výsledkem celé řady rozhovorů, které vedl A.K. Olsen od června 1998 do srpna 1998 s doktorem Raplhem Heinickem.

Doktor Ralph Heinicke, který se výzkumem noni ovoce zabývá více jak 45 let a 22. prosince 1999 si nechal patentovat všechny své výzkumy a výsledky. V tomto patentu uvádí že jako jediný džus, ke kterému se jeho výzkumy vztahovaly a vztahují je Tahitian Noni Juice jehož výrobcem je firma Morinda Inc.



Plody rostliny Morinda citrifolia zvaná také "NONI" jsou tropickým kulturám známy již několik tisíc let. V poslední době byly představeny široké veřejnosti jako zdravý doplněk výživy. To, co se od této rostliny očekávalo, bylo neuvěřitelné, avšak o teoretické stránce toho, jak tato neobyčejná rostlina vytváří takto pozitivní efekt, se ví pouze minimum. Tento příspěvek se pokusí vysvětlit, co přesně se v Noni skrývá, co je zodpovědné za takové pozitivní výsledky a také kterak Noni "funguje", aby to zapříčinila.


Necháme za sebe hovořit také účinky, které z těchto odhalení rezultují.
Začněme s popisem, co se stane s džusem Noni, když ho člověk pozře. Primární, nejdůležitější složkou v Noni je velká molekula nazývaná proxeronin. Pokud vypijete sklenici džusu Noni, dostane se proxeronin přes váš zažívací trakt do tlustého střeva, odkud se dostane do jater. Játra slouží jako vlastní zásobárna pro celou řadu esenciálních výživných látek našeho těla. Každé dvě hodiny vypustí játra do krevního oběhu určité množství tohoto proxeroninu, který se tak dostane do různých tkanin našeho těla.


Po té, co se toto stane, se musíme odebrat na molekulární úroveň, abychom pochopili co zde probíhá. Při detailním pozorování můžeme rozpoznat, že proxeronin je velká molekula s atomovou váhou 17.000 atomových jednotek (pro lepší porozumění jaká je to velikost: molekula vody má molekulární váhu pouhých 17 jednotek.) Je to dlouhý řetězec s dvěmi zesílenými konci. Aby se proxeronin mohl přeměnit v xeronin potřebuje pomoc určitého enzymu, nazývající se proxeroninase, kterým tělo disponuje v nadbytečné míře. Proces, který přeměňuje proxeronin na xeronin je velmi komplexní, avšak jednoduše vysvětleno probíhá asi následující: proxeronin se ovine kolem proxeroninase , a proxeroninase propojí oba zakryté konce proxeroninu, přičemž odpojí nyní přebytečný řetězec. Obě propojené, zakryté části vytváří ve spojení se serotoninem xeronin.


Xeronin vytvořený z proxeroninu se spojuje s proteiny v našem těle. Jejich pojmenování pochází z řeckého proteios, což znamená "primární" nebo "podstatný" , a podává nám klíč k porozumění jejich významu.


Proteiny se skládají z dlouhých řetězců aminokyselin. Existuje 22 aminokyselin, které tělo potřebuje, aby mohl vytvářet různé proteiny. Tyto aminokyseliny se spojuji do specifických řetězců, tak jak je to dáno příslušným DNA. Je to rozdílné pořadí aminokyselin v proteinech , co určuje jejich strukturu. Řetěz se ovíjí kolem sebe sama, seskupuje se a vytváří tak bud'to velmi velký shluk aminokyselin nebo jeden protein.


Proteiny mají v těle různé, velmi důležité funkce:

  1. Za prvé dávají našim vlasům, pokožce a kostem jejich strukturu. V podstatě to jsou proteiny, které dávají našemu tělu jeho strukturu, až do poslední buňky.
  2. Za druhé vůbec umožňují dopravu chemikálií v rámci i mimo rámec buněk. Proteiny se dostávají skrze buněčné membrány do buněk, přitahují důležité výživné látky a umožňují tak jejich proniknutí do buněk.
  3. Za třetí se proteiny v těle chovají také jako hormony. Touto svou vlastností mohou v těle koordinovat všechny tělesné procesy.
  4. Za čtvrté fungují jako protilátky a podporují tak imunitní systém. Tyto protilátky se vážou na cizorodé vetřelce (jako jsou např. viry) a oslabují je, takže tyto pak mohou být odpuzeny. Vaše tělo neustále vytváří a redukuje chemické sloučeniny, přičemž jsou to právě proteiny, které to umožňují.


Nyní, kdy je význam proteinů vysvětlen, je nutno vědět také to, že spousta proteinů není bez xeroninu schopno plnit tyto úkoly. U určitých proteinů existuje specifická charakteristika, díky níž se mohou spojit s xeroniny. Ne všechny proteiny pro svou účinnost spotřebují xeronin, avšak mnohé životně důležité proteiny, které fungují coby hormony, protilátky a enzymy xeronin potřebují. Pokud se xeronin dostane do spojení s proteinem, umožní to tomuto proteinu splnit jeho úlohu, přeměňovat energii získanou z vody v užitečnou chemickou a elektrickou činnost. Tento proces potřebuje také bližšího vysvětlení.


Voda obsahuje obrovské množství energie. Vodní molekula se skládá z atomu kyslíku, který je v pevném spojení s dvěmi atomy vodíku. Když se setká několik vodních molekul (jako např. ve sklenici vody) je kyslík několika vodních molekul přitahován vodíkovými atomy ostatních molekul vody. Tento proces je znám jako vodíková vazba. Tato vodíková vazba (H-vazba) není tak silná jako vazba mezi původním kyslíkem a vodíkem v molekule samotné, avšak když se znásobí všechny vodíkové vazby v jedné sklenici vody, může to vytvořit něco co je pevnější než ocel. Ve skutečnosti se však všechny kyslíkové a vodíkové atomy na této H-vazbě nezúčastňují. Bylo experimentálně dokázáno, že 15-20% všech H-vazeb se kdykoliv mohou rozpadnou. Voda byla pro vědce vždy obrovským tajemstvím, nebot' fakta o ní se nikdy nedají jednoduše seřadit do tabulky.


Na jedné straně když se voda pouze chemicky analyzuje, dojde k tomu, že i kdyby se rozpadlo byt' 0 20% H-vazeb, musela by její struktura být pevnější než ocel. A přesto, když vodu pozorujeme je zřejmé, že její struktura není "pevná jako ocel", nýbrž že ve skutečnosti je velice poddajná. Zde pro vysvětlení: když se H-vazby, dle principu rozpadu, rozloží na celý objem tekutiny, zůstane její struktura pevná, pokud se ovšem rozpadnou v přímce, pak se voda může chovat jako tekutina. Pokud se tyto H-vazby neustále rozpadají v jedné přímce přes celou tekutinu, bude tato vykazovat vlastnosti typické pro vodu, a tak se dá pevnost vazeb ve vodě srovnat také s jejími viditelnými vlastnostmi


Tím je také srozumitelné, kde berou xeroniny takovou sílu pro aktivaci proteinů. Z důvodu tohoto permanentního dělení H-vazeb vytváří voda pevné "bloky", které se smýkají kolem sebe a na své cestě sebou vláčejí a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Kdybychom, čistě teoreticky, dokázali řídit toto uvolňování H-vazeb, mohli bychom regulovat, kde se tyto vodní bloky o sebe budou rozštěpovat. A přesně to činní xeronin. Díky jeho jedinečné chemické struktuře dokáže vysílat signál, který řídí uvolňování H-vazeb ve vodě. Tím, že xeronin deleguje kde budou tyto vazby rozvázány, a to velice rychle, může regulovat také pohyb těchto masivních vodních bloků. Zatímco se tyto vodní bloky smýkají kolem sebe, specifickým způsobem sebou strkávají a do svého středu přitahují protein. To je velmi energický proces, který proteinu propůjčuje ohromné množství energie, aby tak mohl vykonat svou velmi užitečnou práci.


Tento proces probíhá na všech úrovních života. Xeronin a proxeronin produkují jak rostlin, tak zvířata. Xeronin pak používají pro mobilizaci svých proteinů stejným způsobem, jako bylo popsáno výše. Stejně tak se to děje i u nás, u lidí. To znamená, že všechny zdravé tkáně rostlin a zvířat obsahují prexeronin. My získáme svůj proxeronin z potravy, kterou přijímáme. Někoho by mohla napadnou otázka: pakliže vstřebáme proxeronin již z z naší stravy, k čemu je nám potom zapotřebí něčeho takového, jako je pití džusu Noni za účelem doplnění proxeroninu, když jsem tento získali již z naší stravy? Tato otázka bude nyní zodpovězena.


Je pravda, že člověk vstřebává proxeroni již z potravy, kterou přijímá. Jiná věc je, jestli to stačí. S dobrodiním moderní společnosti nám vyvstala také celá řada zcela nových problémů. S dramatickým nárůstem obyvatelstva ve 20. století se drasticky změnilo zemědělství, aby vůbec dokázalo držet krok se stoupající spotřebou. Díky této stoupající zemědělské produkci se nedalo zamezit tomu, aby půda na obrovských, k pěstitelství využívaných plochách neutrpěla na své kvalitě.


Chemická hnojiva, která byla používána za účelem vyšších výnosů půdy, nedokázala půdě zajistit dostatek mikroorganických výživných látek potřebných pro zdravý růst plodin. Vyčerpání půdy a nevyhovující chemické hnojení, které způsobovalo slabé a nezdravé výnosy, vedly k deficitu mnohých, pro nás životně důležitých výživných látek, a to včetně proxeroninu.


Vedle ochuzeni půdy vyžaduje dodatečný přísun proxeroninu také skrovná nabídka našich pokrmů. Zrychlený životní styl naší moderní společnosti vyprodukoval potraviny, ve kterých chybí spousta důležitých výživných látek. Dnešní člověk nedostává ze své denní stravy potřebné množství proxeroninu, které potřebuje pro správnou funkci svých orgánů. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdybychom proxeronin získávali pouze ze stravy, kterou člověk přijímá, avšak to není úplně vždy možné, proto je nutné proxeronin doplňovat.


Zvýšenou potřebu proxeroninu ve výživě podmiňuje také celá řada dalších faktorů. Nemoc nebo velmi aktivní způsob života vedou ke zvýšené potřebě proteinů v těle. Aby proteiny mohly vykonávat svou velmi těžkou práci, která je po nich vyžadována, potřebují větší množství xeroninu. Abychom v těle zajistili více xeroninu, musí být denní stravou přijato větší množství proxeroninu. Také ve stáří výkon našeho těla ochabuje, takže aby zůstalo zdrávo, potřebuje více výživných látek.K těmto výživným látkám patří také proxeronin.


Všechny tyto výše zmínění situace vyžadují na tělu větší množství proxeroninu, než ho běžným způsobem přijme. Pokud tato potřeba není naplněna, nemusí proteiny uspokojit všechny tělesné požadavky, které jsou na ně kladeny. Pokud se tak stane, následkem jsou nemoci a vyčerpání, eventuálně dokonce smrt. Je docela možná, že celá řada našich moderních nemocí je zapříčiněna právě nedostatkem xeroninu v těle. Pokud by tomu tak bylo, musel by zvýšený příjem proxeroninu tyto nemoci odvrátit a "vyléčit je". V tomu také spočívá opodstatnění mnohého, co bylo na džusu Noni atestováno. Někdo, kdo má ve svém těle nízkou hladinu xeroninu, pocítí negativní účinky v tom, že jeho proteiny nejsou schopné správné funkce. Když pak zvýší příjem proxeroninu pitím džusu Doni a přivede tak xeronin ve svém těle opět na zdravou hladinu, překoná účinky svého onemocnění a zakusí účinky, kterému připadnou jako "zázrak".


Důvodem, proč se tolik lidí odvolává na výjimečné účinky džusu Noni a referují o úžasných rezultátech po jeho vypití, je možno odvodit od té skutečnosti, že džus Noni do těla přivádí vitální výživnou látku - proxeronin, který u většiny těchto lidí, v jejich denní stravě, zřejmě schází. A to je důvod proč je džus Noni takový jedinečný , zdravý produkt. Namísto přísunu aktivních chemických substancí, tak jak to činí spousta prášků a farmaceutik, zásobuje džus Noni tělo předsupněm těchto aktivních chemických substatní a přenechává mu dokonce jejich vlastní regulaci. Džus Noni zásobuje tělo proxeroninem, tělo si reguluje tento příjem a využívá takové množství, jaké potřebuje k udržení správné zdravé hladiny xeroninu. Co není spotřebováno, je jednoduše vyloučeno. Proto je také vyloučeno jakékoliv předávkování proxeroninem z džusu Noni.


Jelikož známe pouze životně důležité role, které xeronin v těle zajišťuje, dejte nám možnost probádat celou řadu vědeckých tajemství, které je možno těmito nově získanými poznatky o xeroninu objasnit.


Jak již jsme se zmínili využívají xeronin jak rostliny, tak zvířata. Zajímavý rozdíl mezi rostlinou a zvířetem je ve způsobu, jaký xeronin redukují, když už ho nepotřebují. Pokud xeronin svou úlohu splní, je pro organizmus nutné se tohoto xeroninu zbavit, aby nemohl dále působit tam, kde to není upotřebí. Pokud bychom měli nadbytek xeroninu, který způsobuje, že proteiny vykazují více činnosti, než je zapotřebí, mohlo by dojít k problémům. Řešení si vytvořila sama příroda. Xeronin je velmi nestabilní chemická sloučenina. Pokud jí samotné trocha zbude, rozpadne se a stává se neúčelnou. Většina forem života nechává xeronin rozpadnou zcela přírodní cestou.


U spousty rostlin je tomu však jinak. Většina živých forem (včetně nás) xeronin, jakmile je jeho úloha splněna, jednoduše zlikvidují. Spousta rostlin si však xeronin přeje zachovat, aby si ho mohla uložit a sice kvůli drahocennému dusíku, který je v něm obsažen. Aby si xeronin mohla uložit, ale zároveň také dezaktivovat, přivádí mu rostlina vlákna a uzliny z " molekulárního odpadu", takže tento se nerozpadne, ale ani se již nespojí s proteiny. Když je xeroninu přiveden molekulární odpad, vzniká z toho dobře známá chemická sloučenina, nazývaná alkaloid. Alkaloidy byly první biochemické sloučeniny, které byly objeveny. V současnosti je známo přes 10 000 alkaloidů, které byly nalezeny v různých rostlinách. Některé z těchto alkaloidů obsahuji nikotin, kokain, heroin a morfium. Dodnes věda nedokáže zcela vysvětlit, proč rostliny obsahují alkaloidy a jakou funkci tyto alkaloidy u rostlin zastávají. S pochopením xeroninu víme pouze to, že tyto alkaloidy nejsou ničím jiným, než - formou xeroninu, která je tu pouze k tomu, aby stabilizovala xeronin, který má být uchován za účelem zajištění dusíku.


To je skvělé pro rostlinu, ve které jsou tyto alkaloidy produkovány. Přivedeme-li však tyto alkaloidy do našeho těla, dostaneme se k zajímavým otázkám. Tyto alkaloidy jsou v rostlině zcela neaktivní. Jelikož nám jsou ale naprosto cizí a jejich struktura je podobná struktuře xeroninu, jsou našimi proteiny jako xeronin vnímány a také akceptovány. Jelikož člověk např. kouří cigaretu, dostane se do těla velké množství volného nikotinu. Ačkoliv je nikotin v tabákové rostlině neaktivní, podobá se struktuře xeroninu natolik, že se mu podaří oklamat proteiny v našem těle a ty ho pak akceptují spíše,než xeronin jako takový, který tělo přirozeně potřebuje. Pokud nikotin převezme v proteinu pozici xeroninu, zaktivuje ho, a ačkoliv je to nežádoucí, tento protein se, stejně jako xeronin, stává málo efektivním. Jelikož však má stále ještě podobnou strukturu jako základní struktura xeroninu, je nadále s to aktivovat protein, avšak činí to o mnoho hůře, a to z důvodu molekulárního odpadu, který tomu brání.


Pokud člověk pokračuje v kouření, a tím i v příjmu nikotinu do svého těla, může se tělo nikotinu eventuelně přizpůsobit. A to tím, že mírně pozmění formu proteinů, aby pasovala spíše i nikotinu než ke xeroninu,je molekulární báze jakékoliv závislosti. Touha po cigaretě se pak neustále zvětšuje, neboť' spousta proteinů v těle doslova vyžaduje molekuly nikotinu, tak jak kdysi vyžadovala molekuly xeroninu, aby vůbec mohly fungovat. Čím víc člověk kouří, tím více proteinů je přeměněno z xeroninových proteinů na proteiny nikotinové. Tím je také stále těžší se této závislosti zbavit. Když se rozhodne přestat kouřit, je to velice bolestivé a těžké, neboť' sousta proteinů v těle, kterým nikotin schází, nyní není schopna své funkce. To je důvodem projevů abstinence po kouření. Je možné, že se vaše proteiny, pokud přerušíte tělu přísun nikotinu, opět přizpůsobí na xeronin, který je v těle k dispozici. Vy se pak vrátíte do původního normálu a nebudete více psychicky závislí na nikotinu.


Stejný proces platí také pro cizí alkaloidy, které svému tělu přivádíme, včetně kofeinů, kokainu, heroinu, morfinu, atd. Pokud tyto alkaloidy přijmeme, naše proteiny se jim přizpůsobí a my přejdeme od přírodní potřeby xerninu k umělé potřebě cizích alkaloidů.


Důvod, proč jsme po přijetí těchto alkaloidů "vitální" je jednoduchý. Jelikož tyto cizí alkaloidy jasnu našim xeroninům natolik podobné, že nás oklamou, dovolují proteinům dále provádět jejich práci. Pokud své tělo zaplavíme těmito cizími alkaloidy (aplikací nějaké drogy), vybudí tyto u našich proteinů více aktivity, než je běžné. Tím je také vyvolán pocit euforie. Rozličné drogy se chovají různorodým způsobem díky rozdílnému podílu molekulárního odpadu, kterým jim byl dodán. Kokain na tělo působí jinak, než morfin, díky malému rozdílu jejich struktury, což omezuje nebo zesiluje určité aspekty přirozených funkcí xeroninu. Klíč k tomu spočívá v tom, že jednoduše imitují všechny přirozené funkce xeroninu. Spousta alkaloidů je běžně užívána jako drogy ve farmaceutickém průmyslu, avšak veškerý farmaceutický účinek těchto cizích alkaloidů je roven přirozeným funkcím xeroninu.


Kdybychom znali skutečnou povahu těchto alkaloidů a proces jak se dostaneme do jejich závislosti, mohli bychom lidem lépe pomoci překonat jejich drogovou závislost. Mohli by jste se snad zeptat, jak to, že je tak snadné stát se na něčem závislým, a přesto tak těžké se takové závislosti zbavit? Odpověď' je jednoduchá, pakliže pochopíme pravou podstatu takové závislosti. Když si poprvé vezmeme nějakou drogu jako např. heroin, zaplavíme svůj organizmus těmito cizími alkaloidy. Obrovský příval heroinu do krve přemůže malé množství přírodního xeroninu a přemění tím velmi rychle mnoho proteinů.


K překonání těchto potíží a k doslovnému "vyléčení" závislosti, musíme učinit to, že zaplavíme svůj organizmus xeroninem, stejně jako jste to učinili zprvu se zaplavením vašeho organizmu cizími alkaloidy. Pokud to učiníte "vrátíte se" opět na xeronin, přičemž se můžete vyvarovat všech problémů s abstinencí. Podle této teorie by mělo být možno překonat drogovou závislost stejně rychle, jako vznikla, a to bez jakýchkoliv projevů abstinence (snad již dokonce během 1-3dnů), pokud je tento proces proveden korektně.


Pro zbavení se závislosti pomocí proxeroninu, by jste tento proxeronin museli nějakým způsobem dostat do krve dříve, než do zažívacího traktu. Jedna z možností, jak byste toto mohli provést, spočívá v tom, že by jste museli každou hodinu kapátkem pod jazyk nakapat několik kapek prostředku.


Tím se proxeronin dostane z jemné tkáně pod jazykem přímo do krve, a to dříve, než do zažívacího traktu, kde je jeho další dávkováni přísně regulováno játry.Spolu s účinností coby léčivý prostředek při závislostech, nám znalost úlohy xeroninu v těle přináší také spoustu možností dalšího využití. Jedna z možností využití džusu Noni je jeho potenciál v kosmetických produktech. Jak již bylo vysvětleno, tvoří játra podstatnou zásobárnu proxeroninu v těle. Druhou velkou zásobárnou proxeroninu je pokožka. Proxeronin je na xeronin přetvářen v celém těle a pokožka netvoří žádnou výjimku. Abychom si pokožku zachovali zdravou a hladkou, musí obsahovat dostatečné množství proxeroninu. Nedostatek proxeroninu v pokožce může mít za následek nezdravou pokožku a spoustu dalších kožních problémů. Proxeronin je také zapotřebí k udržení zdravých vlasů a pokožky hlavy. Dostatečným přísunem proxeroninu do pokožky hlavy a do vlasů docílíte viditelného zlepšení, pokud zde existují nějaké nedostatky.


Další velmi zajímavou oblastí využití xeroninu je jeho použití při tišení bolesti a jako anestetika. Silnými prostředky, které tiší bolest, jsou v současnosti cizí alkaloidy jako morfin a kodein. Již jsme se dozvěděli, že cizí alkaloidy nejsou nic jiného, než imitace xeroninů, které jsou vytvářeny rostlinami za účelem jejich uskladnění. Proto xeronin dokáže všechno to, co dokáží tyto cizí alkaloidy, a to lépe a přírodní cestou. Xeronin působí v těle jako nejefektivnější tlumič bolestí, neboť' v těle pracuje s endorfiny, aby společně omámily bolesti a vyvolaly bezbolestné pocity.


Endorfiny jsou hormony, které jsou v těle zodpovědné za příjemné pocity. Vážou se na určité proteiny, stejně jako to dělá xeronin. Když se na protein naváže xeronin a endorfin, převede xeronin do endorfínu energii z vody a endorfin způsobí to, že se člověk cítí dobře. Věda stále ještě zkoumá, jak endorfín tento dobrý pocit vyvolává. Avšak víme již, že to jsou právě ony, kdož jsou za to zodpovědné. Ať je to jakkoliv, bez xeroninu jsou endorfiny neprospěšné.


Xeronin díky svým vlastnostem tiší bolesti. Zároveň působí také jako stimulátor.
Stimulační efekt xeroninu může vyvinout neuvěřitelný potenciál. Může zřetelně zvýšit výkon atletů, stejně jako schopnost vaší koncentrace a jasného myšlení.


Vyjmenovali jsme zde pouze několik oblastí využití z obrovského potenciálu, který proxeronin a xeronin skýtá. Konzumenti tahitského noni džusu tyto úžasné účinky, které má doplnění proxeroninu na imunitní systém a jiné oblasti těla, již poznali.

 

Celková nabídka přípravků obsahujících Noni.


13.08.2007
další články v rubrice: Přírodní léčba


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS