Pór (Allium porum)

Pór, častěji trochu nesprávně označovaný jako pórek (nadále ho budu označovat tímto vžitým názvem) patří mezi zeleninu, která je v českých kuchyních velmi oblíbená. Patří do čeledi česnek-ovitých. Uvádí se, že byl oblíbený již mezi antickými Římany. Konzumoval se i ve starém Egyptě či Persii. Dělí se na zimní a letní odrůdy. Zimní jsou trvanlivější, letní jsou zase vhodné pro přímou spotřebu.

Pórek je zelenina se silným stonkem, který je tvořen listy pevně držícími u sebe a bíle zbarvenou, robustní cibulkou, která tvoří podzemní část rostliny. Velmi zajímavá je pro nás bohatým obsahem vitamínů, minerálů a dalších látek. Z minerálů obsahuje fosfor, zinek, mangan, železo, draslík či selen. Z vitamínů obsahuje třeba kyselinu listovou, niacin (a další vitamíny skupiny B) či vitamín C. Z dalších látek obsahuje éterické oleje s obsahem síry, jako je alicin a rovněž vlákninu. Právě éterické oleje mu dodávají charakteristickou ostrou, aromatickou chuť, i když ne tak silnou, jakou má cibule či česnek. Důležité je si uvědomit, že v zelené části má pórek dvojnásobek vitamínů než v části bílé. Co do druhů je spřízněn s česnekem setým a cibulí kuchyňskou. Všechny tři druhy jsou řazeny mezi cibulovou zeleninu.

Díky těmto obsaženým látkám je pórek velmi užitečný pro naše zdraví. Draslík podporuje močopudný účinek. Fosfor povzbuzuje lepší fungování mozku. Selen a vitamin C patří mezi antioxidanty. Selen a mangan podporují imunitní systém. Zinek pozitivně působí na vlasy a kůži. Alicin, aromatická látka patřící mezi éterické oleje, má preventivní, tišící i léčivé vlastnosti. Tuto látku můžeme najít i v cibuli a česneku. Vláknina podporuje činnost střev a střevní mikroflóry. Pórek obecně podporuje prokrvení organismu a pomáhá bránit vzniku a rozvoji křečových žil. Jeho konzumace rovněž pomáhá revmatikům a také při zácpě či nadýmání.

Pórek se rovněž může stát součástí dietního jídelníčku – má nízkou energetickou hodnotu a neobsahuje žádný cholesterol.

Na závěr je dobré upozornit, že existuje více druhů pórku. Můžeme se s nimi setkat hlavně v čínské kuchyni. Liší se křehkostí, vůní i stupněm štiplavosti.

Zpět nahoru