Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Narození dítěte je bezesporu jednou z nejkrásnějších chvil pro rodinu, avšak na druhé straně rovněž stejně silným stresorem. Zatímco někdo se s příchodem děťátka vypořádává bez větších potíží, a změny, které dítě v životě jedince a rodiny přináší, dokáže zvládnout, jiný jedinec s tím může mít větší potíže.
Úzkost, obavy z nové situace, strach z toho, jak budu schopen, schopna se o dítě postarat, jak zvládnu všechny nové změny zavést do svého života, jsou přirozenou součástí přizpůsobení se novým podmínkám. Když se však běžné „baby blues“, rozlady, výkyvy nálad, plačtivost prohloubí, začnou být tyto projevy chování výrazné, dlouhotrvající, můžou poukazovat na typ deprese, která se označuje jako poporodní (neboli postpartum) deprese. Projevuje se symptomy, jako jsou změny nálad, úzkost, smutek, iritabilita a návaly hněvu, plačtivost, potížemi se soustředěním, potížemi se spánkem (insomnie), zneschopňující únavou, snížením chuti k jídlu, ztrátou zájmu o sex, neschopností pociťovat radost, pocity viny, neschopnosti, ve vztahu k narozenému dítěti pak potížemi s navázáním pouta k němu; nebo se můžou objevit myšlenky nebo obavy, že dítě zraním nebo mu nějak vědomě nebo nechtěně ublížím.
Neřešení potíží s poporodní depresí může vést v prohloubení potíží a hrozí rozvinutí tzv. poporodní psychózy, relativně vzácného onemocnění typicky se rozvíjejícího se v prvních dvou týdnech po porodu, kdy výše zmiňované příznaky jsou ještě víc prohloubené a přidružují se pocity zmatenosti, dezorientace, zrakové, sluchové nebo jiné typy halucinací a bludného myšlení, paranoia, či až pokusy ublížit svému dítěti.
Riziko poporodní deprese se zvyšuje v případě, má-li matka depresi v anamnéze buď v rámci rodiny, nebo u sebe sama, příp. konkrétně pospartum deprese v rodinné nebo osobní anamnéze; dále taky v případě, zažívá-li žena za poslední rok výrazně stresující období, zátěž (komplikace v těhotenství, nemoc, ztrátu práce, stěhování, vztahové potíže, rodinné potíže apod.). Rizikovým faktorem je taky slabý oporný systém matky (nedostatečné vztahové sítě, ukotvenost v rodině, malý počet nebo nedostatečné vztahy s přáteli), finanční potíže, neplánované nebo nechtěné těhotenství, příp. jiné přidružené psychické potíže (např. bipolární afektivní porucha, závislost na psychoaktivních látkách apod.).
V případě jakýchkoliv potíží souvisejících s těhotenstvím, porodem a změnami nálad je proto potřebná konzultace se svým ošetřujícím, praktickým lékařem, gynekologem nebo psychiatrem.