Pokrok v lékařské praxi

Psát o jakémkoliv lékařském oboru není jednoduchou záležitostí. Každý lékařský obor se v posledních desetiletích nesmírně rozvinul.

Například o imunologii jsou napsány objemné knihy; jsou tu zachycovány jednotlivé pochody obranného systému člověka. Původní spekulace a dohady se s rozvojem techniky potvrzují a poznatky a procesy zkoumání pronikají do nitra buňky až na molekulární úroveň. Vznikají nové terminologie s tisíci pojmy, je někdy velmi nesnadné najít pro imunologický výraz vhodné české pojmenování. Když se posadíte na přednášku imunologa, budete jej chvíli poslouchat a nejste z oboru, stejně nebudete za chvíli vědět, o čem mluví (třebaže mluví česky), a zjistíte, že mluví „jinou řečí“.

Jeden termín vyjadřuje celý proces nebo sled událostí v buňce se odehrávajících, a ten je jen jednou malou částí dalšího procesu. A imunolog to řekl jediným slovem. Má vůbec cenu psát detailně o lékařských oborech pro laickou veřejnost? Nestačí se jen zmínit např. o funkci obranného systému? Říci, že nám slouží k tomu, aby chránil tělo před škodlivými bakteriemi, viry apod.? Jsem přesvědčen, že nestačí. Lidé chtějí znát detaily o nemoci, o mechanizmu jejího vzniku, o způsobu léčení atd.

Je to vývoj

Před léty jsem coby nastupující pediatr pracoval na obvodě, předepsal jsem lék a pacientovi řekl, na co mu poslouží. Pacient si v lékárně vyzvedl krabičku, na níž bylo napsáno dávkování. To bylo vše, co o tom pacient věděl. Na krabičce byl jen stručný popis léku a podrobný popis měl lékař v tzv. spofa-kalendáři monopolní farmaceutické firmy.

Později se začaly objevovat v krabičce letáčky o způsobu použití léku, ale stále chyběly informace o složení a účincích. V další etapě se už nacházely v krabičce i podrobné letáčky, psané drobným písmem, s popisem základního složení léku, s jeho indikacemi, kontraindikacemi, nežádoucími účinky. Ale mechanizmus lékařského předepisování byl stále stejný. Mnohdy byl předpis lékařem doprovázen slovy: „A to ani nečtěte, hlavně to užívejte tak, jak to budete mít napsáno na krabičce.“

Pak přišla revoluce, na trh se dostalo mnoho firem, přišla reklama, přišel nový servis, který poskytuje pacientovi informace. Pacient si čte letáčky, chce s lékařem diskutovat, vyžaduje vysvětlení. Je otázkou, jestli na to má lékař čas a jestli ty informace sám zná.

Dnes jde totiž o takové množství informací, které lékař nemůže obsáhnout, a proto se vše kategorizuje na jednotlivé obory. Díky technice počítačů se dnes pracuje pouze v systému počítačových databází. A lékař je odkázán na to, jak mu situaci počítač vyhodnotí.

„Dr.“ Google

Čtenář je díky internetu vzdělaný, chce být informován. Má možnost si kliknout na fulltextový vyhledávač, tam se mu objeví všechny informace, které o jeho nemoci na internetu existují, a to minimálně v rozsahu jednoho serveru nebo jedné rubriky. To je pokrok. Je ovšem otázkou, zda čtenář nalezne správnou odpověď na řešení svého zdravotního problému…!  

Mnoho lékařů má svou vlastní webovou stránku a její součástí je také poradna. Když dotyčný přijde do skutečné, „zděné ordinace“, jeho iluze se od něj vzdálí a může být rád, že se dostane na řadu. A na objednání ke specialistovi může čekat i několik měsíců. A v této době je s námi navíc covid, panika, strach a limitace. Lékař s vámi diskutuje přes telefon.

Na dálku

V poslední době, hodně ovlivněné právě covidem, se více a více prosazuje „internetová ordinace“ s využitím obrazu, takže lékař může sledovat svého pacienta i pohledem. Ale je zde zdůrazňována jedna zásadní podmínka:

Lékař svého pacienta musí znát z ordinace!!

Po takové konzultaci dostanete recept do mobilu. Jdete si vyzvednout svůj lék, který byl asi předepsán jen na základě vámi poskytnutých informací a na základě lékařova odhadu. Tedy vlastně pokusem a omylem. A když to nezabere, máte lékaři zavolat znovu, zkusíte něco jiného.

Výroba

Pak jdete do výdejny léků, zde jsem záměrně nepoužil slovo „lékárna“, neboť jde skutečně převážně jen o výdejnu hromadně vyráběných léků. A zde magistr ještě nabídne ten či onen prostředek, který je velmi žádaný v souvislosti s právě probíhající reklamou v televizi.

Ty tam jsou doby, kdy jsem rozepsal jednotlivé ingredience na předpis a lékárník to smíchal do kapsle. A kdy jsem s ním mohl diskutovat, zda je vhodné tu potřebnou dávku zvýšit nebo do receptu něco doplnit, aby byla účinnost lepší, aby recept neměl vedlejší projevy. Tedy šlo o individuální lék pro pacienta s jeho vlastnostmi, jeho projevy. Protože platí pravidlo, že každý člověk je jiný a jinak reaguje.

Dnes je všechno vyráběno univerzálně, jsou to hromadně vyráběné léky. A to znamená, že jednomu pomohou, druhému nepomohou, nebo naopak mohou na něj působit negativně.

Poradna

Jsme ovládnuti pokrokem, jak lékaři, tak pacienti. Pokrok má přinést zjednodušení, zlepšení, stran nemocí větší posun k vyléčení. Žel, statistiky ukazují, že tomu tak není. Pacientů s chronickými nemocemi neubývá.

A tak lidé využívají možnosti i naší poradny v naději, že jim poskytneme službu, kterou nedostávají od svého lékaře. Žel, poradna ze zákona

  • nesmí nahrazovat lékařskou ordinaci,
  • nestanovuje diagnózu,
  • nic nevyšetřuje, ani
  • nemá kompetenci k léčení a
  • nesmí zasahovat do léčebného programu, který pacientu určil jeho lékař. Většinou se tedy tazatelé ptají na potravní doplňky, jak je mají užívat apod.

Vím, že tímto článkem nepomohu řešit svízelnou situaci, chtěl jsem jen vyjádřit myšlenku, že jsme všichni v jedné lodi na rozbouřeném moři… Myslím, že zdravotníci i pacienti zasluhují dostat řád. A přeji si, aby všichni dorazili k pevnému břehu.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.