Plýtváme jídlem? Ano a moc

Před pár dny jsem ve své Facebookové bublině vznesla dotaz ohledně plýtvání jídla. To, co se následně strhlo, mne velmi překvapilo, neboť bych nevěřila, jak moc vás toto téma trápí. Jak si vlastně neumíme rozvrhnout nákup potravin, jak se tyto potraviny v lednici kazí, jak jimi plýtváme, vyhazujeme a tím také mrháme svou cennou energií. Osobně kupujeme jen základní suroviny, jako je pohanka, jáhly, quinoa, amarant, čirok, rýže basmati, slzovka, luštěniny, brambory a sem tam batáty. Z mléčných výrobků je to sýr, jogurt, tvaroh, máslo a mléko. Maso, ryby, vejce, ovoce a zeleninu, kterou si nevypěstujeme sami, dále pak olej, kokosový cukr, hořkou čokoládu, ořechy. S tímto jsme schopni bez problému vystačit. U nás doma se zužitkuje vše, jen velmi výjimečně něco vyhodíme. Vařím každý den, peču domácí chléb, nakládám zeleninu, přes léto a podzim zpracovávám přebytky ze zahrádky. Suším si bylinky, své vlastní koření, vyrábím sirupy, likéry, přesnídávky a marmelády pro syna. Melu si mouku na jakýkoli moučník, dezert, koláč či chléb. Ale dost o mne, pojďme se podívat, jak je to s vámi.

Jak píše časopis Reflex ve svém článku z 15. června 2019: Češi jídlem vědomě neplýtvají, přesto každý z nás vyhodí přes 25 kg jídla ročně. Jak tomu zabránit? Podle Organizace pro výživu a zemědělství se za rok na světě vyhodí nebo znehodnotí třetina veškeré produkce potravin. Pokud bychom toto množství dokázali zachránit, nasytili bychom až tři miliardy lidí.

Dle mého, ať už se týká niterného pocitu či pohledu z pozice nutričního terapeuta, velmi málo vaříme. Jsme zajatci zbytečných polotovarů, které postrádají špetku čerstvosti, zrnko enzymatického potenciálu, drobet fantazie. Tím, jak je vše automatické, uspěchané a téměř „zdarma,“ životem rychle proplouváme, aniž bychom se dokázali zastavit. Problémem není ani tak prázdná lednice, jakožto palčivý nedostatek času, který, pokud si jej dokážeme udržet na uzdě, zcela jistě nechceme probendit v kuchyni. Jenže, představte si, že z těch uskladněných potravin můžeme uvařit opravdický oběd. Oběd, který vyživí buňky, pošle energii do mozku, smysluplně rozloží hladinu krevního cukru, skutečně nás vyživí. Oblaží na těle, ale také duši. Ach, opravdové jídlo. Pryč s mraženými instantními hrůzami, předchystanými zavakuovanými krabičkami, bagetami, které zhltneme na odpočívadle benzínových pump. Život, to jsou přeci zážitky. Vlastní sushi, vlastní bramborák, křupavá palačinka se špenátem a sýrem. Život, to jsou přeci zážitky, sdílení, transformace energie v něco geniálně chutného.

Častěji si vařme a plánujme

Osobně si myslím, že pokud bychom se naučili vařit si častěji, s tímto úkonem by byl spojen i zodpovědný nákup potravin, které bychom zpracovali dle nepsaného plánu do podoby snídaní, obědů, ale také večeří. Jako příklad uvádím toto: Skvělé, koupil jsem si květák, mám jej rád. Uchystám si na večeři květákový mozeček. V lednici je polníček a mrkev. K mozečku si připravím jednoduchý salát. Časová náročnost? Zhruba 15 minut. To zvládnu, výborně.

Plány měňme

Druhý příklad by mohl vypadat takto: V lednici je ryba, doporučené datum spotřeby je za dva dny. Pak je tu mozzarella, která dnes prochází, tak tedy, měním svůj původní plán. Namísto ryby si nachystám mozzarellu. Mozzarella se dá sníst čerstvá, doplněná o zeleninu, kvalitní olej. Nicméně, dal bych si spíše teplou večeři. Tam vzadu je ještě jedna cuketa, pár rajčat a cibule. Zkusím to vše nakrájet na plátky, pokladu sýrem a dám zapéct. Ryba bude zítra, s brambory, které se také potřebují sníst.

Vařme jen tolik, kolik sníme

Hlad má velké oči, avšak, vařit tak, abychom se přejídali, rovněž není výhrou. Zkusme si vysledovat, jak vypadá naše běžná porce, kolik sníme brambor, rýže, sypkých jáhel či pohanky. K tomuto odhadu přidejme zhruba 10 % navíc. A toto množství uvařme. Může se stát, že náš odhad bude podlimitní, pak, 10 % navíc může přijít vhod.

Potraviny správně skladujme

Je jasné, že pokud koupíme 5 kilo řepy, kterou nemáme kde uskladnit, s největší pravděpodobností nám zplesniví či shnije. To je, bohužel, oříškem zeleniny. Jednoduše, ztrácí vlhkost, sesychá, ale i plesniví či jinak mění své vizuální vlastnosti. Nemáme-li například sklep, zeleninu či ovoce nekupujme do železné zásoby. Snažme se nakoupit na několik dní. Pokud se nám ovoce již moc nepozdává, uchystejme si z něj salát, vezměme si jej do práce, prostě jej snězme. Pozor však, aby ovoce neneslo stopy plísně, stejně tak zelenina.

Kontrolujme datum spotřeby

1 x týdně vždy nahlédněme do lednice, ze zadních prostor vytáhněme potraviny, jejichž datum spotřeby se velmi rychle blíží. Ponechme je ve předu, plánujme. Aha, je zde plnotučný tvaroh, jahody, nachystám si palačinky. Ty jsou hned, udělám je z pohankové a ovesné mouky, tím pádem si je můžu dát k večeři. Na noc mne nezatíží, neohrozí mou stabilní váhu.

Buďme tvůrčí, nebojme se experimentovat

Většina z nás otevře lednici, aby si povzdechla, že v ní nic není. Často by se však dalo kvalitně uvařit na další tři dny. Věřte mi, opravdu. Ze své pozice nutričního terapeuta většinu času plánuji jídelníčky, s klienty. A když jim předkládám desítky receptů, radostně hlesnou: Vidíte, báječné, tohle mám zrovna doma. A to opravdu stačí jen červená čočka, cibule, rajčata, rajský protlak, česnek, sůl, majoránka a lněný olej? A to se opravdu najím? Výborně, za deset minut hotovo.

Trápí-li nás plýtvání jídlem, pečme si chléb

Nevěřím, že nadchnu všechny, je mi jasné, že skloubit výše zmíněné body s pečením chleba, je nad mnohé síly, přesto, milujete-li vůni čerstvého pečiva, směle do toho. Sama peču chléb již dobré tři roky. Zhruba 2 x týdně. Domácí chléb nikdy nevyhazujeme, do posledního krajíce sníme a pokud, přeci jen ztvrdne, nakrájím jej na kostičky, nechám dobře prosušit, používám jako krutony do domácích polévek. Tu a tam ještě upeču rohlíky, samozřejmostí jsou také koláče, buchty a záviny. Ty máme rovněž. Domácí a naše.

Jak jste si vedli v mé facebookové anketě? Čím plýtváme nejvíce? Co bychom rádi změnili?

  1. Pečivo
  2. Zelenina
  3. Jogurty a sýry

Pečivo, zmíněný bod č. 7. Pečme, případně, každý den si kupme pečivo čerstvé. Jen tolik, kolik skutečně sníme, konzumní preference rodiny si jistě každý vysleduje sám. Zelenina, s tou může být, pravda, svízel, nicméně, i zde se dá hezky plánovat, zpracovat ji na salát, přidat do polévky, pod maso, vědět o ni a její stav pravidelně kontrolovat v lednici. Budeme-li mít vícero přebytků, například ze zahrádky, zeleninu zpracujme, naložme, zavařme. To, co nespotřebujeme, lze také zamrazit, například mrkev, celer, petržel, nutričně bohaté zelené natě. U jogurtů a sýrů opět plánujme, nekupujme do větší zásoby, případně, v obchodě kontrolujme datum spotřeby. U mléčných výrobků je datum spotřeby zhruba 3 týdny, a to je přeci doba, během které není problém mléčný výrobek zkonzumovat, zpracovat. Navíc, sýr lze přidat téměř kamkoli, ať už je to salát, studený obložený talířek k večeři, ranní snídaně, zeleninová směs na způsob rizota.

A nakonec, pár vašich podnětných postřehů na otázku, čím ponejvíce plýtváte?

Radmila:
Protože jím nezdravě, tak u mne je to cokoliv o čem si řeknu, že bych snědla v rámci zdravějšího jídla, koupím to a pak to odkládám a odkládám až se to zkazí, dají se do toho moli a tak.

Lucie

Bohužel u nás pečivo, ale většinou dáváme potraviny, které nestačíme sníst, na plot. Tam brzy zmizí. Stále nedokážu odhadnout kolik čeho opravdu smíme.

Petra

Někdy to přeženu se zeleninou, kterou koupím v obchodě na základě spousty plánů, co z ní udělám a potom se nic z toho neuskuteční a já zeleninu vyhazuji. Ale učím se za pochodu.

Michaela

Hodně jsem se na to zaměřila cca před dvěma léty, kdy jsem musela díky střídavé péči dětí, upravit nákupní zvyklosti. A dneska máme největší problém už jen tehdy, když nám nabalí a navaří, v dobré víře, babička.

Monika

Tak u nás hlavně zelenina. Vždycky se v obchodě nechám unést a mám plno plánu na vaření. Bohužel z toho pak sejde a já tahám z ledničky, v tom lepším případě, unavené kousky zeleniny. Máš pravdu v tom, že domácího pečiva si více vážím, protože za ním vidím tu práci.

Marcela

U nás hraje roli to, že je v současné době někdy náročné věci správně skladovat….my dáváme některé druhy do lednice, ale to vytváří v lednici vlhkost a pak se naopak něco rychleji zkazí, zmizelo hodně to spojení se správným skladováním, staví se neprodyšné domy, kde v zájmu zachování tepla tam nebývá odvětrávaná spíž a to by přitom tolik pomohlo……já k tomuto směřuji svou pozornost a stejně jsem ještě nenašla ideální způsob skladování zeleniny, nevím, jaký sklep je třeba pro co vhodný, v našem bych určitě jablka neskladovala, je tam moc vlhko, tam já vnímám největší úskalí, v tom nesprávném skladování…

Šárka

V plýtvání potravinami mi prospělo to, že mnohem častěji nakupuji u nás v obci v “jednotě” oproti nakupování v nákupních centrech, tam to totiž psychologicky na člověka hrnou od vstupu až k pokladně, sama rádoby akce a vy nakoupíte i co jste nechtěli … u nás v obci nakupuji co potřebuji. A nejvíce úsporné je to, že jsme začala péct pečivo doma, to jsme měli vychytané nejméně, nadbývalo a plýtvalo se jim. Když housky nebo rohlíky upeču sama, tak se ještě nikdy nevyhodilo, jsou chutnější, a navíc si jich člověk více váží, když vynaložil to úsilí.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.