Pižmovka

cm autoimunita1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Z jater a srdce kachny pižmovky velké – Anas Barbariae – je připravován z filtrovaného aseptického autolyzátu nejoblíbenější protichřipkový lék ve Francii, jeho popularita roste i v USA. Jako slepičí polévka, tak i lék vyrobený z kachny má protiinfekční účinek. Možná je to proto, že ve střevech kačen se nalézá 80 % všech znamých virů a díky zákonu podobnosti mají tyto mikrodávky virů léčivé účinky.

Nejúčinnější je v potenci C 200, v které se u nás i prodává. Nemá charakteristický obraz léku, doporučuje se jako preventivní lék při chřipkách. Chřipka má většinou tyto symptomy: horečka, bolesti po těle, celková slabost, rýma a kašel. Nejúčinnější je do 48 hodin po objevení se symptomů. Je dobrý i při léčbě nachlazení, ale není tak účinný jako při chřipce.

Původ léku Oscillococinum sahá až do doby španělské chřipky v roce 1919. Doktor Joseph Roy, armádní lékař, který byl velice zaujatý výzkumem, se pokoušel nalézt u nemocných mikroba způsobujícího chřipku, aby z něj připravil vakcínu. Měl za to, že v krvi svých pacientů opakovaně pozoroval jistého oscilujícího mikroba, o němž se domníval, že je za toto onemocnění zodpovědný. V té době byla divoká kachna – pižmovka velká – považována za možného nosiče chřipky. Proto se doktor Roy při svém výzkumu zaměřil na autolyzáty jater a srdce těchto kachen ve víře, že v nich najde tohoto oscilujícího mikroba, kterého nazýval „oscillokok“.

Později se ukázalo, že nositelem chřipky není mikrob, nýbrž virus, a že tento „oscillokok“ byl pravděpodobně pouze neškodný diplokok. Avšak, jak se již v mnoha případech v historii stalo, tento omyl umožnil Josephu Royovi testovat homeopatický lék, který je skutečně účinný proti chřipce.

A tak se zrodil nový lék – Oscillococcinum 200 Dr. Josepha Roye. Později se nazýval Oscillococcinum 200 a nakonec jenom Oscillococcinum. Dvousté ředění se v té době v homeopatii běžně používalo. Připravovalo se podle Korsakovské metody – takzvané metody jedné láhve – a tato metoda se při přípravě léku Oscilloccocinum používá dodnes. V roce 1931 požádal Dr. Joseph Roy o udělení patentu. Lék Oscillococcinum si velmi rychle získal velký úspěch u lékařů i pacientů, kteří ho dodnes používají i k léčbě jiných virových onemocnění. V roce 1944 se léku Oscillococcinum dostalo prvního úředního potvrzení a od té doby se začalo jeho používání rozšiřovat do mnoha zemí. používá se jak v USA, tak v Rusku, jak v Evropě, tak v Africe.

Proč je Oscillococcinum tak účinné a nevyžaduje individualizaci, jako většina ostatních homeopatických léků?
Tento lék obsahuje obrovské množství homeopaticky potencovaných aminokyselin a dalších působků, které zvyšují potenciál obranných mechanismů, hlavně enzymů. A správně fungující enzymatické systémy jsou nejúčinnějším doplňkem imunitního systému. Enzymatické systémy jsou „standardizované“ fungují u všech lidí stejně, zde není potřeba individualizovat. Je to zcela v souladu se základní poučkou klinické homeopatie, že patofyziologická shoda má přednost.

Anas barbariae se nyní také kombinuje s jinými homeopatickými substancemi např. s Echinaceou. Potencující jeho protizánětlivý a imunostimulační účinek a Cuprum glukonicum s relaxačním efektem, výrazně ulevující spasmům všeho druhu. Vznikl tak DOLICOCCIL a používá k prevenci chřipkových onemocnění v dávce 1 tuby globulí podávané 1 x týdně po celé období zvýšeného výskytu infekce. V terapii bývá neméně úspěšný za předpokladu, že se začne užívat včas, tedy již při prvních příznacích onemocnění, a to v dávce 1 tuby globulí 3 x denně.