Pimentovník: nové koření, které dobře znáte

jamajsky pepr

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pimentovník zní jako velmi netradiční koření. Opak je ale pravdou. Koření, které známe jako „nové“, je vlastně dost staré. Jeho chuti i léčebných účinků využívali již staří Mayové. Věděli jste, že myrta má mnoho označení a dobře poslouží i při obyčejném nachlazení? Co dalšího jste o pimentovníku nevěděli?

Historie pimentovního

Pochází ze Střední Ameriky a Karibiku, kde jeho kvality již dávno „ochutnaly“ tamní civilizace. Prvním bílým mužem, jenž se s pimentovníkem setkal, byl až Kryštof Kolumbus, když se na své druhé cestě zastavil na Jamajce. Nazval ho „jamajský pepř“ a spolu s dalšími plody Nového světa ho na počátku 16. století přivezl do Evropy. Trvalo však další století, než se používání pimentovníku po starém kontinentu rozšířilo. Pro relativně nové koření, navíc z Nového světa, se tak vžil obchodní název: „nové koření“. Otec botaniky Carl Linné ho oficiálně pojmenoval Myrtus dioica, u nás myrta všechutná. Až roku 1947 se z myrty stal pimentovník – Pimenta dioica.

Doma v ráji

Jeho domovem jsou svahy vlhkých tropických lesů a savan Antil a Střední Ameriky – jižní Mexiko, Honduras, Kostarika, Jamajka, Dominikánská republika, Kuba, Bahamy a další nádherné destinace v Karibiku. Svou domovinu vlastně dodnes neopustil. O komerční pěstování se sice pokoušejí i v jihovýchodní Asii, ovšem s menšími výnosy. Rostlina nesnáší mrazy, v oblibě má teplé, slunné stanoviště s bohatou písčitou půdou.

Bez ptáků žádné koření

Pimentovník pravý je stále zelený, 10 až 20 metrů vysoký strom s tenkou šedobílou borkou, která se v šupinách i celých plátech odlupuje. Má velké, i 20 cm dlouhé a 9 cm široké, kožovité vstřícné listy s eliptickou čepelí. Jsou na nich patrné siličné žlázky – listy po rozemnutí příjemně voní. Až sto drobných bílých květů se sdružuje do asi 10 cm dlouhé laty přisedlé v úžlabí listů.

Kvítky jsou zčásti oboupohlavné, funkčně však většinou jednopohlavné, samčí se stovkou tyčinek, samičí jen s 50 a se spodním semeníkem, který se po oplození mění v plod – asi 1 cm velké kulovité, žlázkami zdrsnělé bobule s 1 až 3 plochými semeny. Ta mohou vyklíčit až po průchodu ptačím trávicím ústrojím.

Na sklizeň si pěstitelé musejí počkat. Pimentovník roste pomalu, plně plodit začíná až ve 20 letech, přičemž průměrný roční výnos pak je asi 50 kg bobulí na rostlinu. Bobule se sklízejí nezralé, ještě zelené. Tradičním sušením na slunci získají žluto až červenohnědou barvu, připomínají kuličky pepře.

Výtažek z jejich slupek obsahuje až 5 % silic, hlavně eugenolu, třísloviny, vitaminy A, C, B1, B2, B3, dále množství minerálů: železo, draslík, hořčík, mangan a organické kyseliny.

Všehochuť v kuchyni

Aroma pimentovníku v sobě spojuje vůni a chuť pepře, hřebíčku a skořice, dříve se mu proto říkalo „všehochuť“, v angličtině dodnes „all-spice“. Z tradiční karibské kuchyně se nové koření rozšířilo celosvětově a stalo se nenahraditelnou složkou mnoha národních jídel. Přidává se do masa, klobás, omáček, marinád, kari a chilli směsí, též do sladkého pečiva, koláčů, pudinků, dortů a dokonce žvýkaček.

Říz dodává mnoha alkoholickým nápojům, tradičně samozřejmě jamajskému pimento dram. Esenciální olej z bobulí pimentovníku je složkou parfémů, voňavek, mýdel, toaletních vod a další kosmetiky. Z listů se vyrábí potravinový konzervant i přírodní pesticid. Za zmínku stojí dřevo pimentovníku využívané pro svou tvrdost, pružnost, krásnou červenohnědou barvu a kresbu zejména na hole a násady deštníků.

Účinky: Nové koření, starý lék

Již staří Mayové objevili léčivé schopnosti pimenta. Kromě toho, že se hodil na balzamování zemřelých, pomáhal i při nachlazení či trávicích potížích. Nové koření má lokálně anestetické, mírně antiseptické a antibakteriální účinky. Dá se proto užívat nejen při zánětech dýchacích cest a k podpoře trávení při průjmech či nadýmání, ale také na modřiny, bolavé klouby a svaly, při menstruačních obtížích, bolestech zubů a zánětech dásní, pomáhá u diabetu…

Klinické studie prokázaly, že některé složky pimentovníku mají dokonce protirakovinné účinky. V neposlední řadě pomáhá aroma nového koření maskovat nepříjemnou chuť jiných léků. Vyhnout by se mu měly osoby citlivé, těhotné a kojící matky a nemocní s chronickými trávicími chorobami. Vzpomeňte si na tento rostlinný poklad Nového světa, třeba až si budete pochutnávat na sváteční svíčkové omáčce.