prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Perorální kontraceptiva jsou evidentně bezpečná. Diskuse však pokračuje.

18.11.2004
Kontraceptiva mají význam nejen k ochraně před nechtěným otěhotněním. Snižují menstruační obtíže, preventivně působí proti vzniku karcinomů ovaria a endometria a proti zánětům v malé pánvi. Některé nové kombinované přípravky prokazatelně příznivě ovlivňují lipidový profil a stabilizují odpověď organizmu na inzulin atd.

Příčinou trvajících polemik však jsou zprávy o zvýšeném výskytu cévních komplikací, především žilní trombózy, u žen, které užívají kontraceptiva tzv. 3. generace. K tomu pozn.: V medicíně se tradičně označují nové typy léčiv jako „léky nové generace“. To platí i pro kontraceptiva. Přípravky „1. generace“ obsahovaly 50 a více mikrogramů estrogenu, a dnes již prakticky nejsou používány. Kontraceptiva „2. generace“ obsahují méně než 50 ug estrogenu kombinovaného s progestiny – s výjimkou dvou nedávno vyvinutých a do praxe zavedených progestinů bez androgenních účinků, desogestrelu a gestodenu. Přípravky „3. generace“ obsahují méně než 50 ug estrogenu a tyto nové progestiny. (V USA se k nim přiřazují i přípravky obsahující norgestimat, který má také jen nízké androgenní účinky. V Evropě se tato látka v širší míře neužívá.) Může se diskutovat o tom, do jaké míry je takové dělení na generace oprávněné. V praxi se však běžně užívá. Jinak je ale jistě správné v každé studii uvádět přesné složení použitého přípravku nebo přípravků, nikoli jen obecný odkaz na „přípravek n-té generace“.



V posledních letech byly publikovány výsledky nejméně pěti větších epidemiologických studií, z kterých vyplynulo, že s užíváním kontraceptiv obsahujících desogestrel nebo gestoden je spojeno vyšší riziko výskytu trombotických komplikací, než s užíváním kombinací obsahujících levonorgestrel (tj. „2. generace“).

 

Kritikové především poukazují na to, že žádná studie nebyla koncipována jako prospektivní, zaslepená, kontrolovaná. Všechny pouze shromáždily klinické údaje, které ovšem nutně měly nedostatky kazuistik. Není proto jasné, zda pozorovaný zvýšený výskyt trombotických onemocnění kauzálně souvisí se složením kontraceptivních přípravků, nebo šlo o důsledek jiných faktorů, které studie nesledovaly, resp. neznaly.



Závislost vzniku trombóz na typu progestinu by byla překvapující – nejsou známy biologické příčiny takových odlišností ve vlastnostech progestinů. Cílené hematologické studie nezjistily žádné rozdíly v aktivitě koagulace ani fibrinolýzy. Při užívání kontraceptiv 3. generace zpravidla dochází k zvýšení hladiny faktoru VII a aktivovaného C-proteinu: tyto změny nemohou souviset se zvýšením rizika žilní trombózy.



Ne dost spolehlivá je sama epidemioligická metoda, která u neinfekčních chorob může upozornit jen na skutečně výrazné rozdíly. Ale údaje o zvýšení rizika se v daném případě pohybují na samé hranici průkaznosti. U mladých žen se vyskytuje jen málo trombóz, takže čísla ve většině studií (včeně údajů o zvýšeném výskytu v souvislosti s kontracepcí) jsou jen nízká. Ze studie, která hodnotila zdravotnickou dokumentaci 540 tisíc žen, vyplynulo, že výskyt žilní trombózy u žen, které nerodily a nepoužívaly kontracepci, je 1 případ na 10 000 žen/rok. Tento ukazatel se u žen, užívajících kontracepci, zvyšuje na 3, u žen, které byly těhotné, na 6.



Při porovnávání rizika v závislosti na typu progestinu citované studie zjistily, že přípravky s desogestrelem nebo gestodenem zvyšují (proti levonorgestrelu) riziko 2,3. Ale novější studie, zaměřené na tuto otázku, uvádějí zvýšení méně než 1,5x, což rozhodně neukazuje na příčinnou souvislost.



Další kritický argument upozorňuje na to, že přípravky 3. generace byly při uvádění na trh deklarovány jako bezpečnější z hlediska vyvolání trombotických komplikací. Jsou proto více předepisovány právě ženám se zvýšeným rizikem – vyššího věku, s trombotickým onemocnění v osobní nebo rodinné anamnéze, se záněty, obezitou, diabetem, nadměrnou konzumací alkoholu nebo kouřením atd. (což konkrétními fakty o preskripci potvrdil např. průzkum provedený v SRN).

 

Je také třeba brát v úvahu, že ženy, které se nově rozhodly pro kontracepci (resp. jejich lékaři), zpravidla volí nejnovější typ přípravku. Protože k výskytu trombotických komplikací dochází nejčastěji během prvních dvou let užívání kontraceptiva, nové přípravky jsou při epidemiologických studiích znevýhodněny.

 

Další skutečností je, že žilní trombózy jsou jen jedním z možných rizik, a to až na výjimky nikoli nejvyšším. Pokud jde o cerebrovaskulární příhody, žádná ze studií neuvádí jejich zvýšení. Výskyt infarktů myokardu je u uživatelek kontraceptiv 3. generace nižší. Jiné rizikové faktory kardiovaskulárních chorob jsou zřejmě daleko významnější.



Konečně je třeba vidět i skutečnost, že u žen po porodu se výskyt žilních trombóz zvyšuje 6x – tedy daleko více, než v souvislosti s kontraceptivy. A také, že k vážné trombotické komplikaci dojde asi 1x na jeden milion uživatelek kontraceptiv/rok.



Celkově je tedy kontracepce hodnocena jako bezpečná metoda s velmi vysokou efektivností (99,9%). Což neznamená, že je zcela bezproblémová. V září 1998 byly uveřejněny výsledky studie provedené v Severní Karolině (USA), která se na souboru 1 657 žen snažila zjistit, proč některé ženy užívání kontraceptiv přerušují.


V USA pravidelně užívá perorální kontraceptiva asi 30%, a alespoň někdy v životě asi 80% žen. Ale jen asi 1/2 až 2/3 žen, které začaly užívat kontraceptiva, je užívá ještě po jednom roce. K největšímu „úbytku“ dochází během prvních 3 - 6 měsíců.

Uvedená studie při hodnocení stavu 6 měsíců po předepsání kontraceptiva došla k číslu 68 % („nové uživatelky“), resp. 84 % („staré uživatelky“, které v začátku studie pouze přešly na jiný typ přípravku). Z těch, které se rozhodly užívání ukončit, to 46% učinilo pro vedlejší účinky, 23 % ztratilo důvod (přerušení sexuálního vztahu, otěhotnění), 6 % považovalo pravidelné užívání za obtížné, 5% začalo mít obavu z dlouhodobého užívání hormonů, 3 % uvedlo, že přípravky jsou pro ně příliš drahé, 9 % ukončení kontracepce doporučil jejich gynekolog.

Jako vedlejší účinky byly nejčastěji udávány: nepravidelné krvácení (12 %), nauzea (7 %), váhový přírůstek (5 %), změny nálady (5 %), pocit napětí v prsech (4 %), bolesti hlavy 4 % aj.

Jako podklad této zprávy byla použita série prací ze sympozia o otázkách perorální kontracepce, kterou uveřejnil Am. J. Obstet. Gynecol. 179, No 3, part 2, Sept. 1998. Pro další informace o americké studii viz. M. J. Rosenberg et al., Am. J. Obstet. Gynecol. 179:577, Sept.1998.


18.11.2004
autor: MUDr. Pavel ŠÁCHA
další články v rubrice: Prevence


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS