prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Partnerské vztahy

15.06.2004

Kolik knih již bylo napsáno na toto téma. Kolik lidí si na tomto tématu založilo svou existenci. A kolik otázek a problémů v partnerských vztazích je uměle vytvářených, zbytečných a nesmyslných? Existují dvě cesty. Jedna z nich přináší neustálé komplikace. Střety. Hádky. Podezírání a nedůvěru. Skryté i otevřené soupeření. Vyčerpání. Připravuje vás o nervy, život, peníze i děti.

 

Druhá z nich nese radost a tvořivou energii. Svobodu a krásu. Nadšení ze života a z lásky. Život naplnění poznáním. Přesto si téměř každý zvolí cestu první. Jak je to jen možné? K cestě bojovníka potřebujeme nedokonalost života. Neboť, kdyby bylo vše dokonalé, o co bychom usilovali?


Partnerské vztahy jsem si prožil z vícero stran. Prožil jsem si několik mileneckých vztahů, dvě svatby, dva rozvody, tři porody. Mé vlastní děti vychovává jiný „táta“ a já sám jsem vychovával děti někoho jiného. Znám desítky nejrůznějších dvojic a jejich stížnosti. A vůbec nemám potřebu psát stovky stran o tisících nejrůznějších partnerských zádrhelů, problémů, či neshod. Všechny totiž ve skutečnosti vycházejí z jednoho jediného – mylného – pohledu na partnerství.


Jsme civilizací několika miliard nemocných lidí. To není jen laciná pozérská fráze. To je smutný fakt a pokud se mi v tomto článku podaří vysvětlit, co mám na mysli, poznáte, že mám pravdu. Naší smutnou nemocí, která nás od narození do smrti užírá a vysává zevnitř, je nadměrné osobní vlastnictví hmotných statků. Nežijeme pro život, žijeme pro majetek. A vztahy považujeme za formu osobního vlastnictví.


Nejsme naučeni lásku dávat – jen ji toužíme získávat, vlastnit – a nedat z ní ani kousilínek někomu jinému. Přivlastňujeme si každého, kdo nám projeví náklonnost. Jakmile nás někdo začne mít rád, uvrhneme jej do klece svého majetnictví.


A to je první lidská cesta – cesta souboje. Dva lidé se vzájemně uloví do klecí svého osobního vlastnictví a začnou bojovat o nadvládu. Neošívejte se, nekruťte hlavami – je to o vás, ano, o vás!


Když se nám někdo začne líbit, děvče chlapci, chlapec dívce, co je naše první otázka? „Chodíš s někým? Máš přítele? Jsi ženatý?…..“ Zjišťujeme, zda je dotyčný jedinec již „něčím majetkem“, nebo je k mání.


Je-li k mání, je přitažlivý. Je-li již zadaný, buď se otočíme jinam, nebo o něj začneme válčit s tím, kdo je „jeho vlastníkem“.


Když si člověk oblíbí jinou osobu, která je již zamilovaná, má dlouhodobý milenecký vztah, nebo je vdaná, či ženatý, automaticky přijme přikázání civilizace:

  • Někdo tuto osobu vlastní a má na ní právo.
  • Já svou láskou toto právo narušuji.
  • To je nemorální a proto jsem špatný.

 

Jenže podobné situace přicházejí mnohokráte za život úplně každému – takže jsme všichni mnohokráte špatnými. To je ale nesmysl, že ? Přesto v něm žijeme. Jsme nemocní.


Vlastnictví je zničující iluze a my jsme její obětí. Vlastnictví v partnerských vztazích je tou největší iluzí, jakou si člověk dokáže vymyslet. Přesto o něj usilujeme tak, že na tuto iluzi obětujeme přes 75 % svého času, energie, myšlenek i činů.


Znáte jinou živou bytost na této planetě, která by se chovala podobně?

Ve spoustě pohádek si princ ověřuje spolehlivost chudé dívky, zda ho miluje více, než sebe sama, princezny si kladou takové podmínky, které by samy v životě nesplnily a zamilovaní se vzájemně zkoušejí z absolutní věrnosti až za hrob. Jinými slovy, každý chce takové zboží, které by bez výhrad, ochotně, s úsměvem a do konce života patřilo jemu, aniž by se o to zasloužil stejnou měrou. Jenže lidé nejsou zboží. Lidé jsou všichni vlastníci, majitelé, která se potácejí životem a hledají slabšího, kterého by mohli ulovit a vlastnit, tvarovat ho podle svých představ, poroučet mu, MÍT HO!

Ale když jsou všichni lovci, kdo je oběť ? Obětí jsou v tomto případě všichni lovci. Bez výjimky. Obětí sebe sama.

 

Proč se vlastně ve vztazích trápíme?

Připomeňme si nejčastější příčiny trápení v partnerských vztazích (pro zjednodušení to vezmu jako úvahy muže, ale klidně si dosaďte ženu, je to totéž):

  • Je volná? Trápím se tím, že jistá žena miluje jiného muže. Zopakujte si několikrát tuto větu. To je ale blbost, co? Proč bych se měl já trápit tím, že jsou jiní dva lidé šťastní a chtít jim to ničit ? Budu hledat tu, která bude šťastná se mnou!
  • Jak ji získám? Úvaha lovce – jak ulovím svou kořist? Nahlas se sice sám obelhávám slovy „Já ji miluji, mám ji rád, dal bych pro ni život“, ale ve skutečnosti se mé činy řídí jediným – „Chci ji vlastnit tak, aby k ní nemohl nikdo jiný! Chci to být já, kdo ji ovládá, kdo s ní spí, kdo jí určuje další život!“
  • Opravdu mne má ráda? Tahle otázka už na světě způsobila tolik žalu, bolesti, utrpení a křivd, že se to ani vypovědět nedá. Nikdy na ni nezískáte odpověď s důkazem, s doživotní zárukou, s úředním potvrzením a pečetí. Přesto o to od první do poslední chvíle vašeho vztahu tvrdě a s vypětím všech sil usilujete. Zcela marně.
  • Je mi věrná? Tak tahle otázka je ještě větší ničitel, než ta předchozí. Chcete dokazovat věrnost, protože nevěříte v lásku? Jste slaboši a slabochy zůstanete tak dlouho, dokud bude otázka věrnosti, či nevěry znít ve vaší hlavě.
  • Podvádí mně! Co to znamená v partnerském vztahu? Váš majetek neplní vaše přání? Vaše věc, kterou jste ukořistil, aniž vám kdy patřila, se nechová tak, že vám neleží od rána do večera u nohou? Upřímně – pokud si myslím, že mne partnerka tím, že má ráda i jiné lidi, podvádí, pak ji vlastně jinými slovy nedovoluji být svobodnou a šťastnou, i když jsem jí to při dobývání všemi způsoby sliboval. Pliveme na politiky, že nedodržují své předvolební sliby a sami v každém vztahu činíme navlas to stejné.
  • Jen aby na to nepřišla? A na co? Na to, že ji už nemiluji? No, to je přirozené lidským pocitům, že nejsou stálé a navěky. Že miluji jinou? Na to mám jako lidská bytost právo do přírody, protože to tak sama příroda zařídila. Srdce si moc poroučet nedá. Ale když se neřídíte pravdou v srdci, ubližujete všem. Sobě, protože se týráte, své partnerce, kterou už nemilujete a necháte jí žít ve lži a té, kterou milujete, protože ji nutíte se chovat, jako by se ta tu skrývanou lásku musela stydět.
  • Jak jí to říct, abych jí neublížil ? Především, nikdo nemá právo na můj život a mou lásku, stejně, jako já nemám právo na lásku a život někoho jiného. Najít cestu šetrného sdělení je věc složitá, ale žít ve lži a přetvářce pod vydíráním druhé, jak moc bych jí rozchodem, nebo láskou k jiné ženě ublížil, také nemusím. Záleží to jen na mně, na nikom jiném. Jen si musím pamatovat, že chci-li svobodu, musím jí dát i všem ostatním.

 

Tyto a podobné otázky tvoří třičtvrtě aktivit vašeho života. Více, či méně se veškeré vaše konání točí kolem lovu partnera a jeho udržení. Studujete, děláte kariéru, získáváte tituly a moc – pro ulovení co nehodnotnějšího partnera. Navíc, hodnotu partnera neměříte svým srdcem, ale obdivem a závistí druhých.

 

Když se takto podíváte na život běžných lidí, měly by se skutečně šťastné páry vystavovat v muzeu, jak jsou vzácné.

Přitom stačí tak málo. Mžiknutí oka. Záchvěv motýlího křídla. Jen tolik času a námahy potřebujete ke změně.

 

Cesta Toltéků – cesta pravdy

Překročte pomyslnou linii, dělící svět obyčejných utrápených lidí od světa svobodných bojovníků - Toltéků. Ta linie je navíc jen ve vaší mysli, takže se přitom nemusíte ani pohnout.

 

Zásada života Toltéků je jednoduchá – ve vztahu se nezaměřujte na dostávání lásky, důvěry, pomoci, času, milování a objímání od jiných, ale na dávání lásky, důvěry, pomoci, času, milování a objímání jiným. Rázem se vám celý váš svět i život převrátí naruby!

 

Jde o následující rovnici: Pokud jsem soustředěn na to, zda mne někdo miluje, zda je mi věrný, zda se neschází s jiným – musím si tuto skutečnost potvrzovat neustále znovu a znovu – a nikdy nejsem uspokojen na delší dobu, než na přítomný okamžik.

 

Ale pokud obrátím svou pozornost naruby, zaměřím se na druhou stranu téže mince, tak dojdu okamžitě k poznání, že svým zamilováním se do určité osoby jsem ve svém nitru otevřel zdroj krásy, štěstí, blaha a lásky. Jsem šťastný, že existuje někdo, kdo pro mne tyto zdroje proudících pocitů otevřel. Ten zdroj nemusím hlídat – je bezedný. Můžu z něj rozdávat všem tolik, kolik jen stačím a čím víc dám, tím více je ten zdroj silnější a mohutnější. Nemůže mi být sebrán, upřen, zakázán. Nemůže jej nikdo oslabit – kromě mne samotného. Můžu si ze své lásky k jiné kdykoli nabrat plný džber krásna – ani u toho ta, kterou miluji, nemusí být (někdy o tom dokonce ani nemusí vědět).

 

Strach a představivost v partnerských vztazích

Strach i představivost jsou oboje i dobrým sluhou, i dobrým pánem. A protože obojí je nehmotným výtvorem naší vlastní mysli, jsme si sami odpovědni za to, zda nám strach a představivost slouží, nebo nás bičují (jen pro pořádek – Toltékům slouží J).

 

Mohu se bát o to, zda je mi má milá věrná, nebo nevěrná. Budu se bát celý život. Zbytečně, protože přesvědčivý důkaz o její nehynoucí věrnosti nikdy nezískám.

 

Také se mohu bát, aby mi má láska k dívce nezevšednila. Pak mohu vymýšlet, jak naší lásku osvěžit, oživit a mít z toho vždy radost – též celý život. Co myslíte, co má větší smysl? Co mne energeticky vysílí a co posílí?

 

S představivostí je to stejné. Mohu si představovat, jak s mou dívkou všichni ostatní muži na světě flirtují, jak ji svádí, jak ona podléhá, jak se mi za zády smějí ….. a udělám ze života peklo na zemi své dívce i sobě. Své dívce jen do té chvíle, než mne opustí a sobě navždy.

 

Ale když použiji představivost na napsání milostné smsky, e-mailu, či dopisu, na vytvoření chutné večeře, kterou jednou já pro změnu uvařím své ženě, na výlet, kterým svou přítelkyni vyvedu ze světa každodenního režimu a běžných starostí, užívám si a nabíjím se energeticky hned dvakrát – jednou, když vymýšlím a podruhé, když realizuji. Peklo, nebo ráj? Co sám pro sebe a v sobě vytvořím?

 

Vztah je záležitostí dvou

Cesta Toltéků je cesta poznání a pochopení. Cesta takových změn, které vedou k trvalému posilování a osvobozování. K trvalé tiché vnitřní radosti ze života. Z každého činu, z každé minuty.

 

A vyléčit a narovnat lidské vztahy je záležitostí okamžitého rozhodnutí a přelomu v přístupu, ale také v dlouhodobém přeměňování všech praktických návyků a vazeb, které jste si již v minulosti stačili vytvořit. Je nesmírně důležité na dlouhou cestu vykročit – první krok je zlomovým okamžikem – ale pak je třeba ujít každý další z téměř nekonečné řady kroků a kroků. A při této cestě vás najednou začnou pobolívat nohy, sednete si vedle cesty a nebude se vám chtít dál, odbočíte na jinou cestu a když zjistíte, že jste příliš daleko, nebude se vám chtít vrátit se na začátek, uvědomíte si, že jste vykročili na správnou cestu, ale se špatným partnerem, …….

 

Na vztah je třeba dvou. A chvilku lze jen dávat a nedostávat, ale ne dlouho. Pokud chtějí oba dostávat, jste v doživotním souboji. Pokud najdete partnera, kterému je potěšením také dávat, jste v ráji.

 

A když je cesta špatná, nebo se změní partner, nebo se stane něco, co vám dobrou cestu znehodnotí, nebojte se a vraťte se na začátek. Tajemství života totiž není po jedné cestě dojít až do cíle, cíle je u všech cest stejný – vlastní smrt - ale JÍT PO SPRÁVNÉ CESTĚ – CESTĚ SRDCE. A cest srdce je nekonečné množství.


Související články:
Muž nebo žena? - Partnerství
Partnerství nevychází?
Láska - Jste zrozeni pro lásku!
Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu
Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu (2.část)
Tajemství šťastných manželství
Jak oznámit druhému, že je konec


15.06.2004
autor: Jaroslav Polák
další články v rubrice: Psychologie


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS