Panická ataka u žen, a jak s ní pracovat

panicka ataka u zen

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Panická ataka není volbou, jednoduše přijde, několikrát za rok, měsíc, dokonce i týden.

Stav, který se kolikrát objeví i bez zjevné příčiny, zasáhne myšlenky, emoce, ale především naši fyziologickou stránku. Trvá většinou několik minut, někdy se však může jednat o jejich celé desítky. A v této fázi je, za normálních okolností příčetně smýšlející člověk, doslova paralyzován strachem, třesem, nadměrným pocením, pocitem k zalknutí, kdy zcela dochází k rozkladu osobnosti. Výjimkou nebudou ani další tělesné projevy, jako je bušení srdce, zvýšený krevní tlak, neschopnost promluvit, dokonce se ani nadechnout. V hlavě hučí jako v úlu, člověk je strnulý, může mít též pocit, že doslova ztratil kontrolu nad svou hybností. A tato ztráta citlivosti a hybnosti končetin bývá, bohužel, jedním z nejčastějších příznaků. Nám, kteří panickou atakou neprocházíme, mohu přiblížit například černými sny, ve kterých marně lapáme po dechu, jsme svázání strachem, hrůzou, a i v nepříznivé, do extrému vyhnané situaci, nejsme schopni učinit krok, dokonce ani zakřičet, jakkoli se pohnout, naznačit, zachránit sebe. Z takových snů se člověk většinou uprostřed noci probere, zpocený a vystrašený, bdící až do rána. Tyto sny mohou být reakcí na stresový faktor, starou, nezpracovanou vzpomínku, trauma, dokonce i zvuk, který se tak notně blížil zvuku vysypaného skla, skřípějících brzd, plechu, kterým se prodíraly záchranné hasičské nůžky. To vše jsou sny, které se, tu a tam, zdají do jednoho všem. A jsou zcela v pořádku, neboť naše podvědomí pracuje i ve snech. Nicméně, onen problém nastane, pokud se tyto sny zhmotní a my, ačkoli bdíme, odžíváme své sny v reálném, denním čase.

Ženy jsou panické atace vystavovány častěji než muži

Jednou z příčin může být i hormonální kolísavost, které je ženský organismus vystaven vlastně nonstop, což může neblaze působit na křehkou nervovou soustavu. Jen uvažme, kolik žen trpí premenstruačním syndromem, případně vzpomeňme na období krátce po otěhotnění či porodu. Netrvá-li dlouho, je opět v pořádku, teď si však představme, že takto prožíváme několikrát týdně. Bez toho, aniž bychom porodily či kojily.

Jaké jsou další spouštěče panické ataky?

Já sama mám diabetes 1. typu, kdy se mi občas, kdy zcela nevychytám poměr zvolených sacharidů a inzulínu, případně přijaté sacharidy spálím pohybem, stane, že spadnu do hypoglykémie. A právě hypoglykémie mohou být jednou z příčin panické ataky, zvláště, jsme-li citlivější, zatížení traumaty, chronickým stresem. Ve své podstatě se během hypoglykémie mozku nedostává glukózy, která je pro něj základní živinou. A pokud dochází k prudkému poklesu hladiny cukru v krvi, tento stav se projeví třesem končetin, brněním jazyka, nervozitou, vlčím hladem, zvýšením pulzu, pocením, často též dochází k poruchám vidění, řeči a koncentrace. A pozor, tento stav nenáleží pouze diabetikům. Jste na přísné dietě?

Případně jídlu věnujete jen pramalou pozornost?

Hodně sportujete a vynechaná svačina není žádnou výjimkou?

Málo spíte, přespříliš pracujete a hlad mírníte několika šálky silnější kávy?

Případně fungujete na potravinách vysokého glykemického indexu, které rovněž negativně ovlivňují hladinu krevního cukru?

I zdravý člověk může padat do hypoglykémií. A ty pak představují, pro tělo i psychiku, značný nápor, který může vyživit problém s nálepkou „panická ataka.“

Mnoho žen, se kterými pracuji a které se zmíní o problematice častějších panických atak, věnují stravě pramalou pozornost. V jejich jídelníčku též spatřuji deficit hořčíku, cenných omega 3 a 6 NMK, přijímaných ve vyváženém množství a poměru. Ať chceme nebo ne, harmonický jídelníček je jednoduchým a zcela prostým základem. A jak sama s oblibou říkám, učí nás též sebelásce. Protože, máme-li se rádi a rády, nepotřebujeme své tělo trápit a trýznit.

Zde bych ještě udělala jednu malou vsuvku, neboť mi rovněž přijde velmi důležité. S panickou atakou se často setkávám u klientů, kteří, často z etického důvodu, upustili od konzumace živočišných výrobků, tedy masa, mléka, sýrů a vajec. Jejich cestu plně respektuji, neboť, umíme-li vyvážit porcí aminokyselin seskládaných z rostlinných zdrojů, vše je vlastně správně a tělo nikterak nestrádá. Pokud je však veganský jídelníček stavěn výhradně na sacharidech, s výrazným deficitem kvalitního tuku, ale též bílkovin, tělu může začít chybět aminokyselina tryptofan. A právě tryptofan je klíčový pro vznik serotoninu!!!

Pokud jsme vyznavači veganského způsobu života, zcela jistě mysleme na semínka, ořechy, ať už chia, sezam, slunečnici, dýni, pistácie natural, vlašské ořechy, kešu, mandle. Výtečným zdrojem tryptofanu budou také ovesné vločky, luštěniny (zde doporučuji obojí namáčet přes noc), ale i listová zelenina.

Mikrobiom jako zelený praporek k pohodě a vitalitě

S nevhodně seskládanou stravou jde ruku v ruce i nedostatečně vyživený mikrobiom. O tom se v současné době opravdu hodně a do hloubky hovoří, kdy se mikrobiom stává již téměř magickým slovem. Oč se vlastně jedná? Střevní mikrobiom je složitým společenstvím obývajícím prostor střev. Zde řadíme bakterie, kvasinky, viry, houby a prvoky. Veškeré malinké obyvatele, kteří se jako celek blíží hmotnosti dvou kil. A to je už, panečku, slušná dávka mikroorganismů. Jako bychom si domů z obchodu přinesli dvě litrové lahve mléka. Pracuji-li s klienty, kteří si procházejí zánětlivým onemocním střev, ať už Crohnovou chorobou, Ulcerózní kolitidou či syndromem propustného střeva, téměř vždy přicházejí v područí hluboké únavy, depresí a často též stresu. Neboť situace, které by jindy zvládli doslova levou zadní, je teď vyčerpávají, činní je bezbrannými oběťmi. Tato cesta je pak během na dlouhou trať, ale vyplatí se, věřte mi. I já po ní kráčela, aby bylo lépe. Střeva jsou jednoduše pánem. Ne nadarmo měří takovou spoustu metrů.

Důležité je také pochopit, že střevo a mozek spolu komunikují, a to prostřednictvím tzv. neurotransmiterů. Ty vytváří nejenom mozek, ale také střevo. Zde řadíme například zmíněný serotonin, ale také kyselinu gama-aminomáselnou. Zatímco serotonin všichni známe jako hormon štěstí, zmíněná kyselina reguluje pocity bolesti, také třeba spánek. A teď, ruku na ruce, trápí-li nás panická ataka, jak ve své podstatě třeba jen spíme? Plyne noc poklidně? Budíme se odpočatí? Myslím, že odpověď na mou otázku bude spíše záporná. Střevo, střevo a zase jen střevo!!!

Udržet svůj mikrobiom spokojený a fit není otázkou jednoho dne, neboť se jedná o celý komplex nejrůznějších zásad, pravidel, návyků a principů, na které je třeba především přijít. A pokud je tělo navíc zatíženo záněty, uskládat svou stravu tak, abychom se zánětů jednou provždy zbavili. Pokud si nedokážeme pomoci sami, doporučuji vyhledat kvalitního nutričního terapeuta, který se svými klienty pracuje do hloubky, případně lékaře. V dnešní době již není problém, vybrat mezi praktiky tradiční čínské medicíny, kteří zdraví střeva vyčtou již například z vypláznutého jazyka.

Další spouštěče

Určitě by zde měla padnout také problematika hyperthyreozy, lymbské boreliózy, prolapsu mitrální chlopně, užívání drog a nadužívání kofeinu. Pak to jsou ale i spouštěče niterního rázu, jako jsou stará, nezpracovaná traumata, bolestné vzpomínky, dávné, nedořešené křivdy. Přesně, jako v tom snu. Pamatujete? Neschopnost se pohnout, hrdlo, které by křičelo, nevydá však ani hlásku. Muži se svým testosteronem dokáží problém vyřešit snáze, často též plyne z jejich mírně volnějšího životního trendu (upozorňuji, nemusí platit u všech). Jsou více v práci, často též více sportují, pořádají chlapské seance, na kterých si i prostřednictvím sportu a alkoholu dovedou odpočinou. Doslova se vybijou. Ale ženy, s celkově náročnějším pohledem na život, kdy směřují víc do hloubky, ovládány hormony, emocemi, rovněž svými strachy, které nedokážou tak snadno rozptýlit, bývají mucholapkou těchto těžkých myšlenek.

Terapie příběhu

Existují jistě psychofarmaka, o těch však hovořit nechci a spíše se zaměřím na účinek stravy, kterou jsem zmínila výše, dále též nezbytnost pohybu, který násobí hojivou náruč endorfinů, jako též terapii příběhu. A dech. Ani na ten nechci a nemůžu zapomenout, protože hluboký niterný dech, dech, kdy se nám doslova rozvibruje tělo, nás dokáže usadit do svého středu. Hluboký nádech a hluboký výdech. Vždyť kolik z nás dýchá jen mělce, vůbec nezná možnost dýchat do břicha, vždyť kolik z nás se doslova v životě dusí?

A pak, ještě zmíním terapii příběhu. Podstatu okamžiků, traumat, která bolí, zranění, která se uhnízdila zcela na „dně“ duše. Věci, o kterých jednoduše nechceme hovořit, protože se bojíme, bytostně se bojíme, že jakmile je opět vytáhneme na povrch, s oním povrchem nás zcela srovnají. Bolestné zážitky, zkušenosti a úrazy. Může se jednat o potrat, znásilnění, ztrátu životního partnera, nevěru, fyzické týrání, šikanu, těžký úraz dítěte, může zde patřit naprosto cokoli, co nás doslova paralyzuje a ovládá.

Jenže, jak dlouho tohle může člověk vydržet? Jak dlouho tohle může ustát žena, která se denně potýká s celou řádkou povinností, od péče o děti, domácnost, práci a třeba i zdraví, které není úplné? Každý z nás má nějakou svou bolest, životní selhání, svou černou díru. Každý z nás.

Jednoho dne však nutně musí uzrát chvíle, během které se z celé své podstaty rozhodneme, abychom nechali na povrch vyplout vše, co je tím závažím, nekonečnou černou dírou. Vím, bolí to, ale, ve své podstatě se rodíme přes bolest. A krásné je, že jednoho dne se pak můžeme ohlédnout a ve všech těch nezdarech vidět úžasné příležitosti, to, když jsme poztráceli strach, to, když jsme skutečně šli životu vstříc. Ať už to bude rozhovor s psychologem, účast v podpůrné terapeutické skupině, návštěva rodinných konstelací či etikoterapeuta. Případně též sdílení na síti, s ženami, které procházejí totožným, mají již za sebou, dovedou z těžkostí najít cestu ven.

Po přečtení tohoto článku, snažte se nacítit na to, co s vámi přímo rezonovalo. Co ve vás vyvolalo pocity naděje, s čím jste jako celistvá bytost zcela v souladu. A za tím jděte, po malých krocích. Protože život s panickou atakou není životem, je pouze skomíráním, což mi osobně přijde jako velká škoda.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.