Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dnešní „moderní“ slovo pandemie se používá nejen o viru, ale třeba i o nadváze, a vlastně o mnohých chronických nemocech. A v tom smyslu sem patří i pandemie dysbiózy střevní. Řešení každé pandemie je nesmírně nákladné, viz hospodářský dopad coronaviru… A už se nepíše o tom, že řešení chronických nemocí tvoří ohromný díl ve státním rozpočtu.
Postupný vznik problému
Přitom je to řešení (jen) následku a často spletitého souboru řetězců následků…
Onemocnění vždy začíná svou akutní fází. Ale předtím se v těle chystají podmínky pro nemoc. Způsobem života a řešením různých životních situací jedinec dostává své tělo do stresu, chybně se stravuje, vyčerpává se, neodpočívá, nedodržuje sedmý den v týdnu k odpočinku. Pak na unavené tělo zaútočí virus, bakterie, parazit a obranný systém se ze své oslabené pozice nedokáže s útokem vypořádat. Zpočátku se snaží např. s virem bojovat a rozpálí tělo do horečky, protože s její pomocí chce virus zničit. Mít horečku je nepříjemné, ale což, v nabídce je snadno dostupný lék na snížení horečky. Ta klesne, dotyčnému se uleví, ale již v tomto kroku, aniž si to uvědomí, začne první stupeň rozvoje chronického onemocnění, a vlastně v celém kontextu společnosti: pandemie. Proč?
Krátkozraký krok s následky
Teplota sice klesne, ale to vyhovuje viru, protože nemá překážku v těle se množit a imunitu oslabit. Na tuto situaci čekají bakterie. Naše sliznice jsou osídleny celou řadou bakterií, virů, parazitů, archebakterií (starobylých) a dalších mikroorganismů, jsou však udržovány v symbióze, a na tom se podílí imunitní systém. Ale pokud nastane situace, kdy imunitní systém nedokáže tuto kontrolu udržet (např. zmíněným procesem), pak se na sliznici rozmnoží nežádoucí mikroorganismus, stane se agresorem a lidské tělo je opět v ohrožení… A pokud to vlastní imunita opět nezvládne, nasadí lékař antibiotikum, jímž vetřelce možná zničí. Uleví se, nebezpečí je zažehnáno. Došlo však jen k potlačení, problém nevyřešil imunitní systém, nýbrž antibiotikum, tím imunita neposílila, ale dál se oslabila. Současně byla poničena střevní mikroflóra, vznikla dysbióza, a vlastně je to zase krok k budoucí pandemii. Ale nemusí jít jen o popsaný způsob infekce a její vyléčení paralenem a antibiotikem.
Základ procesu
Takový proces platí i pro jiné životní příhody. Základem stále zůstávají zmíněné připravené podmínky pro nemoc. Jedinec takto „připravený“ mimo jiné ztrácí ostražitost, což je opět vlastnost přirozené ochrany těla. V takovém stavu pak snadněji dojde k nehodě, úrazu, ke konfliktní situaci. Člověk se stává pacientem, přivezou jej na chirurgii a situace se označí jako náhoda a nehoda. Objektivně je zde poranění, zlomenina, otřes atd. Ale zde ukazuji na fakt, že nehoda nemusela být náhoda. A v nemocnici je dále řešen, často nákladným způsobem, následek té nehody. Organismus je v šoku, imunita také. Lékař se obává superinfekce v ráně, proto nasadí antibiotika. A ta zase vedou k dysbióze…
Nyní bychom mohli probírat jednotlivé chronické choroby, ovšem princip je stejný. Na základě připravených podmínek se vytvoří nemoc, ke které je přistupováno tak, že se řeší jenom jako následek. Je nasazen lék, někdy dva, někdy tři i více, tyto léky udržují člověka v jeho žití a dotyčný je schopen se díky nim zařadit do normálního života. Ano, z uvedeného pohledu je to pravda, ale tento postup opět jen potlačuje příznaky, svými léky se podílí na vytvoření dysbiózy, a tedy přispívá k pandemii dysbiózy.
Pozvolna vzniklá dysbióza je nejčastější
Jindy vzniká dysbióza pozvolným, ale zajisté dlouhodobě nesprávným stravováním, nedostatečně vyváženým jídelníčkem, nepravidelným jídlem, neklidem při jídle, konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin, sladkostmi, stravou plnou sacharidů, pitím posilujících nápojů apod. To vše tvoří podmínky, kdy se ve střevu nedaří prospěšným mikroorganismům na rozdíl od nepříznivých, jež ´dostávají zelenou´. A na světě je dysbióza.
Související choroby
Se střevní dysbiózou je spojena řada chorob. Nejde přitom jen o potíže s trávením, nadýmáním, průjmem či zácpou, ale často jsou potíže označeny jako ´idiopatické střevní záněty´, tedy ´z neznámé příčiny´. Sem bych ale ve smyslu hlavního tématu přidal poznámku, že nejde o neznámou příčinu.
Totéž platí pro tzv. syndrom dráždivého tračníku.
Kromě gastrointestinálních obtíží patří do mozaiky nemocí souvisejících se střevní dysbiózou i např. bolesti kloubů, různé kožní projevy, exantémy, vyrážky.
Tématem se zabývám asi 30 let a snaha o odstranění dysbiózy byla v mé praxi vždy součástí nápravného opatření.
Příznivý vliv symbiózy na choroby
- Příznivým ovlivněním střevního prostředí lze zmírnit projevy také u pacientů s Parkinsonovou chorobou či jiných neurologických, revmatologických a dalších onemocnění.
- Přicházejí stesky lidí na různé intolerance potravin a lze předpokládat, že dysbióza stojí v pozadí i těchto diagnóz.
V dnešní situaci vnímám zcela jasně, že je nutno hovořit o pandemii globální dysbiózy. Je to nastavené zrcadlo a nestačí si jen uvědomit, že náš ´mikrobiom´ = soubor mikroorganismů v našem střevě, nefunguje optimálně.
Je nutná totální změna
Jaká? Viz výše, každý si ji odvodí sám. U chronicky nemocných lidí to platí určitě. Ostatních lidí se opatření také týkají, protože k vytvoření dysbiózy dochází nepozorovaně a nelze čekat, až se nemoc projeví. Dnes totiž snad nikdo z lidí nežije tak, že by byl z obecně platných průvodních jevů současného života nějak vynechán či netrpěl některým druhem stresu, spěchu apod. A než jakákoli potíž začne, je potřeba se preventivně o tělo i psychiku starat.
MUDr. P. Šácha