prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Paměť (2. část) - Kvalitativní poruchy paměti

23.04.2013

…aneb Jak si paměť s námi hraje

Lidská paměť může být velmi záludným pomocníkem. Jakou barvu mělo triko člověka, kterého jste dnes ráno potkali u pokladny v obchodě? Přešlo přes semafor jako druhé v pořadí auto modré nebo zelené? Co jste měli na večeři minulý týden v úterý?

 

Kvalitativní poruchy paměti

Potíže v této skupině se označují jako paramnézie. Při této skupině poruch paměti není narušeno množství zapamatovaného materiálu, není poškozena kvantita paměti, nýbrž její kvalita. Něco bylo zapamatováno ne zcela přesně, nebo jiným způsobem. Nemáme jistotu, jestli například to, co člověk deklaruje jako vzpomínku, je přesně to, co se skutečně odehrálo.

 

Jedním ze zástupců paramnézie je tzv. bájivá lhavost neboli pseudologia phantastica. Jedinec není schopen rozlišit, co se reálně odehrálo, a co je jeho pouhou fantazijní představou, kterou dotvořil nebo pozměnil reálnou skutečnost. Obsah bájivé lhavosti je fantazijní, není založen na skutečnosti, avšak jedinec ji jako skutečnou deklaruje. Lhaní jako prostředek k získání sekundárních výhod (např. aby se člověk vyhnul např. nějakému trestu – za neuklizený pokoj, nebo že dítě zapomnělo cestou ze školy nakoupit, nebo ztratilo drahý svetr) nepojímáme jako bájivou lhavost. Za bájivou lhavostí se neskrývá žádný sekundární zisk ve smyslu odměny nebo vyhnutí se trestu.

 

Konfabulace jsou podobné bájivé lhavosti, avšak zatímco při výše zmiňované si jedinec fantazijně dotvářel komplexní celky, zde dotváří a vyplňuje pouze mezery v paměti na události, které skutečně proběhly. Nepamatuje si je však celé, a proto je fantazijně dotváří, aby dosáhl jejich celek. Poruchou se stávají u dospělých, u dětí jsou konfabulace pojímány jako nepatologické, a tudíž je nebereme jako poruchu. Děti na základě fantazijní činnosti hůř než dospělí umí rozlišovat mezi skutečností, paměťovou a fantazijní vzpomínkou nebo myšlenkou.

 

Vzpomínkový klam

Stalo se vám někdy, že jste byli přesvědčeni o tom, že nějaká „vzpomínka“ byla tak silná, že se vám jevila jako skutečná. Např. že jste to byl vy, kdo přišel s tím a tím nápadem, nebo že jste ten vtip vymyslel anebo řekl vy. Pak vás ale kamarádi přesnou rekonstrukcí vyvedou z omylu a vy pak získáte „aha-zážitek“ („no jasně, už vím, byl to Honza, ne já“). Podobný zážitek máme, když se nám situace, která je silně reálná, že téměř kopíruje skutečnost, pouze přisní ve snu, a nám se s odstupem času zdá, že jsme to skutečně zažili, udělali, nebo že se to doopravdy odehrálo. Sen se jakoby transformuje do podoby kvazi-vzpomínky.

 

Ekmnézie

Ekmnézie je zajímavá porucha paměti, při které jedinec není schopen přesné časové lokalizace. Jedinec není schopen určovat s přesností časové údaje, např. o událostech, které se staly dávno, tvrdí, že se odehráli v mnohem kratším časovém období, např. ví, že byl na dovolené v Chorvatsku (což je reálný fakt), ale tvrdí, že to bylo minulý rok, přičemž však dovolená byla před sedmi lety; nebo naopak, situaci, která se odehrála nedávno, časově lokalizuje do pozdějšího období (např. že tchýně odešla do důchodu už dávno, přitom to ve skutečnosti byl jen o minulých Vánocích). Podobně jako u vzpomínkového klamu je při argumentaci a konfrontaci s realitou jedinec schopný náhledu a danou vzpomínku si zkoriguje podle skutečnosti.

 

Kryptomnézie

Při kryptomnézii jedinec manipuluje se vzpomínkami, které pokládá za reálné, i když se ve skutečnosti nezakládají na realitě. Jedincovi se jakoby vzpomínka na to, že někde něco četl, viděl, transformuje do pocitu, že nejde o vzpomínku, ale jeho původní myšlenku. Této poruše se proto taky říká jako „neúmyslný plagiát“, kdy je člověk přesvědčen o autorství něčeho, jelikož se jedná o reprodukci již v minulosti něčeho prožitého, viděného, přečteného apod. Jedinec je např. přesvědčen, že nějaké dílo (básničku, text apod.) vymyslel, i když ve skutečnosti jde o reprodukci něčeho, s čím se v minulosti někde setkal, někde tu básničku četl nebo ji viděl v jiném díle apod. Při střetu s objektivní realitou a konfrontaci dochází k náhledu.

 

Pozor tedy při unáhleném nařknutí někoho, že je lhář. Je to doopravdy tak? Co když se dotyčnému pouze minulou noc něco zdálo a svůj sen považuje za skutečnost?

 

…a co když se něco v noci snívalo nám?...

 

Celková nabídka pro posílení paměti.


Související články:
Paměť (1. část) - Kvantitativní poruchy paměti
Brahmi pro skvělou paměť
WHO: Výskyt demence se do roku 2050 ztrojnásobí


23.04.2013
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice: Nemoci


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?

178,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS