Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Osteoporóza neboli řídnutí kostí. Diagnóza, kterou si doposud v České republice vyslechlo zhruba 7 až 10 % populace. Je ale nutné připočítat ty, kteří tímto onemocnění trpí, ale neléčí se. Uvádí se totiž skutečnost, že 1 pacient z 5 své onemocnění řeší. Osteoporózou onemocní každá třetí žena a každý pátý muž ve věku nad 50 let.
Prevence
Základem u tohoto onemocnění, resp. jeho prevence, je tzv. denzitometrické vyšetření. Díky němu lze osteoporózu zachytit ještě před první zlomeninou. Ty totiž následně ohrožují soběstačnost zraněného a mohou zvýšit i riziko úmrtí. Řídnutí kostí je proces pomalý a bezpříznakový, neklamným znakem osteoporózy se tak často stává právě první zlomenina.
Vápník
Osteoporóza je mimo jiné zajímavá i tím, a poměrně o tom hovoří data získaná při měření kostí, že pro vznik osteoporózy je rozhodující genetika, nikoliv životní styl. Před touto nemocí bychom se proto měli mít na pozoru všichni. Už dříve vyšel na Celostní medicíně tento článek. V něm je mimo jiné popsáno, jak osteoporóze zabránit. Princip je stále stejně jednoduchý – dostat vápník, hořčík a další až ke stavebním kostním buňkám a současně slábnoucí funkci těchto buněk nějakým další produktem regenerovat.
Vápník má povolená následující zdravotní tvrzení:
- přispívá k normální srážlivosti krve
- přispívá ke správnému energetickému metabolismu
- podporuje správnou činnost svalů
- podporuje správnou funkci nervových přenosů
- podporuje správnou funkci trávicích enzymů
- podílí se na procesu dělení a specializace buněk
Kromě přípravku, který je zdrojem dobře vstřebatelného vápníku, je více než žádoucí zařadit také produkt, který se postará o výše zmíněnou regeneraci zlenivělých kostních buněk. Bez něj se totiž v kostech neuloží žádné dostatečně efektivní množství vápníku. Zvolit lze například Cordyceps. Houbu, jejíž účinky znali už ve starověké Číně a Tibetu, kde lze její účinky dohledat už na začátku 7. století, v Evropě byly její účinky představeny až v roce 1726. Řeč je o housenici čínské, latinsky Cordyceps sinensis. Už před mnoha lety patřila k nejcennějším houbám a dnes tomu není jinak, neboť se jedná o jednou parazitickou houbu, která roste ve vysokých nadmořských výškách. Aby ale nepřišla její síla vniveč, je třeba vybrat si potravinový doplněk s vhodnou koncentrací. Optimální koncentrace vysoce kvalitních a čistých houbových extraktů s 30 % polysacharidů zajišťuje maximální účinnost všech obsažených složek. Ne vždy totiž platí, čím více, tím lépe. Vyšší koncentrace snižuje účinnost ostatních složek, menší koncentrace jeho sílu. Ideální poměr účinných látek se uvádí při minimálně 30 % polysacharidů doplněných o 12 až 18 % D-manitolu, tedy kyseliny cordysepsové. Vyváženě se tak jeví například tento potravinový doplněk.
Vitamín D
Původně se jako prevence před vznikem osteoporózy doporučoval vitamín D. Z velkých studií s 9 tisíci klienty ze tří států vyplývá, že existuje i další a stejně účinná cesta, jak proti nemoci bojovat. Vitamín D samozřejmě není na škodu a naordinovat si ho hlavně v zimě není od věci, nicméně velkou roli hraje také sebeuzdravování. Stres a jiný duševní neklid totiž bohužel způsobí, že sebelepší přírodní látky či podávání vápníku se jen minou účinkem. Opět se ukazuje jednoznačná funkce dýchání, které dokáže zabránit překyselování organismu, čímž dochází k menším ztrátám minerálů z kostí i dalších tkání. O tématu sebeuzdravování vyšel na Celostní medicíně článek také.
S tím také souvisí další poznatek, a to ten, že není nutné do sebe zbytečně cpát chemii. Žádné ibandronáty, alendronát sodný, risendronát a podobné látky, které jsou marketingově schované za hezké názvy a obaly. Fungují totiž téměř jako jed, jehož jediným účel je doslova otrávit příliš aktivní osteoklastické kostní buňky odbourávající vápník, aby naopak buňky osteoblatické, tedy stavební, měly šanci. Chemické látky nicméně přiotráví celý organismus.
Tak tedy uzdravující efekt mají opravdu jen látky přírodní. I mezi nimi ale doporučujeme hledat. Vápník se totiž musí vstřebat až tam, kam má – tedy do nitra kosti a nikam jinam, kde by mohlo docházet k nežádoucí kalcifikaci.