Onemocnění štítné žlázy z pohledu klasické a celostní medicíny

Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí uložená na přední straně krku. Její objem se uvádí mezi 18 až 25 ml, k syntéze hormonů potřebuje jód. Řízení sekrece je ovlivněno hypofýzou z mozku pomocí TSH. Produkuje hormony T3 a T4. Ty jsou skladovány uvnitř folikulů v koloidu ve vazbě na thyreoglobulin. V parafolikulárních buňkách je syntetizován ještě kalcitonin. Účinky hormonů štítné žlázy jsou různé: působí na látkovou přeměnu, ovlivňují metabolismus cholesterolu, zvyšují energetickou přeměnu, spotřebu kyslíku a produkci tepla, stimulují růst a zrání kostry a mozku. Nedostatek hormonů štítné žlázy u novorozence má za následek retardaci tělesného růstu (trpasličí vzrůst, opoždění sexuálního vývoje), poškození nervového systému – snížení inteligence, záchvaty křečí, čemuž se říká kretenismus. Kalcitonin ovlivňuje hospodaření s vápníkem.

PROSTÁ STRUMA

Jde o zvětšení štítné žlázy bez porušení funkce. Není způsobeno zánětem ani nádorem. Činí pouze mechanické potíže – tlak na okolní struktury, zvětšení objemu krku, někdy utlačuje průdušnici a objevuje se chrapot nebo dušení.

Výskyt: Endemická struma – vyskytuje se v určitých částech světa (endemický výskyt je při postižení 10 % obyvatelstva). Sporadický výskyt je na všech kontinentech kromě Japonska a Islandu – míst s příjmem potravin s vysokým obsahem jódu. Výskyt strumy se snížil s jodizací soli.

Příčiny: Nedostatek jódu v potravě, strumigeny – tj. látky přírodního charakteru (např. i z křížatých rostlin nebo sójových bobů) nebo anorganické prvky (lithium, vápník) – v některých případech snižují produkci hormonů ve štítné žláze, ale snižují využití jódu a zvyšují jeho ztráty močí. Dále to může být nedostatečná funkce matčiny štítné žlázy v období nitroděložního života, zvýšené nároky na funkci štítné žlázy v průběhu dospívání, těhotenství a kojení. Struma v dospívání je difuzní, v dospělosti se vytvářejí hyperplastické uzly, někdy nabývají až charakter nezhoubných nádorů. Může jít i o pseudocysty, cysty.

Léčba: Prevence – jodování soli, zvýšení příjmu jódu v potravě. Ovlivnění hormony štítné žlázy, aby se potlačila sekrece TSH (thyreotropního hormonu z hypofýzy, který ovlivňuje sekreci hormonů štítné žlázy).

SUBAKUTNÍ ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Postihuje více ženy, nejčastěji středního věku, předpokládá se virový původ. Původně předcházejí známky jakékoli virové infekce. Potíže jsou dlouhodobé, typická je bolest, vyzařuje až do čelistního kloubu, někdy do hltanu. Běžné jsou zvýšené teploty. Jako léčba se podávají antibiotika a kortikoidy. Vhodné jsou opět hormony štítné žlázy k potlačení sekrece TSH, neboť jeho snížená hladina uvede štítnou žlázu do klidu.

AKUTNÍ ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY – AKUTNÍ THYREOIDITIS

Hnisavá (bakteriální) – jsou vzácné, vznikají jako komplikace těžkých infekčních chorob nebo operačních výkonů.

Nehnisavá (virová, poúrazová, postiradiční – po ozařování, poléková – např. Cordarone, poporodní).

Klinické projevy jsou: horečka, zduření štítné žlázy, bolest. Léčbou je podání antibiotik, dále protizánětlivých léků – nesteroidní antirevmatika – k potlačení zánětu, otoku, bolesti (např. ibuprofen).

Někdy může vzniknout absces, v takovém případě je nutné chirurgické ošetření – naříznutí a vypuštění abscesu.

AUTOIMUNITNÍ HASHIMOTOVA THYREOITIDA (CHRONICKÁ LYMFOCYTÁRNÍ THYREOITIDA)

Jde o chronický zánět štítné žlázy, při němž ubývají její funkční buňky. Dochází i k postupné infiltraci lymfocyty. Vede ke vzniku tuhé rostoucí strumy. Často bývá doprovázena jinými autoimunitními onemocněními (Addisonova choroba, diabetes 1. typu). Patří k nejčastějším onemocněním štítné žlázy, jde o nejčastější příčinu její snížené funkce. Dochází k vytváření protilátek proti různým antigenům štítné žlázy. Klinicky bývá obvykle němá. Je příčinou většiny idiopatických hypothyreóz (kde není známá příčina). Vzhledově bývají strumy tuhé s nerovným povrchem, někdy bolestivé. Někdy Hashimotova struma měkne nebo mění velikost a konzistenci.

Existují i jiné chronické záněty štítné žlázy: fibrózní thyreoiditis – zmnožení vaziva a přítomnost lymfocytů; Riedelova struma – tvorba tvrdého vaziva, prorůstá do okolí a stlačuje průdušnici; chronické specifické záněty – při tuberkulóze, syfilis, aktinomykóze.

NEMOCI PROJEVUJÍCÍ SE HYPOTHYREÓZOU

Hypothyreóza dospělých – myxedém. Jde o stav snížené funkce štítné žlázy.

Příčiny jsou: zánik tkáně štítné žlázy, primární poškození nebo snížená funkce hypofýzy, postižení hypothalamu. Polovina případů bývá následkem autoagresivní thyreoitidy, hypothyreózy po strumektomii a po léčbě radioaktivním jódem, podání strumigenů.

U pokročilého stavu pozorujeme vznik myxedému – výraz rozmazaných rysů, otoky víček, bledá, nažloutlá kůže, ekzémy, naoranžovělý ruměnec na tváři. Suché vlasy, vypadávají, pomalu rostou. Velký jazyk. Chraptivý, zhrublý hlas, přibývání na váze, nedoslýchavost, snížená svalová výkonnost, bolesti v kloubech a svalech.

Prvním příznakem bývá tuhé prosáknutí podkoží a svalstva předloktí. Srdce je zvětšené, někdy je přítomen perikardiální výpotek, progredující ateroskleróza. Léčba existuje v podobě doplnění hormonů štítné žlázy.

DALŠÍ NEMOCI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Kretenismus: Zánik štítné žlázy v prenatálním nebo perinatálním období má za následek poruchy vývoje hlavně centrálního nervového systému.

Nemoci projevující se hyperthyreózou: Jde o zvýšenou funkci štítné žlázy.

Gravesova-Basedowova nemoc: Difuzní toxická struma s exoftalmem, tzv. toxický adenom štítné žlázy a toxická multinodózní struma, jde o autoimunitní onemocnění. Pacienti jsou uspěchaní, nesoustředění, dělají spoustu pohybů navíc, vzrušeně mluví. Bývají vyhublí, jemný třes, zrychlený tep, paroxysmy tachykardie (záchvaty bušení srdce) až fibrilace síní, zvýšené pocení, dušnost, většinou při sportu. Nemocný nemůže vstát z dřepu, obtížně nastupuje do vlaku, třes – poruchy nervosvalového přenosu. Vibrující hlas ohlašuje basedowskou krizi. Bývají zatížená játra, osteoporóza, zvýšená činnost žaludku i střev. Je viditelná struma, u očí jsou vystouplé bulby – slzení, tlak v očích, zvýšený lesk v očích.

Thyreotoxická krize: Vyvrcholení a závažná komplikace zhoršující se hyperthyreózy. Příznaky: zvýšený neklid, horečka, delirium, tachykardie až kóma. Na hyperthyreózu máme myslet při každé nejasné tachykardii, u starších lidí při fibrilaci síní a při zvětšené štítné žláze. Léčba – léky tlumící činnost štítné žlázy, strumigeny, léky brzdící zrychlenou frekvenci srdce.

NÁDORY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Jde o nejčastější zhoubné nádory endokrinního systému.

  • karcinomy
  • sarkomy
  • lymfomy
  • metastázy do štítné žlázy

V časných stadiích se karcinomy neliší od uzlů štítné žlázy. Každá uzlovitá struma je predispozicí vzniku nádoru. Léčba je chirurgická, následně ozařování radioaktivním jódem. Jiné nádory se léčí útlumem tvorby TSH nebo jiné cytostatiky podle typu nádoru.

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA Z POHLEDU CELOSTNÍ MEDICÍNY

V poslední době jsou potíže se štítnou žlázou stále častější. Většinou o nich ale pacienti ani nevědí a vytestujeme je druhotně nebo již přicházejí s nasazenou hormonální terapií a nemají žádné příznaky onemocnění.

Přibývá i autoimunitních onemocnění štítné žlázy.

Ta, vzhledem ke své poloze na krku a sousedství s lymfatickým systémem krku – uzlinami–, může často obsahovat toxické nebo mikrobiální látky, které jsou zachyceny i v uzlinách. Z energetického hlediska leží v oblasti 5. čakry – krční, která představuje možnost komunikace. Poruchy štítné žlázy mohou souviset i s psychikou.

Nejčastější toxické látky přítomné ve štítné žláze vytestované pomocí EAV, oberonu a jiných, jsou radioaktivita, mikrobiální toxiny, těžké kovy, viry, které mohou být společné pro oblast nosohltanu, hltanu, hrtanu, mandlí a celého lymfatického okruhu krku.

Toxickou zátěží mohou být, stejně jako u jiných orgánů, postiženy i nervové struktury inervující štítnou žlázu. Štítná žláza je řízena z centrálního nervového systému osou hypothalamus–hypofýza, takže za jejími poruchami může stát i zátěž těchto dvou mozkových struktur. Porucha těchto dvou struktur může ruku v ruce provázet, vzhledem k hormonům, které secernují, i činnost vaječníků, a tím i ovlivňovat oplodnění a těhotenství.

Po vytestování zátěží štítné žlázy začneme s detoxikací. Nikdy pacientům nevysazujeme jejich hormonální léčbu. Zvláště ne tam, kde musela být štítná žláza operativně odstraněna. Pokud jde o sníženou funkci kvůli zátěžím, pak po detoxikaci a úpravě funkce endokrinolog sám určí vysazení léků, protože podle odběrů a klinických příznaků již nebudou zapotřebí. Jestliže má pacient odběry v pořádku, odpovídá svými příznaky poruchám funkce štítné žlázy a my vytestujeme její zatížení, pak po detoxikaci velmi záhy uvidíme zlepšení klinického stavu, například zmírnění únavy, ústup zimomřivosti a jiné (viz výše popsané).

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.