Oman pravý

Oman pravý, latinsky inula helenium, je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Je to statná, až metr vysoká vytrvalá rostlina. Znali ji už staří Řekové, ve svých dílech ji zmiňovali slavní antičtí lékaři, jako Hippokrates či Galén. Z té doby pochází i část jejího latinského jména helenium, po slavné krásce Heleně Trójské.

Jako léčivá část se sbírá a suší kořen. Je zajímavé, že v ruské lidové medicíně se dokonce používá celá rostlina. Z účinných látek obsahuje inulin, některé zdroje uvádějí, že u citlivých osob může vyvolat trávicí problémy.

Nejvíce se uvádí jeho působení při potížích v žaludečním traktu. V tradičním léčitelství se používal oman pravý při nadýmání (hlavně spojeném s křečemi), průjmu, proti parazitům, ale také pro podporu chuti k jídlu či pro lepší tvorbu žaludečních šťáv. Rovněž by měl podporovat látkovou výměnu.

Druhá oblast, kde se oman pravý používal, jsou onemocnění dýchací soustavy. Jednak působí antisepticky a jednak podporuje rozpouštění hlenů, takže se používá jako expectorans. Proto se v léčitelství používal jako doplněk léčby kašle, astmatu, zánětu průdušek, černém kašli či při zápalu plic.  Rovněž se uvádělo, že je možné tuto bylinku používat u potíží se žlučníkem pro podporu vylučování a tvorby žluči. Také by měl zlepšovat obecně činnost jater.

Důležité je, aby se kořeny sbíraly z rostlin nejméně dva roky starých (ideální je tři roky stará rostlina). Obvykle se droga usušila a upravila do práškové formy. Z ní se připravoval odvar. Dříve se z něj vyráběly i léčivá vína, sirupy či tinktury. Léčivé víno mělo poetické jméno – víno svatého Pavla. Na závěr něco ze starých herbářů pro osamělé dívky a paní – nošení omanu pravého na růžových šatech přivolá lásku.

 

Zpět nahoru