Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Žloutenky jsou v širším smyslu označením pro nemoci spojené se žlutavým zabarvením kůže, sliznic a očního bělma. Toto zabarvení je důsledkem hromadění žlučových barviv v těle. Příčinou může být náhlý rozpad krvinek, špatná funkce jater, nebo neprůchodnost žlučových cest.
V užším smyslu hovoříme o žloutenkách způsobených infekčním zánětem jater (hepatitidou) a to zejména virového původu. Správně bychom proto měli uvádět termín virový zánět jater, nebo virová hepatitida. Paradoxně u těchto nemocí není žlutavé zbarvení kůže tím nejtypičtějším příznakem. V řadě případů může infekce proběhnout pod úplně jiným obrazem, nebo i zcela bez příznaků avšak s vážnými následky.
Á, Bé, Cé, Dé …
Podle viru, který nemoc způsobuje, rozlišujeme virové hepatitidy do několika typů. Ty se označují písmeny abecedy. Praktický význam mají virové hepatitidy typu A,B,C. Zcela neobvyklá je hepatitida D, která však vzniká jen u lidí již nemocných hepatitidou B. I hepatitida E je zatím v našich zemích celkem málo častá. A aby byl výčet úplný, je třeba zmínit, že jsou známy i viry hepatitidy F a G, přesto, že vlastně není jasné jakou nemoc (a zda vůbec) způsobují.
A není jen vitamín…
Původce virové hepatitidy A (virus hepatitidy A) vylučuje nemocný člověk stolicí. Při přenosu infekce se tak mohou uplatňovat ruce při nedostatečném mytí, hlavně po použití záchodu, ale také potraviny, voda a kontaminované předměty. Inkubační doba je 14 – 50 dní, avšak již 14 dní před projevy prvních příznaků nemocný začíná stolicí vylučovat virus a stává se tak infekčním pro své okolí, ačkoliv sám ještě žádné obtíže nemá. Infekce může proběhnout i zcela bez příznaků, ale obvykle nemocný pociťuje únavu, nevolnost a nechutenství. Později bolesti břicha, zvracení, nebo průjem. Většinou dojde k zežloutnutí, někdy nemocný pozoruje i světlou stolici a tmavou moč. Vzácně dochází k vážnému poškození jater, které může mít i trvalé následky, nebo skončit smrtí.
Nemocný je po rozpoznání diagnózy izolován na infekčním oddělení nejméně 2 týdny. Léčení je pouze podpůrné. Lék na původce nemoci není. Následuje dlouhá rekonvalescence s jaterní dietou, zákazem alkoholu a omezením fyzické námahy a to v trvání 6 – 12 měsíců. Všechny osoby, se kterými byl nemocný v době 14 dní před začátkem prvních příznaků jsou sledovány. Pokud pracují v potravinářství, nemohou práci vykonávat po dobu 50 dní. Proti virové hepatitidě A je k dispozici účinné očkování.
B – boj o život
Virus hepatitidy B je docela citlivý na vnější prostředí. Na površích, ale ani ve vodě či v jídle nepřežívá. Infekce se proto přenáší výhradně krví. Matka může infikovat své dítě před, nebo při porodu. Sexuální partneři se mohou nakazit navzájem při pohlavním styku. Uživatelé drog, kteří si píchají drogu injekčně se snadno nakazí půjčováním „nádobíčka“. Při práci se krví, nebo jiným biologickým materiálem se může nakazit zdravotník, nebo zachránce. K infekci pacienta v nemocnici ať už při transfúzi krve, nebo použitím nesterilních nástrojů by v rozvinutých zemích už nemělo dojít.
Inkubační doba je 14 dní až půl roku. Infekce probíhá bez příznaků častěji, než u virové hepatitidy A. Žloutenka je mnohem méně častá. Zato poškození jater bývá dlouhodobé a může přejít ve chronickou celoživotní infekci. Nemocní s chronickou hepatitidou B mívají častěji zhoubné nádory jater a jaterní cirhózu. Proti hepatitidě B je účinné očkování. Povinně se od roku 2001 v ČR očkují všechny děti po narození. Ty, které ještě nebyly očkovány se očkují ve 12 letech. Očkují se také zdravotníci a ošetřovatelé v domovech sociální péče. Ti, kteří nespadají pod povinné očkování, se mohou nechat očkovat za úhradu.
C – celkem citlivá záležitost
Virus hepatitidy typu C je podobně citlivý na vnější prostředí jako virus hepatitidy typu B. Proto se přenáší stejným způsobem – tedy krví. K přenosu infekce je však třeba mnohem větší množství viru a proto není nákaza tak častá. Dříve byli infikováni příjemci transfuzí. K tomu dnes už díky kvalitnímu testování dárců a darované krve nedochází. Virová hepatitida C se dnes nejvíce šíří mezi injekčními uživateli drog a mezi osobami, které často střídají sexuální partnery, případně se přímo živí prostitucí. Jde tedy o podobnou infekci jako je HIV/AIDS.
Velmi často probíhá bezpříznakově. Infikovaný člověk se může nakazit i vícekrát různými podtypy viru. K poškození jater dochází při chronické infekci, která vzniká u 60% infikovaných. Onemocnění je velmi plíživé a nemocný nemusí mít roky žádné zjevné příznaky. I v tom se hepatitida C podobá infekci HIV. Infekci lze léčit nákladnými léky, například na bázi interferonu. U některých nemocných však ani tato léčba nemusí být účinná. I zde se nabízí srovnání s HIV infekcí, ze kterého hepatitida C vychází o něco lépe. Očkování proti hepatitidě C není k dispozici. Jedinou prevencí je tedy vyvarovat se rizikového chování (injekční aplikace drog, střídání sexuálních partnerů) a dodržování pravidel pro práci s biologickým materiálem.
Rychlý test k detekci protilátek proti viru HCV OraQuick HCV naleznete v naší nabídce.