Obhajoba občanského práva na svobodnou volbu způsobu léčby

cm prirodni produkt

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V posledních týdnech se zejména na internetu živě diskutuje o Zákonu o zdravotních službách z roku 2011 (č. 372/2011 Sb.), který přijala už Nečasova vláda a podle kterého mohou v ČR praktikovat homeopatii a další obory přírodní medicíny pouze lékaři.

Tato informace stačila mezitím pobouřit tisíce občanů u nás doma, ale i některé české krajany v zahraničí, kteří kvůli tomu náš časopis kontaktovali, a v reakci na to vzniklo i několik občanských iniciativ a další stále ještě vznikají, aby dosáhly jediného – znovuobnovení občanského práva na svobodnou volbu léčby v České republice, tj. aby si lidé mohli i nadále svobodně zvolit mezi klasickou a alternativní medicínou jako v posledních čtyřiadvaceti letech.

Jako první přišel s touto znepokojivou zprávou Ing. Aleš Sušický z Homeopatické fakulty s klinikou v Brně, který poukázal na uzavření prvních dvou ordinací homeopatů, a po něm následovali další. Vzhledem k tomu, že se informace začala lavinovitě šířit, přispěchala s komentáři na toto téma i některá oficiální média a svým komentářem zareagoval také úřad hlavního hygienika ČR a vzápětí po něm i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Vášně se mezitím snažil mírnit i předseda občanského sdružení Homeopatická společnost a uznávaný odborník Mgr. Jan Čehovský, který se opíral o právní rozbor dané situace, podle kterého se právníci shodují na tom, že je léčitelství v České republice i nadále legální. Nicméně připustil, že tu existuje tlak na omezení či úplný zákaz léčitelství a alternativní léčby, a to i u lékařů. Šlo by tak o závažný zásah do občanských práv, které zaručuje Ústava ČR.

Nejde však o jediné omezení přírodního léčitelství u nás. Už předtím totiž v tichosti česká vláda v návaznosti na evropskou legislativu postavila mimo zákon velkou část přírodní medicíny včetně bylin a výživového poradenství a nyní začala penalizovat ty, kteří i přes zákaz dál uvádějí na svých nebo prodávaných výrobcích léčivé účinky bylin nebo návody k použití takových doplňků. Stejně tak nelze míchat byliny pacientům pro individuální potřebu, ale musí jít o předem schválené bylinné směsi, tinktury, apod., čímž je nejen snižován účinek léčby konkrétního pacienta, protože univerzální přípravky nejsou tak účinné, ale je tím zároveň legislativci v podstatě připravována půda pro vstup farmaceutických kolosů do této oblasti léčitelství.

Z lidského zdraví se totiž stal postupem času výhodný artikl a tak bylo jen otázkou času, kdy si farmacie a klasická medicína všimnou stále populárnějších homeopatik a přestože se jim doposud spíše vysmívaly, budou na nich chtít nyní také participovat. Přirozeně že finančně. A jelikož je současná politika úzce propojena s byznysem, neexistuje kratší zkratka než od byznysmenů k zákonodárcům, kteří dokáží v „zájmu pacientů“ napsat zákony „na míru“ a je jedno, jestli sedí v národním nebo evropském parlamentu. To je přirozeně jedna verze vysvětlení, ta druhá může být přitom o mnoho prostší, a to ve smyslu, že cesta do pekla je v tomto případě dlážděna dobrými úmysly vinou striktně vědeckého, tedy omezeného rozhledu vědátorů, lékařů, úředníků a politiků, kteří se rozhodli ve jménu ochrany pacienta uspořádat tzv. hon na čarodějnice, který by nás mohl uvrhnout o celá staletí nazpět. Veškerá esoterika a spolu s ní alternativní medicína zažívají v současnosti v našich zemích nebývalý rozkvět. Z dostupných pramenů se mimo jiné odhaduje, že v ČR už dnes využívá přírodní medicínu na 800 tisíc osob, protože ta klasická si už někdy zkrátka neví rady. Dokonce i někteří promovaní psychologové se chodí radit ke kartářům, než aby brali psychofarmaka, protože si nevědí rady s vlastním životem, natož s problémy některých svých pacientů. Z toho je patrné, že i z alternativy se stává výdělečný obor, který stále víc ukrajuje z krajíce klasické medicíny a farmaceutického průmyslu, jejichž zástupci to nesou jen velmi nelibě. A tak místo toho, aby tyto obory jako jinde ve světě mezi sebou spolupracovaly a doplňovaly se v zájmu uzdravení pacientů, tak je tu snaha vytlačit alternativní způsob léčby do kriminálního prostředí a bojuje se o to, kdo bude moci od příště předepisovat a prodávat homeopatické kuličky.

Je těžké v této rozvášněné situaci některé ze stran vysvětlovat, že k úplnému uzdravení člověka vede cesta jen skrze plné uvědomění a vlastní nejhlubší nitro, nikoli přes nějaké berličky, na to je totiž současná společnost ještě příliš hmotně zatížena, a bohužel někdy ještě na obou stranách, jde ale o princip práva na svobodnou volbu vybrat si způsob léčby, který je našemu srdci nejbližší, a nenechat za sebe rozhodovat o svém životě úředníky, politiky, lobbisty a byznysmeny, protože bychom přejímali jejich vůli a nežili tím svůj vlastní život podle našeho nejlepšího vědomí.

Nikomu z nás nepřísluší soudit, to ale neznamená, že bychom si měli nechat sebrat možnost volby a vrátit se minimálně před rok 1989, kdy se léčilo a věštilo pokoutně a někteří léčitelé byli kvůli tomu zavíráni i na spoustu let do těžkého žaláře. Paradoxem pak bylo, že je vládnoucí smetánka v nouzi nejvyšší vyhledávala a nechala se jimi léčit. To už nejspíš nikdo z nás nechce prožívat, ať už je snaha okleštit přírodní léčitelství vedena jakýmikoliv důvody a jakýmkoliv režimem, který se může tvářit sebevíc přátelsky.

Nebojujme ale, protože tím vnášíme do kolektivního vědomí další zatížení a problém jen prohlubujeme. Vnášejme do této problematiky světlo, tzn. trpělivě vysvětlujme, přicházejme s argumenty, sdružujme se, ať je nás takových stále víc, předkládejme poslancům konstruktivní návrhy a tma a nepochopení musí samy jednou ustoupit. Všechno je to jen zkouška, kterou máme podstoupit a poděkovat za ni, protože zemře-li víra, stal se Bůh zbytečný… Dovolil jsem si uzavřít oblíbeným citátem lidového léčitele Jindřicha Paseky, který si tím vším už jednou úspěšně prošel. Teď je to jen na nás. Nyní předávám slovo dalším, kterým není současná situace lhostejná.