Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Přirozenou podstatou každého z nás je cítit se ve svém těle dobře, probouzet se naplněni energií, se kterou plyneme a plníme své každodenní cíle a sny. Vzpomínáte si ještě na dobu, když jsme byli dětmi? Hodně jsme si hráli, vykládali, spali, běhali, vyhledávali momenty, jež nás obestřely příjemným smíchem, žili z lásky, vůní a přítomnosti bližních. Mnozí z nás také zdravě jedli, užívali hrstku věcí, kterou pak pojali za svou. Většina dětí, je-li vychovávána v láskyplném svazku, již mnohdy více nepotřebuje. Láska je základ a promítá se do všeho konání a dění. A to nejen u dětí!
Jak stárneme, upouštíme od dětských snů, ale také základů, které nám mohly dlouhou dobu fungovat. Příliš pracujeme, příliš se staráme, nedostatečně spíme, jíme ve spěchu, zapomínáme na své bližní, sami na sebe. Na duši, která s námi sice udržuje „bezvízový styk,“ nicméně, pro samý hluk jí neumíme naslouchat. A pak, jednoho dne zcela dojde energie, již necvičíme, již se tolik nehýbeme, stresy a neklid kompenzujeme cukrem či alkoholem, pokud to jde, utíkáme do víru noci, abychom na moment zapomněli.
Těžko se žije, chybí-li energie
V životě každého z nás může nastat okamžik, kdy se jednoduše ztratí. Z jakéhokoli důvodu. Mnohdy se objevují desítky zajímavých cest a my, dychtiví a lační po nových zkušenostech, nevybereme jednu z nich, nýbrž všechny najednou. To samozřejmě vyžaduje velkou dávku energie, která postupem času začíná docházet. A my, jedoucí v plně naloženém vlaku, nestojíme o příliš časté zastávky. A tak nezastavujeme. Převedeme-li zpět v realitu, probouzíme se, aniž bychom věnovali pozornost důležitým maličkostem dne, strava, pohyb, láska, lidé, kteří nám věnují čas, kterým naopak věnujeme čas my – hudba, knihy, odpočinek, ony vnitřní monology, které nás dovedou k úplné podstatě. Nefungující vztahy, minimum koníčků, zabřednutí v podivnou otupělost. To, jak si lásku a různé neúspěchy kompenzujeme stravou, chřadneme. Navštěvujeme lékaře, užíváme léky, mnozí i tloustneme, ztrácíme pevnou půdu pod nohama a čistý úsudek.
Jídelníček založený na kávě a sladkostech
Minule, když jsem si se svým synem užívala odpolední procházky, zaujal mne rozhovor míjejících mužů: „Víš, já vstávám každé ráno v šest, dám si kávu a jedu zhruba 150 km do práce. Jakmile přijedu, dám si opět kávu, následuje schůzka, pak další a další a další. Káva hodně pomáhá, vypiji jich zhruba pět. Následně jedu opět 150 km domů. Je večer, doma mě čeká žena a dítě, teplá večeře, na kterou se velmi těším, protože je, kromě kávy, prvním jídlem dne. Mé tělo funguje naprosto skvěle, vidíš, stačí mi jedno pořádné jídlo denně…“
Jaký má vůbec smysl vykonávat práci, během které se nestihneme nasvačit či naobědvat? Jak si vůbec můžeme myslet, že tímto počínáním prokazujeme svému tělu službu? Vždyť právě takto si mnohdy zaděláváme na nemoc, na obezitu, neboť tělo, zvyklé na jednu velkou porci během dne si vše, co mu dáme navíc, uloží do zásob. Nemluvě pak o ledvinách, které denně zatěžuje množství kofeinových dávek. Věděli jste, že jeden šálek kávy odbourávají ledviny celých 24 hodin?
Navíc, je-li nám 30 a naše tělo ovládá princip rychlé regenerace, mnohé ještě ustojí, zkusme si však takovouto životosprávu praktikovat ve 40, případně 50 letech. Se zlou se potážeme.
Na mysl mi vytanul ještě jeden příběh. Hlavní roli v něm sehrává obézní muž, majitel pekárny a cukrárny. Ten každý den snídá, svačí, obědvá zákusky, koláče, linecká kolečka. A aby toho nebylo málo, taktéž i on vše prolévá kávou. Přišel ke mně s dotazem, jak je možné, že ačkoli spořádá hezkou řádku koláčů, stále se nemůže zbavit chuti na sladké. A tak jsme začali, vysvětlila jsem mu, jak v těle fungují rychlé sacharidy, zvedající okamžitě hladinu krevního cukru. Tím se pak dostáváme do začarovaného kruhu chutí a závislostí, které nás nenechávají klidnými. Vedlejším efektem takovéto životosprávy, mimo jiné, může být deficit vápníku, hořčíku, železa, enzymů, vlákniny, přetížená slinivka břišní, celkové překyselení organismu, mohou se objevit migrénové stavy, polypy ve střevech, rakovina, diabetes, nadváha obezita, metabolický syndrom. Stojí nám to vůbec za to? I tento muž naznačil, že nemá prostor se pořádně najíst a už vůbec ne pro sebe samého navařit. Bere tedy za vděk vším, co má přímo na dosah. Tedy sladkosti. Těmi si kompenzuje deficit lásky, především sám k sobě. Pokud by totiž choval své tělo v úctě, jeho morální povinností by bylo o něj pečovat.
Mysleme na to, že každá z našich buněk, neúnavně pracuje. Denně se napíná nespočet svalových vláken, srdce bez přestávky tluče, plíce se plní vzduchem, červené krvinky přenášejí kyslík, ty bílé zase stojí v pozoru a brání naše zdraví. Mozek vydává pokyny k miliardě impulsů, vyšle tisíce myšlenek, některé z nich jsou hluboké a krásné. Jak mohou naše buňky pracovat, pokud je kvalitně nevyživíme? Jak mohou buňky cítit nějaký smysl, necítíme-li jej my? To je pak okamžik, kdy se vkrádá nemoc.
Obezita, nevděk vůči sobě samému
Netrpíme-li některou ze zrádných hormonálních poruch, nastavit odpovídající jídelní řád, který by stabilizoval tělesnou váhu, není vůbec těžké. Samozřejmě, je třeba si všímat drobných signálů, které k nám tělo vysílá. Pokud si nepomůžeme sami, existuje možnost konzultací s nutričními terapeuty, majícími dlouholetou praxi, jež nese ovoce. Občas i malé změny dokážou divy. Jak píše MUDr. Rajko Doleček v knize Nebezpečný svět kalorií: jedna oslazená káva denně nám může ročně zadělat na 4 kila tělesného tuku, jeden vychlazený půl litr denně pak na 8 kilo tělesného tuku. Samozřejmě za předpokladu nulové tělesné aktivity.
Desatero zdravého stravování
- Dbejme na pravidelnost, mysleme na 3 hlavní jídla během dne, která doplníme menšími svačinkami, je-li třeba.
- Pečlivě vybírejme potraviny, ze kterých jídelníček skládáme, dopřejme si potraviny čerstvé a kvalitní.
- Mysleme na sacharidy, jakožto hlavního viníka tučného břicha, upřednostňujme ty, jenž disponují nízkým glykemickým indexem. Ani těmi se však nepřejídejme. Člověku, který není zvyklý sportovat při běžném denním režimu postačí 150 – 180 g sacharidů na den.
- Vybírejme kvalitní tuky, ve studené kuchyni používejme lněný či konopný olej, v teplé pak avokádový. Vyhýbejme se trans-mastným kyselinám a smaženým pokrmům.
- Máme-li tendence přibírat, spíše než čistě sacharidové pokrmy, kombinujme je s tukem a bílkovinou. Z večeře již sacharidy zcela vypusťme.
- Denně si užijme alespoň 3 porce čerstvé zeleniny, 2 porce čerstvého ovoce.
- Snažme se naplnit 30 g doporučené dávky vlákniny na den, která nás chrání před vznikem polypů, pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru, zbavuje toxických látek…
- 3 x týdně si dopřejme luštěniny, které oživíme o zeleninový salát. Nikdy je nechystejme s živočišnou složkou, taková kombinace je pro tělo zátěží.
- Mysleme na pitný režim, upřednostňujme čistou vodu, bylinné čaje. Nejsme-li schopni během dne dostatečně pít, vzpomeňme na své ledviny, které se bez vody neobejdou, tak jako další orgány. Kávu do pitného režimu nezapočítáváme. Jak píše Jonny Bowden, americký nutricionista, na každý kilogram tělesné hmotnosti bychom měli vypít 30 ml vody. Pijme však tak, abychom předcházeli pocitu žízně.
- Sportujme (jóga, plavání, procházky, cvičení s vlastní vahou), využívejme slunečního svitu, jakožto dárce vitamínu D, dostatečně spěme, odpočívejme, správně dýchejme, živme v sobě pocity lásky, k sobě samému, ale také druhému člověku, neboť láska omlazuje.