O výchově a nevýchově (3) PROČ DĚTI „ZLOBÍ“?

nevychova e1637233863403

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Snad každý rodič se alespoň někdy ocitne v situaci, kdy jeho dítě, které je povětšinou pohodové a spolupracující, se najednou chová jako vyměněné. Má náladu na bodu mrazu, je rozmrzelé, ukňourané a neustále se dožaduje pozornosti, nebo je naopak vzpurné, hádavé, vzteká se, neposlouchá, odmlouvá a neudělá jednu věc tak, jak by mělo. Zjednodušeně řečeno „zlobí“. Někdy docela dobře víme, proč se tak dítě chová, jindy ale jen marně přemýšlíme nad tím, co se to s ním stalo. Přitom v řadě případů je důvod jednodušší, než by se mohlo zdát. Možná až tak moc, že nás mnohdy vůbec nenapadne. Jaké tedy jsou nejčastější příčiny toho, proč děti „zlobí“?

1) Období vzdoru

Je typické pro batolecí věk. První výraznější záchvaty vzteku lze pozorovat již kolem 16. měsíce. Samotné období vzdoru pak začíná kolem 2 let, nejpozději do 5 let věku dítěte by mělo vymizet. Přesto, že je toto období pro rodiče obtížné, je normální, důležité, dokonce žádoucí, neboť je ukazatelem toho, že si dítě uvědomuje samo sebe jako samostatného jedince. Obdobně je tomu i v případě puberty. Dítě jednoduše musí „zlobit“, aby se mohlo vůči nám dospělým vymezit a samo dospět. Z hlediska vývoje dítěte jde tedy opět o – s trochou nadsázky – zdravé „zlobení“.

2) Předzvěst nemoci

Někdy se dítě náhle začne chovat „nesnesitelně“, aniž by nám byl zřejmý důvod jeho chování. A večer zjistíme, že máme co do činění s horečkou, kašlem, rýmou nebo jiným onemocněním. Právě změna v chování dítěte, která je na první pohled „bez příčiny“, často upozorňuje na blížící se nemoc. Tělo a duše jsou prostě spojené nádoby.

3) Únava

Pro malé děti je to typické a zkušeného rodiče jistě napadne únava jako jedna z prvních možností, proč je dítě „zlobivé“. Ale i u starších dětí a dospívajících je často právě únava důvodem ke změně chování, a to i přesto, že máme pocit, že dítě v podstatě ani tak nějak nemá z čeho být unavené. Je potřeba si uvědomit, že nemusí jít jen o fyzickou únavu, ale také psychickou – například vlivem mnoha zážitků nebo způsobenou stresem.

4) Náročné životní situace = významné změny v životě dítěte

Může jít o úmrtí v rodině, ať se dítěte týká přímo (smrt někoho, kdo je mu blízký), nebo nepřímo (v reakci na truchlení rodiče). Stejně tak rozvod rodičů, byť může probíhat v klidu a bez hádek. Nebo jejich nemoc, ať už se jedná o vážné onemocnění, nebo slabou virózu, se kterou musí rodič zůstat v posteli. Také „obyčejné“ hádky mezi rodiči se negativně podepíšou na chování dětí. A existuje řada dalších situací – stěhování, dlouhodobá nepřítomnost jednoho z rodičů, narození sourozence, ztráta zaměstnání rodičů, ztráta kamaráda apod.

5) Nuda nebo naopak přetížení

V případě, že se dítě nudí, je nám příčina jeho negativního chování většinou zřejmá. Pozor bychom si však měli dát na přetížení dítěte, které mnohdy „jede“ na nevědomé úrovni, ale psychika nezvládá zpracovat mnoho dojmů, a dítě se tak dostává do stavu nepohody. A svým chováním ji dává najevo.

6) Změna režimu

Režim dává dětem jistotu. Každá změna pak klade určité nároky na její zpracování. Vždy záleží na tom, o jak velkou změnu se jedná, jak ji dítě subjektivně vnímá a také na jeho citlivosti. Typickým příkladem jsou například prázdniny, kdy my dospělí očekáváme, že si budou děti šťastně hrát a namísto toho se můžeme dennodenně potýkat s jejich „zlobením“.

Závěrem bych ráda podotkla, že „zlobení“ dítěte je často reakcí na stav, který v dítěti vyvolává napětí či nespokojenost. Někdy lze spouštěcím situacím předcházet, mnohdy to však není v naší moci. Vždy je tedy na místě ptát se po příčině chování dítěte. Pokud totiž jeho chování porozumíme, dokážeme lépe reagovat

PhDr. PAVLÍNA HLAVÁČOVÁ

zdroj: www.energy.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.