Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Občas (naštěstí jen výjimečně) se v naší internetové poradně setkávám s podivnými puritány, kteří odmítají přijímat vitaminy a minerály jinak než v rámci zdravé výživy. Obhajují svůj postoj argumenty o moudrosti přírody. Někdy straší rizikem jakéhosi zchoulostivění organismu při užívání vitaminů a minerálů v podobě potravinových produktů – tělo je pak ÚDAJNĚ líné pracně vydobýt vitaminy z přírodních zdrojů. Rád jim na to odpovídám v tomto smyslu:
Ano, také si vážím přírodních souvislostí, kterým i já rád říkám „moudrost přírody“. Může to být opravdu tak, že běžný jídelníček nepodporovaný různými potravinovými doplňky stačí z hlediska „moudré matky přírody“ k tomu, abychom se narodili, dospěli, zrodili a podporovali své potomstvo, dokud se neosamostatní. Potom již z hlediska samotné „moudré přírody“ začínáme překážet mladší a perspektivnější generaci. Abychom nezabírali životní prostor, je třeba se nás zbavit „přírodním způsobem“ – tj. skrze choroby. Pokud usilujeme o dosažení zdravé dlouhověkosti, musíme tedy jít proti „moudré přírodě“ – pokud něco takového existuje, protože skutečná MOUDROST je zřejmě ještě o dost výše, než jsou jen hmotné přírodní mechanismy.
Co se týká užívání vitamínových i jiných přírodních detoxikačních a regeneračních produktů, tvrdím, že samotné potraviny z hlediska zdravé dlouhověkosti rozhodně nestačí – mimo jiné i na základě osobních zkušeností plynoucích z péče o své vlastní zdraví. Již na střední škole mne zajímala problematika vitamínů.
Zkušenost s chronickým nedostatkem vitaminů skupiny B jsem získal již v mládí, kdy mi často praskaly koutky úst. Stačilo pár tablet B-komplexu forte a bylo po problému. Když jsem vitaminové tablety zkoušel nahradit zvýšeným příjmem potravin, které měly vitamíny řady B v dostatečné míře obsahovat, nebylo to nic platné – koutky znovu začaly praskat. Nakonec jsem se smířil s tím, že chci-li mít koutky trvale zdravé, budu občas B-komplex forte používat – a zřejmě doživotně (ale kdo ví, čemu jinému jsem tím předešel).
Tím rozhodně netvrdím, že každému kdo B-komplex v tabletách neužívá, musí koutky také praskat. Takhle jednoduše tu nefunguje. Jsou totiž i četné jiné zdravotní potíže nebo jen nenápadné oslabení organismu, vyvolané chronickým nedostatkem této skupiny vitamínů, které mohou být mnohem hůře diagnostikovatelné (mimo jiné i proto, že se na žádnou avitaminózu nepomyslí).
To samé bylo s krvácením z dásní a příjmem tabletového vitamínu C. Nebylo mi nic platné, že jsem se narodil a vyrůstal v rodině provozující zelinářské zahradnictví a proti tehdejším zvyklostem jsme měli té nejčerstvější zeleniny i domácího ovoce z vlastní zahrady opravdu nadprůměrně – bez pravidelného podávání Celaskonu mi dásně neustále drobně krvácely.
Tyto dvě zkušenosti z mládí vytvořily první základy mého současného postoje, že ani sebelepší zdravá strava (které se společně s manželkou – léčitelkou a senzibilem – oba věnujeme) nedokáže zcela nahradit to, co dnes označujeme souhrnně jako potravinové doplňky.
Závažné a někdy i masivně se vyskytující nemoci způsobené chronickým nedostatkem vitamínů (jako například kurděje či beri-beri) jsou v moderní civilizaci naštěstí již dávnou minulostí, ale pro jistotu opakuji – mírnější projevy avitaminóz nejsou nikterak vzácné. Jen se obtížně diagnostikují, především proto, že nemusí být nikterak nápadné, a navíc se nevyskytují izolovaně, ale většinou jakou součást nežádoucích projevů celého sebezničujícího životního stylu.
Zájemcům o podrobnější informace doporučuji zadat do vyhledávače Google toto spojení slov „nedostatek vitamínu B“.
