Novoroční přání: NECHŤ JE ROK 2016 NEJLEPŠÍM ROKEM VAŠEHO ŽIVOTA

Drazí čtenáři, každý pátek pro Vás připravuji v rubrice „Psychologie“ nový článek. Dnes poprvé se spolu setkáváme přímo na Nový rok. První leden je z celého roku dnem možná nejvýznamnějším – nabízí se nám příležitost pro nový začátek, možnost poučit se z chyb minulých a začít s „čistým štítem“ úplně znovu. Tuto možnost máme, pravda, každý den, ale na Nový rok je spoustou z nás cítěna jakoby silnější a osudovější. Nepromarněme ji proto. Kéž do roku 2016 všichni vstoupíme nejlépe, jak umíme. Zkusím nastínit pár důvodů, proč by rok 2016 mohl a měl být nejlepší rokem našeho života.

A proč by vlastně neměl být?

Proč si nedávat ty nejvyšší cíle?

Cožpak není – jak se píše v Moudrosti deseti starobylých svitků – lepší zamířit své kopí na měsíc a zasáhnout orla, než je zacílit na orla a trefit pouhou skálu?

Přejme si pro sebe, pro druhé, i pro svět to nejlepší

Nemrhejme vzácným darem svého života a nebuďme v roce 2016 jen napůl, vlažně, bez zápalu. Pokud nás ani nenapadne, že by právě toto mohl být nejlepší rok našeho života; pokud k tomu nebudeme směřovat své každodenní úsilí, tak to nejlepší rok rozhodně nebude (nepotkají-li nás „samy od sebe“ výjimečné vnější okolnosti).

Nejen v psychoterapii nebo ve sportu, ale i v životě platí, že štěstí přeje připraveným. Proto buďme bdělí už od začátku a nespokojme se nikdy s průměrným.

Ano, buďme skromní, velmi skromní. Ale skromní v mít, nikoliv v být.

Být čímkoliv méně, než čím být můžeme, není skromnost, ale zbabělost. Rezignace.

Ať se třeba hory zřítí do moře…

…ať i hvězdy padají a svět kolem se hroutí… Zpívá se v jedné písničce.

Ať už se v našem životě vyskytne třeba i bolest, ztráta, neúspěch, ponížení; nikdy by to nemělo omluvou pro to, aby se uvnitř nás rozbujel strach, obavy, ublíženost, beznaděj.

Ano, jsme lidé a truchlit nad ztrátami je pro nás přirozené.

Ale necítit zároveň vděčnost za vše, co se děje, je egoistické – a to bez ohledu na to, jak tvrdě někomu tato slova mohou znít.

Cítit vděčnost úplně za všechno, lásku v každé situaci, je možná úplně to nejtěžší.

Jsem ale přesvědčen, že jen ty nejvyšší cíle mají smysl. Jen nejvyšší cíle jsou hodny člověka.

Proto nám všem přeji do Nového roku pokoru. Pokoru, jež je ochotná sklonit se před tím, co neovlivníme, a nad čím nemáme moc, a pokoru přiznat si, v čem můžeme být jako lidé v tomto roce lepší.

Kéž máme sílu nikdy se nevymlouvat na okolnosti.

Kéž nás nic nezastaví v tom, vnímat rok 2016 jako rok nejlepší.

Kéž je rok 2016 vskutku nejlepším rokem našeho života.