Neuroprotektiva – strážci našich nervů

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současnosti představují nemoci spojené s poškozením nervového systému vážný problém nejen pro pacienty a zdravotníky, ale také pro rodinu a přátelé nemocného, ze kterého se stává nejen po fyzické, ale zejména po psychické stránce během nemoci zcela jiný člověk. Jako nejznámější příklad lze uvést Alzheimerovu chorobu.

Aniž bych zabíhal do podrobností, tyto nemoci spojuje příznak poškození nervových buněk a nervového systému jako celku. I v tomto případě se dá, byť alespoň částečně, snažit jim předejít volbou vhodné prevence. K prevenci mohou sloužit i látky přírodního původu získávané z léčivých rostlin. Tyto látky jsou řazeny do skupiny neuroprotektiv, což je označení pro látky ochraňující náš nervový systém. Zjednodušeně se dá říci, že to obvykle platí pro schopnost látek chránit naše nervové buňky (odborně neurony). V tomto článku bych se rád zmínil o několika léčivých rostlinách, které tyto látky obsahují.

Lékořice lysá

Lékořice lysá, latinsky Glycyrrhiza glabra, patří mezi rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae) a je doma v Indii (a dalších zemích Asie), ale také v jižní Evropě. Rostlinnou drogou z lékořice je její kořen. Používá se (mimo jiné) při chronické únavě či fibromyalgii, rekonvalescenci po zánětu jater, podílí se na zvyšování imunity a pomáhá při onemocněních horních cest dýchacích. Kořen lékořice má sladkou chuť, proto je někdy označován lidově i jako „sladké dřevo“. Tato chuť je dána přítomností sloučenin, zejména glycyrrhizinu. Tyto látky mohou být až 50x sladší než cukr.

V posledních letech se staly středem zájmu odborníků aktivní látky obsažené v kořenu lékořice. Působí neuroprotektivně proti nedostatku kyslíku a působení neurotoxických látek. O jedné z těchto látek, označované jako liquiritigenin, uvažují vědci jako o látce, která by mohla sloužit pro vývoj nových léků (přisuzuje se jí také protizánětlivý účinek a příznivý efekt u potíží v menopauze). Příznivé účinky na nervový systém mají i další látky, již zmiňovaný glycyrrhizin nebo glabridin. Tyto látky také mohou zmírňovat napětí a úzkost.

Cannabidiol

Cannabidol (anglická zkratka CBD) je látka obsažená v rostlinách konopí. Je chemicky příbuzná tetrahydrokanabidiolu (THC), ale nemá jeho psychoaktivní účinky, takže se nejedná o psychotropní látku a může se legálně vyskytovat v doplňcích stravy nebo přírodní kosmetice. Vědci zkoumají celou řadu jejich pozitivních účinků, a právě jeden z nich je ochrana nervových buněk. Výzkumy ukázaly, že chrání nervové buňky proti nedostatku kyslíku a také účinně tlumí psychotický symptom u nemocných s Parkinsonovou chorobou. Rovněž působí protizánětlivě a tlumí mimo jiné rozvoj cukrovky.

Kurkumin Kurkumin je látkou obsaženou v kořeni kurkumy dlouhé (Curcuma longa). Kurkumin samotný je odborně řečeno nenasycený polyfenolický keton. Kurkumin působí proti tvorbě takzvaných beta amyloidních plaků, které hrají zásadní roli při vzniku Alzheimerovy choroby (označováno jako anti-amyloidogenní efekt). Tyto plaky jsou vláknité bílkovinné agregáty tvořené aminokyselinami, které se vyskytují v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. I když skutečná příčina vzniku Alzheimerovy choroby zůstává zatím nejasná, vznik těchto amyloidních plaků přispívá k poškození struktury mozku. Proběhly již pokusy s kurkuminem na laboratorních zvířatech a vědci soudí, že kurkumin by mohl přispět ke zpomalení rozvoje Alzheimerovy choroby.

Berberin

Berberin je látka, která se vyskytuje například v koptisu čínském (Coptis chinensis) nebo vodilce lékařské (Hydrastis canadensis), ale také dalších rostlinách (opuncie neboli nopál, řebříček apod.). Chemicky se jedná o alkaloid. Berberin vykazuje v experimentech v laboratoři neuroprotektivní vlastnosti a zlepšuje krevní cirkulaci v mozku (vědci rovněž zmiňují, že zasahuje do apoptózy, což je programovatelná smrt buněk sloužící k eliminaci nepotřebných či poškozených buněk, je to zcela fyziologický děj).

Další látky

Z dalších látek, kterým věnují odborníci pozornost lze zmínit galanthamin, huperzin A, vinpocetin, extrakt z Ginkgo biloba EGb 761, asiatikosid a kyselina asiatiková, bakosidy a bakosaponiny.

Galantamin je alkaloid, který se vyskytuje v některých druzích sněženek a narcisů. Pro léčebné využití se vyrábí i synteticky. Kromě neuroprotektivního působení inhibuje mozkové acetylcholinesterázy, což přiznivě působí při léčbě Alzheimerovy choroby ve stadiu demence. Acetylcholinesterázy jsou enzymy vytvářející acetylcholin (neuromediátor přenášející signály v mozku) z cholinu a acetylkoenzymu A. Celá problematika je, upozorňuji pro případné zájemce, velmi složitá, proto o tom jen stručně.

Huperzin A je alkaloid vyskytující se hlavně v plavuni Huperzia serrata (čeleď Lycopodiaceae). Silně inhibuje enzym acetylcholinesterázu a tím přispívá k ochraně nervových buněk, dále zlepšuje paměť, koncentraci a zmírňuje úzkost.

Vinpocetin je rovněž alkaloid nacházející se v barvínku menším (Vinca minor). Zesiluje mozkový metabolismus tím, že rozšiřuje cévy a zlepšuje zásobování mozku kyslíkem a glukózou z krve. Snižuje také úmrtnost buněk v těch oblastech mozku, které jsou špatně zásobovány krví. Je obsažen i v lécích na předpis, které se podávají při léčbě neurodegenerativních onemocnění vaskulárního typu, Alzheimerovy choroby a dalších druzích demencí a cerebrovaskulárních onemocnění.

Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) z čeledi Ginkgoaceae (jinanovité) je díky svým účinkům používána jako doplněk léčby Alzheiemorovy choroby, benigní stařecké zapomnětlivosti a dalších druzích demencí. Princip jeho působení spočívá zřejmě ve zlepšení funkcí cholinergního nervového systému a v jeho antioxidační a antikoagulační aktivitě. Působí pozitivně při mozkových vaskulárních poruchách spojených se ztrátou paměti, při bolestech hlavy, závratích, zvonění v uších, problémech s koncentrací a také může pomoci jako prevence před vznikem depresí. Díky antiagregačnímu účinku chrání před vznikem krevních sraženin, trombóz.

Poslední látka, o které se zmíním pochází z rostliny Bacopa monieri, česky známé pod názvem Brahmi. Patří do čeledi Scrophulariaceae (krtičníkovité). Jako léčivá droga se z rostliny používá list. Za principem jeho účinku stojí obsah saponinů, bakosidů (bakosid A, B,) a dalších bakopasaponinových sloučenin. Je používán jako doplněk léčby nemocí spojených s poruchami paměti, pozornosti, mentálních poruch, léčbě úzkostných stavů. Dále se mimo tuto oblast používá u alergiků, léčbě bolesti zad, chrapotu, epilepsie, revmatismu a dále jako nervové tonikum, kardiotonikum a diuretikum.